● Školní rok 1945/1946 začal 3. září 1945 a skončil 23. června 1946. Hned první školní den se žáci i učitelé obou škol zúčastnili na vinořském hřbitově pohřbu žáka II. B měšťanky Jiřího Šrola, kterého usmrtilo ruské vojenské auto, když s kamarádem přebíhali »ze sportu« Pražskou ulici (nynější Mladoboleslavskou ulici). Druhý žák Neubauer byl těžce zraněn.
● Učitelské sbory obou škol doznaly mnoha změn, řada pedagogů byla přeložena hlavně do pohraničí, přišli noví učitelé, několik kantorů bylo reaktivováno. Měšťanka měla tři definitivní postupné a tři pobočné třídy a JUK, ale na počátku roku jen čtyři učitele. Sbor byl však brzy doplněn. Škole ale chyběly tělocvična, kreslírna, fyzikální síň, zvláštní místnosti k vyučování ženským a chlapeckým ručním pracím a nepovinným předmětům psaní na psacím stroji a těsnopisu. Nebyly ani prostory ke zřízení čítárny.Zatímco obecná škola mohla po očištění od protektorátních nacistických nařízení a metod pokračovat bez větších problémů podle osnov pro výuku základů vzdělání, v měšťance se učilo podle přechodných osnov na školní rok 1945/1946. Zavedly větev technickou a studijní, technická se shodovala s osnovou měšťanské školy, studijní větev pak s osnovou nižšího reálného gymnázia. V měšťance se učilo ruštině ve všech třídách tři hodiny týdně. Povinný JUK (9. ročník) měl volitelné předměty, studijní větev osm hodin týdně latiny, technická dvě hodiny rýsování, čtyři hodiny technické výchovy (u dívek vaření) a dvě hodiny geologie.
● Ve školním roce 1945/1946 byla zavedena do obecných, měšťanských i středních škol politická výchova. Ta měla vychovávat žáky v politickém chápání doby »v duchu lidové skutečné demokracie«, což prý si žádalo snížení věku pro volební právo na 18 let a »možnost širokého uplatnění ve všech složkách lidové spoluvlády, jež potřebovala politicky vzdělaných občanů«. Dosavadní učebnice mohly být používány s podmínkou, že z nich budou vyloučeny či neutralizovány všechny »fašistické, protidemokratické a reakční prvky«.
● V obou školách pokračoval sběr papíru, kostí, textilu, skla a gumy, rovněž léčivých bylin a kaštanů. Za každých 5 kg kostí mohly školy odebrat dvě pěnová toaletní mýdla, která byla na příděl. Přídělový systém (na lístky), zavedený v Protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939, vydržel v poválečné ČSR až do 31. května 1953, kdy byl zrušen po měnové reformě. Děti obou škol sbíraly pocínované plechovky od konzerv UNRRA, získával se z nich jinak draze dovážený cín. Za plechovky si děti mohly zakoupit zboží ze zásilek UNRRA.
● Obě školy si připomínaly významná výročí a události společně: tryzna za TGM 13. září 1945 v sokolovně; tryzna za padlé a v koncentračních táborech umučené kbelské občany 15. září 1945 v Lidovém domě; výročí 28. října si školy připomněly školní oslavou a tělocvičnou akademií v sokolovně; sté výročí narození básníka Josefa Václava Sládka oslavily školy 29. a 30. října 1945; výroční den ruské proletářské revoluce byl slaven 6. listopadu 1945 v sokolovně, projev o významu 7. listopadu 1917 v Rusku pronesla učitelka Marta Bobková.
● Obě školy byly však od 12. listopadu 1945 uzavřeny pro nedostatek uhlí a žáci si chodili jednou týdně pro úkoly. Od 15. listopadu 1945 byl pro školy přijat nový školník František Chládek. Pro školní okres Praha – venkov sever byl 26. listopadu 1945 také jmenován nový okresní školní inspektor Josef Loucký.
