● Ve školním roce 1948/1949 se ze škol obecných staly národní, které navštěvovaly děti od první do páté třídy. Nové osnovy národní školy měly přispět „výchově k budování socialismu“ a do výchovné a vzdělávací práce aktivně zapojit i žáky prostřednictvím žákovských organizací. Tímto způsobem se zajištovala socialistická výchova dětí již od raného věku v souladu s propagandou a ideologií KSČ. Třídy se mohly podle školského zákona dělit až při počtu 41 dětí. Ve školním roce 1948/1949 tak měla kbelská národní škola tři první třídy a počet tříd v obecné škole stoupl na jedenáct a jednu třídu pomocnou. Školu navštěvovalo 312 dětí. Stará budova měla šest učeben, čtyři třídy byly nouzově umístěny v suterénu střední školy. Chyběla jedna učebna, proto se ve druhých třídách zavedlo střídavé vyučování. Pomocná třída se osamostatnila ještě ve školním roce 1948/1949 a vznikla Zvláštní škola, jejím ředitelem byl dosavadní učitel pomocné třídy František Klifner, umístěná v budově národní školy. Ve školním roce 1952/1953 měla pak kbelská národní škola ve dvanácti třídách 451 žáků, když 1. C sídlila v budově u kostela.
● Třídy a třídní učitelé národní školy ve školním roce 1948/1949: 1. A 27 žáků, M. Zimmermannová; 1. B 29 žáků, K. Fohlová; 1. C 28 žáků, V. Zimmermann; 2. A 31 žáků, B. Čermák; 2. B 32 žáků, J. Beranová; 3. A 28 žáků, B. Fišerová; 3. B 27 žáků, K. Jakubičková; 4. A 27 žáků – M. Zimová; 4. B 27 žáků, B. Vaschirovský; 5. A 28 žáků, T. Paulová; 5. B 28 žáků, J. Kuncek. Školu navštěvovalo 312 dětí. Ředitelem školy byl Vojtěch Zimmermann. Třídy a třídní učitelé národní školy ve školním roce 1952/1953: 1. A 36 žáků, Marie Horká; 1. B 36 žáků, Milada Zimmermannová; 1. C 34 žáků, Marie Velišová; 2. A 49 žáků, Hermína Fialová; 2. B 49 žáků, Marie Všetečková; 3. A 33 žáků, Věra Bártová; 3. B 34 žáků, Jiří Gutwirth; 3. C 33 žáků, Alena Ehrlichová; 4. A 38 žáků, Josefa Beranová; 4. B 38 žáků, Jiřina Jeřábková; 5. A 36 žáků, Ludmila Bufková; 5. B 36 žáků, Bruno Vaschirovský. Ředitelkou byla Marie Všetečková, které ve funkci vystřídala Jindru Hlavsovou, ta zastávala ředitelskou funkci od školního roku 1950/1951. K velkým změnám v učitelském sboru docházelo každoročně kvůli odchodům do jiných škol a ze zdravotních důvodů.
