● Proces, na jehož konci byla kbelská měšťanská škola, odstartovala rezoluce vzešlá z porady učitelského sboru obecné školy ve Kbelích 7. května 1931. Psalo se v ní, že podle posledního sčítání lidu byly Kbely s 5553 obyvateli v zemi české na prvním místě co do vzrůstu obyvatelstva. Nejvíc se to projevilo ve škole, když ji aktuálně navštěvovalo 430 dětí, z nichž na čtyřicet odešlo do měšťanských a středních škol. V důsledku toho se učitelská konference usnesla na návrhu, aby místní školní rada podala žádost k Zemské školní radě v Praze o zřízení trojtřídní měšťanské školy.
● Obecní zastupitelstvo schválilo stavbu nové školní budovy 18. května 1930. Projekt vypracoval pražský architekt Ing. Vojtěch Šašek za 40 tisíc korun. Budovu postavil satalický stavitel Karel Brát za cenu 338 560 Kč.
Zřízení trojtřídní smíšené měšťanské školy ve Kbelích povolila Zemská školní rada v Praze od 1. října 1932 (otevřeny byly I. a II. ročník), kdy bylo také vyučování slavnostně zahájeno.
Učitelský sbor měšťanské školy tvořili zatímní ředitel Jan Veska a učitelé Josef Novák, František Drbohlav, Věra Matějková, Aloisie Kellnerová (ženské ruční práce, nauka o domácím hospodářství a vaření), Marie Šubrtová (římskokatolické náboženství), Marta Šárová (českobratrské náboženství) a Milena Reichlová (československé náboženství). V měšťance bylo zapsáno při zahájení výuky v I. ročníku 47 chlapců a 43 děvčat, ve II. ročníku 27 chlapců a 28 děvčat, celkem 145 žáků (74 chlapců a 71 děvčat). Všechny děti byly příslušníky ČSR a národnosti československé. Podle bydliště bylo 112 žáků domácích, z Vinoře docházelo 17 žáků, ze Satalic pak 16 žáků.
Zatímní pobočnou třídu při měšťanské škole pro I. ročník zřídila zemská školní rada hned od 1. října 1932 a pro ni zatímní odborné učitelské místo. V měšťance se od jejího počátku vyučovalo tedy ve třech třídách, a to v I. A ročníku 47 chlapců, v I. B ročníku 43 děvčat a ve II. ročníku 55 žáků.
Tělesné výchově se učilo v sousedící sokolovně, když TJ Sokol Kbely za to požadovala úhradu skutečných výdajů na otop a čištění spojených s vyučováním, na což vložila místní školní rada do svého rozpočtu částku 1200 Kč. Německému jazyku se učilo ve třech odděleních po třech hodinách týdně a vyučujícími byli Jan Veska, Věra Matějková a František Drbohlav.
Hospodářské poměry rodičů dětí navštěvujících měšťanku nebyly v říjnu 1932 nejlepší, což se odráželo i ve vybavení dětí. Místní školní rada proto musela za 2900 Kč nakoupit 634 učebnic, které byly půjčeny 122 potřebným dětem.
● Pro nově zřízenou školní kuchyni byl zakoupen stolokrb od firmy Otto Hofmann Hořovice za 650 Kč. Potřebný nábytek dodal Václav Špaček z Libně, a to velký stůl, židli, 14 stoliček a dvoudílnou skříň na nádobí celkem za 460 Kč. Nábytek natřel Václav Vágner ze Kbel. Vaření tam začala učit slečna Kellnerová 21. ledna 1933 a účastnily se ho dívky ze II. ročníku ve dvou odděleních po 14 žákyních. Firma F. Odkolek z Vysočan věnovala škole 25 kg mouky na vaření jako zásobu pro školní kuchyň.
● Výdaje pro obecnou i měšťanskou školu schválila místní školní rada 18. listopadu 1932 v celkové výši 54 133 Kč, z toho na otop 15 000 Kč, pro učebnu v domě čp. 43 na nájem 2500 Kč, za používání tělocvičny Sokolu 1200 Kč, na plat školníkovi 11 400 Kč, na mytí tříd 2500 Kč, za elektrický proud 2000 Kč, pro kabinet měšťanské školy 3500 Kč, na zavedení vody do školní zahrady 1800 Kč, na nátěr oken obecné školy 4000 Kč. Místní školní rada se usnesla také vybírat od přespolních žáků školné ve výši 300 Kč ročně, které mohlo být v jednotlivých případech na žádost rodičů sníženo až na 150 Kč.