● Vánoční nadílky s pohoštěním a programem v kasárnách Leteckého pluku Kbely se 22. prosince 1945 zúčastnilo 66 žáků obecné školy a 34 žáků měšťanky. Děti dostaly cukroví, sešity, knížky, peníze, hračky a jiné potřeby. Před Vánocemi obdarovala Okresní péče o mládež Čakovice 121 chudých žáků kbelské školy. Každé dítě obdrželo kilo hrubé mouky a čtvrt kila cukru. Ozáření „Vánočního stromu republiky“ (na prostranství nynějších ulic Krnská a Mladoboleslavská) se žáci obou škol zúčastnili 22. prosince 1945. Vánoční prázdniny začaly 22. prosince 1945 a kvůli nedostatku uhlí trvaly prakticky až do 14. ledna 1946. Stravovací akce začala 4. února 1946, polévky se vařily pro 32 dětí z mateřské, 219 dětí z obecné a 68 dětí z měšťanské školy. Každé dítě přineslo potravinové lístky na 40 g tuku, 150 g mouky, 800 g brambor a 200 g poživatin. Polévka byla zdarma, náklad 22 173 Kč uhradily příspěvky Okresní péče o mládež. Pro stále klesající zájem byl výdej polévek ukončen 24. května 1946.
● Poradenské rozhovory s žáky končícími školu a jejich rodiči se konaly 19. ledna a potom 4. června 1946 a připravila je škola a Poradna pro volbu povolání. Podobné pohovory probíhaly pak i v dalších školních letech. Žáci byli pozváni i k rentgenologické prohlídce do Prahy.
● Školní slavnost k prvnímu výročí pražské květnové revoluce se pro obě školy uskutečnila 4. května 1946. Narozeniny (62.) prezidenta ČSR Edvarda Beneše oslavily obecná i měšťanská škola 28. května 1946. Ve zbývajícím čase do konce školního roku se konalo ještě několik akcí společných pro obě školy. Od 31. května 1946 to byl »Týden bezpečnosti« o pravidlech chůze a jízdy v silničním provozu. Od 3. do 8. června 1946 se konal „Slovenský týden“, kdy se vzpomínalo hlavně na události protinacistického povstání na Slovensku v srpnu 1944, jež se později pravidelně slavilo jako Slovenské národní povstání. Od 15. do 23. června 1946 to byl »Týden dětské radosti« týkající se péče o děti, protože se nový stát snažil, aby z dětí »vyrostli uvědomělí, zdraví a silní občané«. V jeho rámci se konal výlet parníkem z Prahy do Štěchovic ke Svatojánským proudům (dnes už neexistují, neboť je zatopila štěchovická vodní nádrž). Školní slavnost »Týdne dětské radosti« se konala 21. června 1946, jako host byl přítomen předseda MNV Antonín Čermák.
● Členy školské komise MNV se stali za obecnou školu Karel Kupka a Vojtěch Zimmermann, za měšťanku Jaroslav Korynta a Pavla Foglarová. Do Reálného gymnázia ve Vysočanech bylo přijato všech osm žáků 5. tříd obecné školy, kteří vykonali přijímací zkoušku. Z měšťanky byli přijati do 3. třídy Reálného gymnázia ve Vysočanech tři žáci, do 4. třídy Reálného gymnázia v Praze-Libni byly tři žačky a do 5. třídy (kvinty) Gymnázia v Praze X. jeden žák. Hlavní prázdniny začaly již 23. června a trvaly do 1. září 1946. Odborný učitel měšťanské školy Antonín Erban byl 8. července 1946 zvolen předsedou Místního národního výboru Kbely, nadále však učil na zkrácený úvazek. Národní fronta žen napřed v dubnu, pak o prázdninách vyčistila školu včetně oken. Kamnářská brigáda Antonína Pánka opravila o prázdninách všechna kamna obou škol i mateřské školy. Řada dětí obou škol pomáhala při sklizni chmele v žateckém kraji, jiné při žňových pracích.
● Školní rok 1946/1947byl zahájen 2. září 1946 a skončil 28. června 1947. V obecné škole zůstával řídícím učitelem Karel Kupka, v učitelském sboru došlo k množství změn překládáním stávajících učitelů a učitelek do jiných škol a příchody nových a návraty bývalých učitelů. V měšťance byl ředitelem Jaroslav Korynta, kde také došlo v učitelském sboru k řadě změn. Měšťanka měla tři definitivní třídy a zatímní JUK. Pro nedostatek učitelů v obou stupních škol se pobočka mohla zřídit až při 51 dětech ve třídě. Pro školní rok 1946/1947 povolila zemská školní rada měšťance i obecné škole feriální (volnou) sobotu. Z česání chmele se vrátilo 40 dětí měšťanky s učitelem Ladislavem Šaldou 9. září 1946.