● Žákovská organizace měla ve třídách výbory a ze zástupců třídních výborů vznikl školní výbor ŽO, který měl předsedu, ale ŽO vedla vždy jedna učitelka. V této funkci se vystřídaly Milada Zimmermannová, Jindra Hlavsová a Marie Všetečková. ŽO zpočátku pořádala každý měsíc výchovné soutěže. Čtvrté a páté třídy byly rozděleny na skupiny – družiny, jejichž úkolem bylo pomáhat si vzájemně a snažit se o co nejlepší prospěch a chování. Družiny pátých tříd se jmenovaly po »údernících« patronátního VTÚ, žáci jim hlásili výsledky práce a patroni jim radili a povzbuzovali je. Ve školním roce 1951/1952 věnovali patroni nejlepším žákům pátých tříd vyhlídkový let nad českými hrady a zámky, který se uskutečnil 3. července 1952. ŽO přijala po vzoru dělníků v továrnách ve školním roce 1948/1949 závazky na počest IX. sjezdu KSČ. Žáci pěstovali ve třídách na oknech květiny, opravili chodník před školou, upravili záhony před novou budovou. Společné schůze se ŽO střední školy měly přinést lepší výsledky práce. Ve školním roce 1952/1953 vznikla v národní škole Pionýrská organizace a 21. prosince 1952 dostali na školní besídce pionýrské šátky první pionýři. Vedoucím PO byl učitel Jiří Gutwirth a oddíly vedli studenti a studentky z pedagogických gymnázií v Praze a Brandýse nad Labem. V nižších třídách zůstávaly žákovské organizace. Pionýrská organizace se stala jedinou organizací, ve které se děti mohly věnovat volnočasovým aktivitám. Skautskou organizaci a Sokol komunisti zrušili a jejich majetek byl zabrán. Také všechny ostatní spolky musely provozovat svou činnost v rámci PO, jejíž struktura byla vytvořena podle vzoru sovětských komsomolů (komunistický svaz mládeže Sovětského svazu). PO byla tedy především politická výchovná organizace bolševické strany.
● Nad kbelskou národní školou převzal ve školním roce 1948/1949 patronát Vojenský technický ústav (VTÚ). Slavnostní převzetí se uskutečnilo při besídce připravené dětmi v hale ústavu. Patron VTÚ se podílel na opravách a úpravách ve škole a na jejím hřišti, půjčoval dětem sál na oslavy, promítal pro ně úzké filmy, opatřil nářadí pro školní dílnu, jeho zaměstnanci pomáhali dětem shromažďovat i papír a železo pro školní sběr. Děti na oplátku zpestřovaly VTÚ jeho oslavy pásmy písní, tanců a recitace. Ve školním roce 1951/1952 nebyl styk s patronátním VTÚ tak častý, ale pomáhal ochotně, a zejména patroni družin působili na děti, aby přijímaly závazky na zlepšení prospěchu a chování. Žáci školy oslavili u patrona také Den armády, při němž si mohli vyzkoušet polní telefony, zastřílet ze vzduchovek a prozkoumat zvenku i zevnitř dva tanky. Orientace dětí na armádu byla politickým trendem opět podle sovětského vzoru, neboť komunistický režim sovětskou armádu glorifikoval jako jediného vítěze nad fašismem. Naopak zásluhy západních spojenců na porážce nacistického Německa se zamlčovaly, jako kdyby proti němu bojoval jen Sovětský svaz a nikdo jiný. Potlačoval se i fakt, že Československo částečně osvobodila i americká armáda a že uspořádání v Evropě po konci druhé světové války bylo výsledkem dohody vítězných mocností, tedy Velké Británie, Sovětského svazu a USA.
● Dosavadní Rodičovské sdružení se ve školním roce 1948/1949 změnilo na SRPŠ, které mělo převážně výchovné úkoly. Prvním předsedou SRPŠ v kbelské národní škole se stal Ing. Karel Marel. Ve školním roce 1950/1951 byl předsedou SRPŠ zvolen Jaroslav Buchta a SRPŠ pomáhalo škole výchovně i hmotně. Opatřilo například z vlastních prostředků nábytek do jedné učebny, zaplatilo divadelní představení, pořádalo společenské večery. SRPŠ se spolu s MNV zavázalo, že zřídí ve škole splachovací záchody. Ty byly instalovány ve školním roce 1951/1952, i když nastaly velké obtíže s obstaráváním materiálu, učitelský sbor pomáhal při odklízení stavebního nepořádku. Po skončení prací se zjistilo, že na jednom záchodě jsou odpadové roury špatně vedeny a také trativod byl udělán špatně, takže musela nastoupit brigáda SRPŠ a učitelského sboru.