● Prospěch žáků měšťanky ve školním roce 1932/1933. V I. A mělo ze 48 chlapců jedničku z chování 43, dvojku tři, trojku jeden, výborný prospěch mělo devět chlapců, chvalitebný 15, dobrý osm, dostatečný 10 a nedostatečný pět, jeden nebyl hodnocen. V I. B mělo ze 46 žáků jedničku z chování 45, jeden měl trojku, výborný prospěch měli čtyři žáci, chvalitebný 14, dobrý 19, dostatečný pět a nedostatečný čtyři žáci. Z 60 žáků II. třídy mělo jedničku z chování 54, dvojku čtyři a trojku jeden, výborný prospěch měli tři žáci, chvalitebný 12, dobrý 27, dostatečný 11, nedostatečný šest, jeden nebyl hodnocen.
● Dětskou Hru „Jánošík“ od Josefa Petruse sehrálo 52 dětí ze všech tříd měšťanské školy ve dnech 25. a 26. března 1933. Tance a zpěvy nacvičila Věra Matějková, textovou část ostatní členové sboru. Jeviště, kroje i líčení obstarala nezištně Tělocvičná jednota Sokol. Příjem ze hry byl 2135 Kč, čistý výnos 1755 Kč a byl věnován na učební pomůcky.
● Zdařilý výlet do Prachovských skal u Jičína absolvovaly děti 20. června 1933. Provázeli je třídní učitelé Josef Novák, František Drbohlav a Věra Matějková. Tam i zpět se cestovalo autobusem ČSD za paušální cenu 1050 Kč. Výlohy na dítě činily 16 Kč i se stravováním. Žáci zhlédli Jičín, Lýry, park Libosad a Prachovské skály.
● Výstavu prací žáků všech třech tříd obou ročníků na závěr školního roku 1932/1933 uspořádal učitelský sbor v neděli 25. června 1933. Učitelka Aloisie Kellnerová představila ruční práce dívek, v jiné třídě se svými pracemi pochlubily děti prvních ročníků a v další žáci druhého ročníku. Prezentovaly se zde i všechny učební pomůcky. Hojně navštívená výstava vzbudila velký zájem o školu a stala se účinnou reklamou její práce. Na dobrovolném vstupném vynesla 1132 korun, které posloužily k nákupu dalších učebních pomůcek.
● Pro školní rok 1933/1934 stanovila místní školní rada žákům cizích školních obvodů školné ve výši 200 Kč za rok. Za uplynulý školní rok se vybralo od 31 žáků na školném 3525 Kč a 15 žáků za minulý rok dlužilo 2250 Kč. V novém školním roce 1933/1934, který začal 1. září 1933, se musela škola, rada i obec potýkat s vážným problémem, že přes prázdniny nebyla ve Vinoři zřízena zamýšlená měšťanská škola. Na sto dvacet žáků, kteří se tam už přihlásili, nemělo kam nastoupit. Tím vznikla pro děti i jejich rodiče svízelná situace. Okresní školní výbor Praha – venkov přidělil vinořské děti do kbelského školního obvodu. V celém obvodu se pak provedl nový zápis. Do kbelské měšťanky se tak zapsalo do I. ročníku 192 žáků, do II. ročníku 183 žáků, do III. ročníku 42 žáků. Zemská školní rada v Praze pak povolila zřídit čtyři nové pobočné třídy na školní rok 1933/1934. Umístěny byly v nové budově ve Vinoři jako prvý a druhý ročník měšťanské školy, každý s jednou pobočkou. Kbelská měšťanka měla tedy tři postupné třídy a šest pobočných. Dvě pobočky ve Kbelích a čtyři ve Vinoři. Tak se podařilo obejít administrativní bariéru. Samostatná měšťanka ve Vinoři byla ustavena od 1. ledna 1934 a kbelská měšťanka měla opět tři postupné třídy a dvě pobočné při prvním a druhém ročníku.