● Děti obou škol sbíraly kaštany pro ZOO v Troji a také i papír, kosti, textil, gumu a sklo. V mimořádné akci nasbírali žáci měšťanské školy v obci na osm tisíc lahví. Z celostátního sběru šípků obdržely obě kbelské školy z dotace pro zdravotně ohrožené žáky šípkovou marmeládu a šípkové dražé s vysokým obsahem vitamínu C. Byly rozděleny mezi 75 zdravotně ohrožených žáků, 25 dětí dostalo marmeládu, 50 dětí dražé.
● Pietní tryzna za T. G. Masaryka se konala 13. září 1946. Předsedou nové újezdní školní rady byl 25. října 1946 zvolen řídící učitel Karel Kupka, místopředsedou Vojtěch Zimmermann, oba z kbelské obecné školy. Svátek 28. října oslavily obě školy společně 28. října 1946 ve škole a odpoledne při veřejné oslavě na hřišti AFK Kbely. Ruskou velkou říjnovou revoluci oslavily obě školy 7. listopadu 1946. Výročí bitvy na Bílé hoře (8. listopadu 1620) si školy připomněly 8. listopadu 1946 a učitelé zdůraznili dětem vážnost aktuální historické události, kterou bylo ukončení přesídlení Němců z československého pohraničí – Sudet.
● Od 1. listopadu 1946 byla oddělena správa mateřské školy od správy školy obecné a správkyní mateřské školy se stala učitelka Jaromíra Petrásková. V mateřské škole pobývaly děti poprvé i o letních prázdninách v roce 1947.
● Na film přispívali žáci obou škol každoročně a v tomto školním roce odvedli žáci obecné školy 3084 Kčs, žáci měšťanky 1644 Kčs.
● Žáci měšťanské školy sehráli ve dnech 14., 15. a 16. prosince 1946 v sále U Suldovských dětské divadelní představení „Krakonošova medicína“ od Jaroslava Průchy. Poslednímu představení byl přítomen i okresní školní inspektor Josef Loucký a žáci a učitelé Měšťanské školy ve Vinoři. V lednu a únoru 1947 odehráli žáci čtvrtých tříd a učebního kurzu měšťanky hokejový turnaj pěti měšťanských škol v Čakovicích a dva zápasy proti učňům Avie Letňany a kvartě Gymnázia ve Vysočanech a ve všech utkáních zvítězili.
● Od 19. února do 15. března 1947 bylo pro nedostatek uhlí vyučování zkráceno. Vytápěla se jen jedna třída a v ní se za týden vystřídalo všech 11 tříd obecné školy. V měšťance se každá třída učila jednou týdně osm hodin. Pravidelné vyučování začalo 17. března 1947, když se podařilo obstarat uhlí přímo na šachtě.
● Velkým dnem se pro kbelské školy stal 2. březen 1947, kdy jim Sociálně demokratická strana předala vzorové školské rozhlasové zařízení za 160 tisíc korun. Konala se k tomu slavnost, při které promluvil sekční šéf ministerstva informací Václav Patzák, přítomen byl i zástupce Československého rozhlasu, zástupci MNV Kbely, školní a osvětové rady a korporací. Žactvo obecné a měšťanské školy se svými učiteli nacvičilo k této události kulturní program z básní, písní a tanců. Proslovy i program byly zaznamenány na magnetofonový pás a následně se opakovaně vysílaly školním rozhlasem. Poprvé byla přijímací stanice školního rozhlasu použita 7. března 1947 při oslavě 97. narozenin TGM, kdy školní rozhlas vysílal zvláštní relaci Čs. rozhlasu.
● Spojenecký nálet z března roku 1945, jemuž padlo za oběť sto životů, vzpomněla obecná škola 25. března 1947. V dubnu a květnu 1947 se v obou školách konala řada oslav a vzpomínkových akcí. Mezi nimi 30. dubna oslava 800 let Moskvy, 2. května vzpomínka na M. R. Štefánika a 9. května oslava Dne vítězství. Rozhlasovou reportáž o osobnosti a díle Edvarda Beneše vyslechli žáci ve školním rozhlase 28. května 1947.
● Vizitaci výsledků vyučování římskokatolickému náboženství vykonal vikář římskokatolické církve z Chval 29. května 1947. Okresní školní inspektor Josef Loucký prohlédl školu celkem šestkrát ve školním roce.
