● Školní rok 1933/1934 začaly obecná i měšťanská škola jako samostatné instituce, ale v obecné škole si hned na jeho začátku stěžovali, že pravidelné vyučování opět utrpí, neboť museli uvolnit dvě učebny v nové budově pro pobočku při druhém ročníku a pro třetí ročník měšťanské školy, který byl právě otevřen. Školní kuchyně se tak stěhovala z obecního domku do přírodovědného kabinetu ve staré škole a v obecním domku byla zřízena třída. Přes toto opatření ale nedostatek učeben přetrvával, proto se zavedlo ve druhých třídách střídavé vyučování. Nepoklesl ani počet dětí v obci, jak se čekalo, ale naopak ještě přibyl. Potřeba nástavby prvního patra nové budovy, kde by vznikly nové učebny, byla proto velmi naléhavá.
● Dnes by se nejspíš řeklo sexistické rozlišování v oslovování učitelek „paní“ či „slečna“ proti jednotnému oslovování učitelů „pan“ bez ohledu na to, zda jsou ženatí či nikoli, odstranil 5. září 1933 výnos ministerstva školství a národní osvěty. Zavedl totiž oslovování všech učitelek národních škol titulem „paní“.
● Volba zástupců učitelstva do místní školní rady se konala 11. října 1933. Skupina učitelek zvolila učitele Karla Kupku, skupina učitelů řídícího učitele Jana Šolce. Společným zástupcem učitelstva školy měšťanské a obecné byl zvolen učitel Jaroslav Kunstovný. Ustavující schůze místní Školní rady ve Kbelích se uskutečnila 21. ledna 1934. Předsedal jí okresní školní inspektor Ferdinand Černý za přítomnosti 15 nově zvolených členů. Zástupce KSČ Rudolf Kramla, který provokativně odepřel složení slibu, byl vykázán. Předsedou místní školní rady byl opět zvolen technický úředník Rudolf Ježek, místopředsedou učitel Karel Kupka. Předsedající
doporučil nové radě jako hlavní úkol postarat se o vybudování dalších učeben nástavbou prvního patra nové školní budovy. Místní školní rada: Jan Šolc, definitivní řídící učitel, Jan Veska, zatímní ředitel měšťanské školy, Luisa Kellnerová, zatímní učitelka domácích nauk, Jaroslav Kunstovný, definitivní učitel, a Karel Kupka, definitivní učitel – zástupci učitelstva; Rudolf Ježek, Ladislav Štěpánek, Karel Jíša a Karel Šoltys (strana národně socialistická), Ota Chládek, František Král a Josef Sochůrek (strana komunistická), František Havazík a Oldřich Maršálek (strana sociálně demokratická), Oldřich Suchý (strana republikánská) – zástupci obce.
● Vzpomínkovou akci k výročí úmrtí českých hudebních géniů Bedřicha Smetany (50. výročí) a Antonína Dvořáka (30. výročí) uspořádala obecná škola 26. května 1934 v sokolovně. Odpoledne se jí zúčastnili žáci s třídními učiteli, večer se konala vzpomínka pro dospělé. Žáci čtvrtých a pátých tříd za řízení učitele Karla Granáta zazpívali ukolébavku „Letěla bělounká holubička“ a píseň „Matičko boží, obětuj!“ Na čtyři stovky žáků obecné a měšťanské školy zazpívaly pak sbor „Proč bychom se netěšili“, který obecenstvo odměnilo nadšeným potleskem. Na programu byly i orchestrální skladby, mužské sbory a sólové árie ze Smetanových a Dvořákových oper, které přednesly Hudební a pěvecký kroužek a Anna Vágnerová ze Kbel. Čistý zisk z akce 1310 korun byl rozdělen stejným dílem obecné a měšťanské škole k zakoupení školních pomůcek.
● Ve školním roce 1934/1935 se v obecné škole začalo učit podle definitivních běžných učebních osnov pro obecné školy, vyhlášených ministerstvem školství a národní osvěty z 10. července 1933. První zemská inspekce v historii kbelské školy proběhla také v tomto školním roce, a to 24. a 25. září 1934. Měšťanskou i obecnou školu navštívil zemský školní inspektor, školní rada PhDr. Rudolf Šimek a inspekci vykonal v celé měšťanské škole a ve třídách III. B, IV. B a V. B obecné školy.