● Divadelní hru „Princezna Pampeliška“ sehráli žáci měšťanské školy s velkým úspěchem 17. března 1934. Autorem této veršované pohádky byl Jaroslav Kvapil (šéf činohry Národního divadla v Praze). Tance a zpěvy pro školní hru nacvičily s dětmi učitelky Antonie Karabáčková a Věra Matějková. „Princezna Pampeliška“ v podání žáků měšťanky navíc vynesla na vstupném 1214 korun použitých na nákup učebních pomůcek.
● Slavnost při skončení školního roku 1933/1934 pořádaná na počest Antonína Švehly (předsedy agrární strany a premiér tří československých vlád, který zemřel 12. prosince 1933) se konala v kbelské škole 24. června 1934. Při slavnosti byla odhalena busta Antonína Švehly zakoupená místní organizací Republikánské strany, podstavec k ní byl dílem sochaře Karla Ťoupalíka z Brandýsa nad Labem. Na slavnosti zpívali žáci školy a Pěvecká XI. a hrál hudební kroužek. Následně se konala prohlídka školské výstavky učebních pomůcek, ženských ručních prací a prací žáků, umístěná ve čtyřech třídách.
● Nejzajímavější událostí školního roku 1934/1935 se stala vánoční nadílka pro děti nezaměstnaných a chudých rodičů, kterou v rámci akce „Demokracie dětem“ uspořádala Místní osvětová komise ve Kbelích, spolupracovaly učitelské sbory obecné a měšťanské školy. Podomní sbírka provedená žáky škol vynesla 917 Kč. Za ně škola pořídila devět košil, dvě dívčí reformky, šest svetrů, 12 párů punčoch, šest párů rukavic, 19 párů botek, dva páry přezůvek, 10 žákyň dostalo po třech metrech flanelu a také učitelka domácích nauk obdržela 10 metrů flanelu ke zpracování chudými žačkami. Dárky se 21. prosince 1934 rozdělily mezi 63 dětí.
● Ve školním roce 1935/1936 nastoupil místo definitivního ředitele kbelské měšťanky František Tvaroh, narozený 27. září 1877 v Rovensku pod Troskami, dosavadní ředitel měšťanských škol chlapecké a dívčí v Nových Benátkách.
● Narozeniny druhého prezidenta ČSR Edvarda Beneše oslavila měšťanka ve svých prostorách 28. května 1936. Třídní učitelé zdůraznili žactvu Benešovy zásluhy o budování Československé republiky a neúnavnou práci, kterou věnuje upevňování čs. státu. Večer se škola účastnila veřejné oslavy v sokolovně, kde zazněla i přednáška „Obrana obyvatelstva proti leteckým útokům“. (Svědčí to o tom, že si lidé už tehdy uvědomovali hrozící nebezpečí možného válečného konfliktu.)
● Kasárny pátého leteckého pluku ve Kbelích a také vojenské letiště navštívilo žactvo kbelské měšťanské školy 22. června 1936. V kasárnách si žáci prohlédli vojenské světnice, kuchyni a zázemí. Na letišti pak různé typy letadel a četa vojáků předvedla dětem i vojenské cvičení s kulomety, z nichž pak si i žáci mohli zastřílet.
● Neobvyklou příležitost přivítat projíždějícího prezidenta republiky Edvarda Beneše s vzácným hostem, panovníkem spřáteleného Rumunska králem Carolem II., měly kbelské děti ve školním roce 1936/1937 před státním svátkem 28. října 1936. Žáci měšťanské školy vyslechli potom 1. prosince 1936 proslov o významu československo-jugoslávské vzájemnosti a 10. května 1937 o československo-rumunské vzájemnosti.
● Řada změn v učitelském sboru měšťanské školy provázela školní rok 1936/1937. Zdravotní dovolenou nastoupil 1. března 1937 definitivní ředitel František Tvaroh a správou školy byl pověřen definitivní odborný učitel při měšťanské škole na Zbraslavi Karel Kuchař. V I. A byl třídním odborný učitel Josef Korynta, v I. B odborná učitelka Marie Reichová, v II. A odborná učitelka Věra Matějková, ve II. B odborná učitelka Milada Kučerová, ve III. třídě odborný učitel Josef Novák (od 1. května 1937 odborný učitel Miloš Salač). V tomto školním roce byla také zrušena zatímní pobočka při III. třídě pro nedostatek žáků.