● V »Týdnu dětské radosti« od 14. do 22. června 1947 podnikli učitelé s žáky vycházku na letiště spojenou s jeho prohlídkou. Válečný pilot pplk. František Feitl z Leteckého pluku ve Kbelích přednášel 17. června 1947 žákům škol o svých zážitcích z leteckých bojů proti nacistickému Německu, kterých se zúčastnil jako stíhací pilot v řadách RAF. Žáci měšťanské školy se zúčastnili 19. června 1947 besídky slezských dětí, která se konala v sále továrny PAL Kbely. Měšťanka připravila od 14. do 22. června 1947 v kreslírně výstavku žákovských prací z výtvarné a technické výchovy a praktické estetiky. Dětský den v zahradě sokolovny uspořádalo 22. června 1947 Rodičovské sdružení obou škol pod záštitou MNV Kbely.
● Školní rok 1947/1948začal 1. září 1947 a skončil 28. června 1948. Ředitelem měšťanky byl Jaroslav Korynta, škola měla tři definitivní třídy, zatímní pobočnou třídu při 1. třídě a zatímní JUK. Ani tento školní rok se v měšťance neobešel beze změn v učitelském sboru. Vyučovalo se nepovinným předmětům těsnopisu a psaní na stroji. Všichni žáci měšťanky byli členy Dorostu Čs. červeného kříže. Obecná škola měla deset tříd, v každém ročníku dvě třídy a k tomu jednu pomocnou. Řídícím učitelem byl Karel Kupka. V obou školách byla povinně zavedena žákovská samospráva.
● V obecné škole učil i Karel Plicka, československý etnograf, folklorista, sběratel, hudebník, filmový scenárista, režisér i kameraman, fotograf, pedagog a jeden ze zakladatelů Akademie múzických umění, autor řady skvělých fotografických knih, jež patří k pokladům české i slovenské umělecké fotografie, v roce 1954 dostal titul národní umělec. V listopadu 1947 ale Karel Plicka z kbelské školy odešel, neboť byl jmenován prvním děkanem Filmové fakulty AMU v Praze (FAMU).
● Před 10. výročím úmrtí T. G. Masaryka (14. září 1937) seznámila měšťanka v hodinách občanské nauky žactvo se životem a dílem prezidenta Osvoboditele a s jeho významem pro stát. Obecná škola vzpomněla 10. výročí TGM samostatně. Žáci obou škol vyslechli ze školního rozhlasu i pásmo „Ze života TGM“. Slavnostní scény na Strahovském stadionu v Praze „Zborov Slovanstvu“ se 28. září 1947 zúčastnilo 79 žáků obou škol. Oslavy 80. narozenin básníka Petra Bezruče v kbelském Lidovém domě se 30. září 1947 zúčastnili žáci obou škol. K oslavě 28. října předvedla žákovská samospráva měšťanky 27. října 1947 recitační pásmo. Obecná škola oslavila Den samostatnosti ve škole. Žákovská samospráva zorganizovala 7. listopadu 1947 oslavu 30. výročí ruské Velké říjnové revoluce, na niž pozvala učitelské sbory obou škol.
● Zemská školní rada poděkovala učitelům a žákům obou škol za práci v Dorostu Čs. červeného kříže. Děti obecné školy obdržely dárkové balíčky od Dorostu ČK v USA. ONV poděkoval žákům obou škol za prohlídku bramborových polí při hledání mandelinky bramborové.
● Ve dnech 18. až 20. listopadu 1947 vzpomněli učitelé a žáci měšťanky v hodinách českého jazyka 100. výročí narození spisovatelky Elišky Krásnohorské a Mezinárodní den studentstva, který byl vyhlášen na 17. listopad už roku 1941 v Londýně při 2. výročí událostí roku 1939 v Protektorátu Čechy a Morava.
● Vánoční strom republiky byl vztyčen 11. prosince 1947 za účasti dětí obou škol, učitelstva a občanstva. Program rozsvěcení vánočního stromu ukončila státní hymna. Následně 19. prosince 1947 se uskutečnila vánoční nadílka Rodičovského sdružení pro děti měšťanské, obecné i mateřské školy a poděleno při ní bylo 89 dětí obuví. Vánoční nadílku téhož dne uspořádali pro 26 dětí obecné a 14 dětí měšťanky důstojníci Leteckého pluku ve Kbelích. Děti dostaly dárky a občerstvení a letcům na oplátku zahrál hudební kroužek, děti zazpívaly koledy a národní písně. Žáci měšťanské školy vyhlásili před Vánocemi soutěž všech ročníků v rámci sbírky pro „Vánoční strom republiky“, celkový výtěžek činil 1630 Kčs. Přímo u vánočního stromu bylo vybráno 12 430 Kčs a obnos byl odeslán Okresní péči o mládež Čakovice.