● Několik případů onemocnění záškrtem se mezi žáky nižšího stupně objevilo na začátku listopadu 1934. Žákyně I. B Věra Holubová dokonce na tuto infekcí zemřela v Praze na Bulovce. Všechny první i druhé třídy se následně musely zavřít na dobu od 30. listopadu do 10. prosince, kdy je odborně vydezinfikovali vojáci zdravotního oddělení 1. leteckého pluku. V únoru 1935 řádila mezi žactvem zase chřipka, takže obecnou i měšťanskou školu zavřel úředně lékař na dobu od 19. do 25. února.
● Peněžní sbírku v rámci akce „Demokracie dětem“ provedly v obci žákyně měšťanské školy 2. prosince 1934. Vynesla 1830 Kč, za něž škola nakoupila obuv, prádlo, punčochy a jiné potřebné věci. Ty byly rovným dílem rozděleny mezi žáky obecné i měšťanské školy. Dalších 26 žáků obou škol dostalo obuv a svetry při vánoční nadílce uspořádané „Obcí baráčnickou“ ve Kbelích a přednosta pojišťovny „Koruna“ Antonín Šretr koupil ještě pěti jiným potřebným žákům kožené boty. Celkem bylo obdarováno 81 dětí kbelských škol.
● Sté výročí vzniku a prvního veřejného provedení písně „Kde domov můj“, která se později stala státní hymnou Československé republiky, si připomněly obě kbelské školy 21. prosince 1934, kdy ve všech třídách zazněly slavnostní projevy.
● Od Nového roku 1935 zřídilo ministerstvo školství a národní osvěty ve Školním okresu Praha – venkov dva dohlédací obvody, a to I. jižní (smíchovský) a II. severní, k němuž bylo přiřazeno 19 škol včetně obecné a měšťanské školy ve Kbelích. V jižním dohlédacím obvodu se stal okresním inspektorem Ferdinand Černý a v severním dohlédacím obvodu Antonín Uhlík z Plzně. Se svým bývalým inspektorem Ferdinandem Černým se učitelstvo nyní II. dohlédacího obvodu rozloučilo v Karlíně na mimořádné valné schůzi Budče Podládevské 16. února 1935 a zároveň se tu seznámilo s nově jmenovaným inspektorem Antonínem Uhlíkem, který byl »přítomným učitelstvem bouřlivě aklamován«.
● Smutná událost postihla kbelské školy 20. února 1935, kdy zemřel velmi oblíbený učitel Václav Siegl ve věku pouhých 49 let. Pohřben byl 22. února ve Vinoři za velké účasti občanstva a žáků měšťanské i obecné školy. Nad jeho hrobem promluvili okresní školní inspektor profesor Ferdinand Černý a kolega Karel Kupka.
● Volno dostali žáci všech škol 7. března 1935, kdy slavil 85. narozeniny prezident T. G. Masaryk. Od 6. do 8. března vlál na školní budově prapor ve státních barvách. Školní oslavy této události proběhly ve třídách a většina žáků se zúčastnila i veřejné oslavy v obci. Ta se konala v sokolovně a podílely se na ní všechny místní spolky a korporace. K významnému jubileu TGM razila kremnická státní mincovna bronzové, stříbrné a zlaté pamětní medaile. Žáci a učitelé kbelské školy si objednali 76 bronzových a pět stříbrných medailí.
● »V prvé polovině dubna 1935 nastalo v pravém slova smyslu zimní počasí. Noční mrazy až -7oR, sněhové vánice, takže probuzená příroda ležela pět dní pod sněhem. Od 20. do 24. dubna stoupla teplota na 25oR, načež se ochladilo a 30. dubna, 1. i 2. května dostavily se opět mrazy -3 až -5 oR, takže pomrzly květy třešní, meruněk a švestek,« zaznamenala školní kronika.(Stupeň Réaumura, značka °R, je jednotka teploty pojmenovaná po francouzském přírodovědci Reném Réaumurovi, který ji zavedl roku 1730, dnes se téměř nepoužívá. Stupeň Réaumura je pět čtvrtin stupně Celsia, takže -7 oR je asi -8,75 oC.)
● Zřídit vodovod ve školních zahradách, jež po desetiletí trpěly nedostatkem vody, se rozhodl učitelský sbor obecné školy na květnové poradě v roce 1935.Prostředky na zbudování zařízení, které mělo usnadnit zalévání v zahradách, kam se voda musela nosit ze vzdálené studny na školním dvoře, chtěla škola získat uspořádáním školní slavnosti.Konala se 23. června 1935 odpoledne v sokolovně a čistý výtěžek 909 Kč spolu s výtěžkem 655 korun ze Smetanových a Dvořákových oslav v roce 1934 věnovala škola na zřízení vodovodu. Podle návrhu učitele Jaroslava Kunstovného vybudoval vodovod školník Josef Jiřina sám a zcela zdarma.