● Na jaře 1937 bylo přeloženo civilní letiště z Kbel do Ruzyně, čímž nepatrně ubylo školních dětí, neboť se do Ruzyně za letištěm přestěhovala z Kbel řada rodin. Tento úbytek byl ale ještě v průběhu školního roku 1936/1937 nahrazen přílivem nového vojenského i civilního obyvatelstva.
● Rodičovské sdružení měšťanky bylo ustaveno v květnu 1937. Převzalo pak závazek opatření celého osobního nákladu na IV. ročník – jednoletý učebný kurs (JUK) pro školní rok 1937/1938 v částce přes 19 tisíc korun a rovněž opatření některých dražších učebních pomůcek. Zřízením JUK vyslyšelo zastupitelstvo obce stálému volání po zřízení IV. ročníku při měšťanské škole ve Kbelích. Kvůli nedostatku školních tříd rozhodlo obecní zastupitelstvo přistavět o prázdninách 1937 patro nové školní budovy. Stavba byla zadána staviteli Houžvičkovi ze Satalic. Rozpočet na ni činil 210 tisíc korun.
● Výnos z nadace po zemřelém odborném učiteli Václavu Sieglovi byl na základě usnesení učitelského sboru předán nejlepší žákyni měšťanské školy ve školním roce 1936/1937 Růženě Tůmové ze III. ročníku.
● Jednoletý učební kurz (JUK) – IV. ročník měšťanské školy byl ve Kbelích otevřen ve školním roce 1937/1938. Zapsalo se do něj 34 žáků, 25 hochů a devět dívek. Před začátkem školního roku probíhala nástavba druhého patra nové školní budovy a stavební práce pokračovaly až do jara 1938, což rušilo chod vyučování. Školní pomůcky se musely přestěhovat do místností naturálního bytu řídícího učitele ve staré školní budově, kam byla také přeložena až do května 1938 i úřadovna ředitele měšťanky. Vyprázdnilo se také první patro nové školní budovy a vyučovalo se střídavě až do 25. října 1937 jen v přízemních učebnách. Vyučování v učebnách druhého patra, které byly vybaveny moderním nábytkem, začalo 16. května 1938.
● Na začátku školního roku 1937/1938 zemřel na zámku v Lánech 14. září 1937 Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky, který dostal čestný titul Osvoboditel. »Smutnou zprávu oznámil shromážděnému žactvu ředitel školy. Téměř všechno žactvo slzelo, což byl důkaz hluboké a nelíčené lásky školní mládeže k drahému Tatíčku Masarykovi,« napsala kronika.Školní smuteční akt k uctění památky TGM se konal 17. září 1937 před Masarykovou bustou. O jeho významu promluvil ředitel školy. Smuteční slavnost zakončil slib mládeže, že svatý odkaz prezidenta Osvoboditele bude opatrovat a žít podle jeho vzoru. Pohřbu a poslední cesty zakladatele Československa Prahou se 21. září 1937 zúčastnila většina žactva i učitelstva.
● Definitivní ředitel školy František Tvaroh měl zdravotní dovolenou až do 31. ledna 1938 a potom odešel na zasloužený odpočinek. Od 1. dubna 1938 dostal do konce školního roku zdravotní dovolenou pro nemoc srdce a nervů zatímní odborný učitel Miloš Salač. V závěru školního roku 1937/1938 nastoupil v Praze své definitivní místo zatímní ředitel kbelské měšťanské školy Karel Kuchař.Zatímním ředitelem školy za něj byl ustaven odborný učitel měšťanky Jaroslav Korynta.
● Na začátku školního roku 1938/1939, jenž byl i pro kbelské školy jedním z nejtragičtějších a osudovým, vzpomněla 14. září 1938 měšťanská škola ve všech třídách první výročí úmrtí prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka. Při pietě zdůraznili třídní učitelé Masarykův význam pro stát, národ a jeho humanitní ideály. Při této příležitosti upsal učitelský sbor měšťanky pro Jubilejní fond na obranu státu dobrovolný dar 1040 Kč. Pražský arcibiskup Karel kardinál Kašpar udílel pak 27. září 1938 v chrámu Páně sv. Alžběty ve Kbelích svátost biřmování. Tím v podstatě skončily dobré zprávy tohoto školního roku, ač se kronikář snažil v dalším období nacházet i pozitivní stránky a události.