● Stravovací akce probíhala od 15. prosince 1947 do 30. dubna 1948. Více než 350 dětí dostávalo dvakrát týdně polévku a 50 g chleba, třikrát týdně kakao a 50 g chleba, od března místo chleba bílé rohlíky. Náklady hradilo větším dílem Rodičovské sdružení, školní rada a z části děti samy.
● Vánoční prázdniny trvaly od 20. prosince 1947 do 4. ledna 1948. Od 12. ledna 1948 se začala měšťanská škola vytápět ústředním topením, které od července 1947 instalovala pražská firma Křečan & Heinz, a při stavbě komína pro ústřední topení pomáhali pro nedostatek dělnictva žáci 4. ročníku a JUK měšťanky. MNV Kbely získal od ministerstva školství a osvěty na ústřední topení dotaci 100 tisíc Kčs. Měšťanka na konci ledna 1948 získala také signální hodiny se samočinným natahováním (elektrické), jež zakoupila místní školní rada za 3200 Kčs. Pololetí skončilo 31. ledna a pololetní prázdniny trvaly do 8. února 1948. V únoru vznikl také Dětský pěvecký sbor, který vytvořil pan Svašek z kbelského pěveckého spolku „Dalibor“ ze žáků obecné a měšťanské školy s pěveckým talentem.
● Tou dobou se ale už blížil komunistický puč, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948, kdy byl završen, ale po celou éru socialismu v Československu byl nazýván »Vítězným únorem« a výročí 25. února 1948 byla slavena jako den »Vítězství československého pracujícího lidu«. Dramatické společenské události měly jistě dopad i do školství a také do kbelských škol. Schůze Svazu zaměstnanců školství a osvěty (SZŠO) se konala 25. února 1948 v Masarykově měšťanské škole v Praze VII., kde byli přítomni všichni učitelé kbelských škol. Akční výbor pro měšťanskou, obecnou a mateřskou školu byl vytvořen 5. března 1948 a jeho členy se stali Josef Zvánovec, Antonín Erban, Karel Kraus, Kateřina Fohlová, Emilie Durychová, Bruno Vaschirovský a Jaromíra Petrásková.
● V den, kdy se konala v měšťance oslava 98. narozenin TGM, 11. března 1948, vyslechli žáci ze školního rozhlasu zprávu o tragické smrti ministra zahraničí Jana Masaryka. Mimořádná členská schůze místní skupiny SZŠO v Praze VII. se konala 12. března 1948. Pietní pásmo k pohřbu Jana Masaryka vyslechli učitelé a žáci kbelských škol ze školního rozhlasu 13. března 1948. Na „Národní směnu vítězství“ nastoupili učitelé a žáci 21. března 1948 a nasbírali 6359 kg odpadových hmot a odpracovali tak učitelé 35 hodin a žáci 700 hodin.
● Výročí narození Učitele národů J. A. Komenského vzpomněly kbelské školy 31. března 1948. Slavnost Československo-sovětského přátelství se konala ve škole 1. dubna 1948. Druhá „Národní směna vítězství“ se konala 11. dubna 1948 a žáci a učitelé obou škol nasbírali 20 138 kg odpadových surovin a 3680 lahví.
● Oslava nového školského zákona, který byl schválen Národním shromážděním 21. dubna, se konala v obou školách 22. dubna 1948. »Tím se uskutečňuje konečně možnost vzdělání všem dětem podle schopností, a ne jako dosud, podle sociálního postavení rodičů a jiných zřetelů. O zákon usilovalo pokrokové učitelstvo již od začátku první republiky. Po osvobození v roce 1945 přišel znovu na pořad jednání, ale nepřátelé různými průtahy a odklady způsobili, že nebyl projednán. Teprve po únorovém vítězství byl zákon schválen,« napsala kronika obecné školy.
● Řídící učitel obecné školy Karel Kupka měl od 1. května 1948 zdravotní dovolenou a zastupujícím řídícím učitelem byl ustanoven Vojtěch Zimmermann. (Na trvalý odpočinek odešel Karel Kupka 31. srpna 1948 oficiálně ze zdravotních důvodů.) Kupka se vzdal i funkce předsedy újezdní školní rady a rovněž v této funkci ho nahradil dosavadní místopředseda Vojtěch Zimmermann.