● »Velké neštěstí stihlo náš národ 30. září 1938. Zahraniční velmoci donutily nás vydat část našeho území Německu, neboť se chtěly vyhnout nové světové válce. Naše země s tisíciletou tradicí, kulturou, s tisíciletými hranicemi, byla roztržena. Stát byl zmenšen ještě o území postoupené Polsku a Maďarsku,« napsala kronika.Učitelé obou kbelských škol nabídli ochotně své síly a pomoc k zabezpečení svobody republiky.Prezident Edvard Beneš odstoupil 5. října 1938. Třetím prezidentem ČSR byl zvolen 30. listopadu 1938 Emil Hácha, právník a dosavadní prezident nejvyššího správního soudu.
● Vánoční strom republiky ve prospěch zdejší chudé školní mládeže vztyčily 15. prosince 1938 Rodičovské sdružení ve Kbelích a Okresní péče o mládež v Čakovicích. Následujícího dne byla ve škole uspořádána sbírka. Její výtěžek byl použit k přípravě vánočních nadílek pro uprchlíky z postoupených území. Školní děti přinesly jablka, ořechy, pečené cukroví, rukavice, punčochy, prádlo, dětské šaty, mouku, rýži, žito a další dary. Všechny byly odvedeny 17. prosince 1938 do „Babiččiny komory“ v sokolovně. Děti zakoupily za 50 korun také losy Československého červeného kříže vydané ve prospěch uprchlíků a poslaly ještě menší peněžní částku. Po vánočních svátcích se konala v měšťanské škole vánoční nadílka, při níž bylo podarováno 30 dětí dárky celkem za 1426 Kč. Rodičovské sdružení přispělo 926 korunami a Okresní péče o mládež v Čakovicích sumou 500 korun.
● Na základě vládního nařízení 379/1938 odešly z měšťanské školy a ze školní služby vůbec 31. ledna 1939 definitivní odborná učitelka Helena Broučková-Horníková, zatímní odborná učitelka Marie Reichová-Frýbová a zastupující učitelka domácích nauk Marie Sternová-Šťastná. Při lednové inspekci se s učitelkami rozloučil okresní školní inspektor Antonín Uhlík a poděkoval jim za pilnou, svědomitou a úspěšnou práci.(Zmíněné vládní nařízení přímo neuvádí, že šlo o učitelky židovského původu. Mluví o tom až nařízení vlády Protektorátu Čechy a Morava ze 4. 7. 1939, o právním postavení židů ve veřejném životě; o odčinění křivd čs. veřejným zaměstnancům vypovídá potom dekret prezidenta republiky 53/1945, Sb.)
● Okresní školní inspektor Antonín Uhlík odešel na odpočinek 1. dubna 1939. Ve školním okrese Praha – venkov působil právě čtyři roky. Novým školním inspektorem se stal Josef Šimon, odborný učitel měšťanské školy, přidělený službou Okresnímu školnímu výboru Praha – venkov.
● Okresní úřad vyzval 7. dubna 1939 školní děti k sbírce vajec pro uprchlíky formou velikonoční pomlázky. V obvodu Okresního úřadu Praha – venkov se však konaly pouze peněžité sbírky. Děti obecné a měšťanské školy sebraly 583 korun. Učitelské sbory ředitele Jaroslava Korynty a řídícího učitele Karla Kupky vybraly pak v obci na uprchlíky 752 Kč.
● Přestože nařízení vlády Protektorátu Čechy a Morava zakázalo veškeré schůze, slavnosti, akademie a besídky, povolil Okresní úřad Praha – venkov na takzvanou »odůvodněnou žádost« uskutečnit 25. června 1939 ve Kbelích I. dětský den na hřišti sokolovny. Pořádal ho spolek Červeného kříže ve Kbelích s místními korporacemi a s obecnou a měšťanskou školou pod záštitou místního Národního souručenství a obecní rady.Podle kronikáře se dětský den vydařil znamenitě.Dětský den vynesl čistých 4534 korun. Rodičovské sdružení dostalo 2211 Kč, spolek Červeného kříže 737 Kč, Ochrana matek a dětí ve Kbelích 737 Kč, místní hasiči 737 Kč a místní chudé děti jako příspěvek na vánoční stromek 112 korun.
● Ve školním roce 1938/1939 došlo k velkému množství změn v učitelském sboru. Jiří Dvořák a Magda Procházková odešli koncem školního roku 1937/1938 do měšťanské školy ve Vinoři. Do kbelské měšťanské školy naopak přišli Jan Truhlář z Třeboradic, František Krpal z Libčic nad Vltavou, Karel Kubát z Noutonic. Učitelka domácích nauk Marie Sternová-Šťastná přešla z obecné školy ve Kbelích, 31. ledna 1939 se vzdala „dobrovolně“ služby. Ze státních škol byli měšťanské škole přikázáni: Bedřich Kubice z měšťanky v Duchcově, Helena Broučková-Horníková z Nýřan, 31. ledna 1939 se „dobrovolně“ vzdala služby, Marie Drázdová z měšťanky v Podmoklech, Antonín Dřevikovský z měšťanky v Komořanech, Růžena Shánělová z Kladna, ale od 9. prosince 1938 učila na měšťanské škole v Ruzyni.
● Zemská školní rada v Praze zrušila výnosem z 19. října 1938 konkurzy na místa učitelů, ředitelů a řídících učitelů vypsané v září 1938, jelikož se muselo nejdřív umístit »na uprázdněná místa učitelské osoby, které pozbyly svých míst v území postoupeném jinému státu«, jak to charakterizovala kronika.
● V režii Okresní péče o mládež v Čakovicích byla zavedena „mléčná akce“ od 8. února do 26. května 1939. Z měšťanské školy dostávalo dvacet dětí každodenně (kromě nedělí a svátků) mléko a žemle. Nadace po zemřelém odborném učiteli Václavu Sieglovi přidělila žákům III. ročníku měšťanské školy Janu Zavaďákovi a Marii Polednové po 14 korunách.
● Památku Učitele národů Jana Amose Komenského uctili třídní učitelé ve třídách v druhé polovině dubna 1939 a 6. května 1939 promluvili učitelé češtiny o významu Karla Hynka Máchy pro českou literaturu.
● Na konci školního roku 1938/1939 učitelé měšťanské školy poučili žactvo o významu cizineckého ruchu a jeho hospodářské důležitosti. Přitom vybídli žáky, aby se k cizincům, kteří navštívili hlavní město Prahu, chovali zdvořile, a pokud mohou, vycházeli jim vstříc. (Zjevně to souviselo s množstvím Němců v Praze, kteří tu mimo jiné ve velkém nakupovali za peníze směněné v okupačním zvýhodněném kurzu marky ke koruně, a možným slovním útokům na ně.)
● Školní rok 1939/1940 začal 1. září 1939 a 14. září si ve třídách mohli ještě pietně připomenout druhé výročí úmrtí TGM. Téhož dne bylo ale vyučování ve všech školách zastaveno, neboť u dětí v Čechách vypukla dětská obrna. Opět se začalo vyučovat 9. října 1939. V době volna pracovali všichni učitelé na obecním úřadě při třídění potravinových lístků. Ve škole prováděli nařízené revize žákovské a učitelské knihovny, také zeměpisného, dějepisného a přírodopisného kabinetu, pomáhali při sbírce Národní pomoci.Ředitelství školy zaslalo 14. října 1939 sto dvacet vyloučených učebnic, jejichž užívání bylo ihned zastaveno, Zemské školní radě v Praze.V ostatních učebnicích odstraňovali žáci pod dozorem učitelů závadná místa přetrháváním, zalepováním, slepováním jednotlivých stránek, nebo jejich vytrháváním. »V prosinci 1939 nastal velký zájem o českou knihu. Ve zdejším knihkupectví byly sklady úplně vyprodány. Kniha byla totiž častějším vánočním dárkem nežli v letech minulých,« uvedl kronikář měšťanky.
●Podávání polévek chudým dětem z obecné i měšťanské školy začalo 22. ledna 1940. Na měšťance vybral MUDr. František Husa 42 dětí ze Kbel k podávání polévky. Nařízený byl také sběr vyvařených kostí školami. »V kostech sice není už nic, na čem bychom si mohli pochutnat, ale továrny dovedou z kostí ještě dostat kostní tuk, z kterého se pak vyrábí mýdlo, mazadla, glycerin, stearin a olein,« vysvětlila kronika.