● Žáci sedmi tříd obecné školy navštívili 11. května 1948 Všeslovanskou zemědělskou výstavu v Praze, 13. května 1948 je následovali žáci a učitelé měšťanky. Týden dětské radosti začal 18. května 1948. Dobrovolné příspěvky na Československý červený kříž ve výši 7752 Kčs vybraly dívky měšťanky od kbelských občanů 24. a 25. května 1948. Oslava narozenin Edvarda Beneše se v měšťance uskutečnila 25. května 1948. Prezident Beneš pak 7. června 1948 abdikoval. Volby do Národního shromáždění se konaly v kbelské obecné škole 30. května 1948 a byly »velkým vítězstvím kandidátky Národní fronty«.
● Na pochodové cvičení do Čakovic se vypravili žáci z kbelské měšťanky 26. května 1948. V Čakovicích se vybrané děti zúčastnily s žáky měšťanek z Čakovic a Líbeznic atletických závodů, odpoledne hrály děti fotbal. Od konce dubna do konce května podnikali žáci měšťanské školy výlety do ZOO v Troji, do Moravského krasu s jeskyní Macochou, na Bezděz a k Máchovu jezeru, do Prachovských skal a třídenní výlet do Krkonoš.
● Děti měšťanské i obecné školy se zúčastnily pod dozorem učitelů také hledání mandelinky bramborové ve dnech 10., 11., 15. a 16. září 1947 a podruhé 10., 11. a 14. června 1948 v kbelských brambořištích, avšak mandelinka nebyla v kbelském katastru objevena.
● Do kbelské střední školy (dosud měšťanské) se ve dnech 11. a 13. června 1948 zapsalo 189 dětí do I., II., III. třídy a JUK při výjimečném zápisu. Do obecné školy se 12. června zapsalo 312 dětí.
● Rozhlasový přenos z »historického« zasedání sněmovny Národního shromáždění 14. června 1948, při kterém byl jednomyslně zvolen prezidentem ČSR dosavadní předseda vlády Klement Gottwald, vyslechli žáci obou škol ze školního rozhlasu.
● Na XI. všesokolském sletu v Praze na Strahově vystoupilo sokolské žactvo 20. června 1948, v jehož řadách cvičily i dvě třetiny žactva I., II. a IV. třídy kbelské měšťanky. Všichni žáci a všechny žákyně JUK kbelské měšťanky cvičili pak na všesokolském sletu 27. června 1948 mezi dorostenci a dorostenkami. Nicméně vlastní tělocvičnu žáci měšťanky ani obecné školy neměli a tělesnou výchovu absolvovali v tělocvičně sokolovny.
● Ředitel měšťanské školy Jaroslav Korynta odešel na konci školního roku do výslužby. Uvolnil své místo i přesto, že byl učitelem tělem i duší a vzdělávání a výchově svěřené mládeže se věnoval s láskou.
● Od školního roku 1947/1948 umísťoval odbor péče o mládež ONV děti do prázdninových osad podle jejich zdravotního stavu a účasti na školních budovatelských akcích, jako byly brigády a sběr. Na chmelovou brigádu, jež se konala od 22. srpna 1948, se přihlásilo 23 dětí a jedna matka a jejich vedoucím byl učitel měšťanské školy Ladislav Šalda. Odjeli na ni všichni přihlášení mimo ty, kteří už byli v učebním poměru a jejich zaměstnavatelé jim účast nedovolili.
● Od nového školního roku 1948/1949 vstoupil v platnost školský zákon, podle něhož vznikla jednotná státní škola, která měla tři stupně. Dosavadní obecná škola jako první stupeň dostala název národní škola (1. až 5. ročník) a měšťanská škola jako druhý stupeň se změnila na střední školu (6. až 9. ročník). Třetí stupeň pak tvořily školy povinné a výběrové – gymnázia, vedle nich byly základní odborné školy (od roku 1954 měly název učňovské školy). Kbelské školy si proto opatřily kulatá úřední razítka a oválný smaltovaný znak k označení budovy podle výnosu ministerstva školství a osvěty. Mateřská škola se v roce 1948 podle nového zákona osamostatnila a její ředitelkou se stala Jaromíra Petrásková.
● Školní rok 1948/1949 byl také rokem nástupu tvrdého komunistického režimu, kdy se i ve školách všechny formy výuky a výchovy nesmyslně přizpůsobovaly sovětským poměrům, neboť Sovětský svaz byl ve všech oblastech života, tady i ve školách vnucován jako vzor.