● Pololetní prázdniny byly prodlouženy výnosem MŠANO (ministerstvo školství a národní osvěty) do 18. února a pak do 11. března 1940. Žactvo chodilo do školy 27. února, 4., 6., 8. a 11. března pro úkoly z počtů, češtiny, měřičství, němčiny, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu a ve škole je od žáků vybírali a opravovali učitelé. Ti byli v pohotovosti i při zastavení vyučování. Celý učitelský sbor měšťanky se pak 13. března 1940 zúčastnil v Domě zemědělské osvěty v Praze XII. kurzu o použití školního filmu na národních školách.
● První výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava „oslavili“ 15. března 1940 všichni žáci měšťanky shromáždění na chodbě školy za přítomnosti všech členů učitelského sboru. Žactvo vyslechlo projev, jehož jednotný text obdržely všechny školy, a byl mu připomenut i předpis o povinné úctě k symbolům Německé říše. Zbytek dne bylo volno. Po potupné oslavě prvního výročí okupace a zániku ČSR si měšťanka připomněla 20. dubna 1940 jedenapadesáté narozeniny Adolfa Hitlera, „Vůdce, zakladatele Velkoněmecké říše a říšského kancléře“, jak ho tehdy zvali. Podle dekretu státního prezidenta podepsali 9. května 1940 všichni členové učitelského sboru měšťanky slib „Vůdci“ Adolfu Hitlerovi jako „ochránci Protektorátu Čechy a Morava“.
● Definitivním ředitelem Měšťanské školy ve Kbelích byl 1. dubna 1940 jmenován bez vypsání konkurzu JUDr. Bedřich Kalivoda, odborný učitel na měšťanské dívčí škole v Klatovech. Zastupujícím ředitelem nadále zůstal Jaroslav Korynta, neboť Kalivoda nenastoupil a zůstal přidělen České zemské školní radě v Praze.
●Pěvecké sdružení pražských učitelů uspořádalo 6. dubna 1940 koncert pro mládež z kbelských škol. »Nadšení žactva při koncertu bylo veliké. Podlehlo zcela kouzlu, které vydává česká píseň,« napsal kronikář.
● MŠANO výnosem z roku 1939 zakázalo českým školám shromažďování žactva na ulicích a školní výlety. Národní souručenství ve Kbelích, Rodičovské sdružení, obecná a měšťanská škola připravili však 16. června 1940 „Druhý dětský den“ v sokolovně. Bouřka se silným deštěm slavnost ale v 17 hodin ukončila. Z výtěžku 5018 Kč dostali Rodičovské sdružení 3000 Kč, fotbalisté AFK Kbely 500 Kč a Národní souručenství 1518 Kč, jimiž podělilo Ochranu matek a kojenců. Na konci školního roku měšťanka vzpomněla mistra Jana Husa.
●Velký pohyb učitelstva ve školním roce 1939/1940 byl způsoben potřebou umístit všechny učitele, kteří ztratili svá místa v území postoupeném jinému státu.Z kbelské měšťanky byla do jiných škol přeložena řada učitelů. Mezi nimi odešli do Prahy Věra Matějková a Josef Novák, učitelka domácích nauk Aloisie Kellnerová byla od 1. dubna 1940 penzionována. Měšťanské škole byl naopak přidělen učitel obecné školy František Žalud, učitelka domácích nauk Pavla Foglarová, jež do zabrání Němci vyučovala domácí nauky na měšťance v České Lípě. Přišly i učitelky Marie Mělnická a Anna Jindrová a řada dalších učitelů na různě dlouhou dobu.
● Česká zemská školní rada pro Čechy nařídila výnosem z 24. června 1940, aby školní kroniky až do roku 1939/1940 včetně byly zabaleny, zapečetěny a uloženy jako závadné knihy. Nařízení bylo provedeno do 1. července 1940. Tím se uzavřela, až na závěrečný půldruhý školní rok, svobodná a demokratická etapa existence kbelské měšťanské školy, jež trvala osm let. Od školního roku 1940/1941 byly v obou školách založeny nové kroniky. (V jejich psaní se pokračovalo kontinuálně i po osvobození Československa, v případě kroniky obecné školy do roku 1953, kdy obecná škola zanikla, v případě kroniky měšťanské školy do roku 1960, od roku 1953 vedené jako kronika osmileté střední školy.)