● V bývalém hostinci U Suldovských byla 23. října 1950 zřízena družina pro školní mládež. Vychovatelkou se stala Josefa Rulcová. Když se počet dětí navštěvujících družinu rozrostl z 55 na 71, byla přijata ještě druhá vychovatelka. V budově byla zřízena i školní kuchyně, kde se vařily obědy pro dvě stovky dětí všech škol. Na přesnídávky dostávaly děti mléko a rohlík. Ve školním roce 1951/1952 se školní vývařovna přemístila do bývalé stáčírny piva v Satalické ulici (dnešní Hornopočernická). Kuchyně tam byla upravena nákladem MNV. Ve školním roce 1952/1953 vývařovna vařila pro 270 žáků mateřské a národní školy. Družina se v témže roce přemístila do školy, zabrala jednu učebnu a druhé třídy národní školy se znovu musely střídat v jedné učebně.
● Ve všech třídách byl ve školním roce 1948/1949 zřízen Dorost Československého červeného kříže. Pro děti od třetích tříd tehdy vznikl pěvecký kroužek vedený učitelem Blahoslavem Čermákem. Ve školním roce 1949/1950 vedla pěvecký kroužek pro žáky třetích až pátých tříd učitelka Marie Honzáková. Ve školním roce 1950/1951 přibyl čtenářský kroužek pro čtvrté a páté třídy. Od školního roku 1948/1949 byla v každé třídě doučovací skupina pro počty a český jazyk.
● Ve školním roce 1948/1949 se reorganizovala státní správa, místo zemí vznikly kraje, zemské školní rady nahradily školské referáty KNV. Kbely patřily pod Pražský kraj do okresu Praha – sever.
● Národní škola slavila stejná výročí a události jako střední škola. Žáci národní školy se účastnili rozsvěcení Vánočního stromu republiky a vánočních besídek. Ve školním roce 1948/1949 se konala v kasárnách, kde děti dostaly dárky a pohoštění. I v národní škole probíhaly od školního roku 1949/1950 v listopadu oslavy napřed dnů a později měsíce Československo-sovětského přátelství. Ty v roce 1949 vyvrcholily oslavou 70. narozenin J. V. Stalina v prosinci 1949. V národní škole byla instalována výstava obrazů ze Stalinova života. Na jaře 1950 podepsali žáci pátých tříd a všichni učitelé Stockholmskou výzvu (zákaz atomové zbraně, když odmítnutí podpisu se evidovalo). Den československé armády slavily školní děti 6. října od roku 1950, tehdy v patronátním VTÚ. Od školního roku 1951/1952 pořádala národní škola příležitostné oslavy samostatně v patronátním VTÚ nebo spolu se střední školou v sokolovně. Účast na těchto oslavách byla povinná a jak už bylo zmíněno na příkladu Stockholmské výzvy, museli všichni souhlasit se stanoviskem prosazovaným vedením KSČ.
● Ve školním roce 1948/1949 převzal zdravotní patronát nad dětmi národní školy Studentský zdravotní ústav v Praze. Lékaři zdarma prohlíželi všechny děti, nálezy zaznamenali do zdravotních karet a rodičům poslali upozornění na zdravotní problémy dětí. Od 1949/1950 byla dětem třikrát za školní rok provedena fluorizace chrupu jako prevence proti zubním kazům. Zdravotní stav žactva v těchto letech ovlivňoval častý výskyt spály, spalniček, objevovala se také infekční žloutenka. Ve školním roce 1950/1951 se ve větším počtu případů objevily zarděnky a plané neštovice. Na zánět mozkových blan zemřel 17. února 1952 žák 2. C Pavel Ridvan. Ve školním roce 1952/1953 se zdravotní stav žáků zlepšil, ve větší míře se ale objevovala žloutenka. Prohlídky dětí se tentokrát konaly postupně ve zdravotním středisku pro Prahu – sever.
● Počátkem roku 1950 se ve škole konala zvláštní konference o zemědělské politice, o socializaci vesnice a o práci zdejšího JZD. Děti v této době již od třetích tříd pomáhaly hledat na polích ve Kbelích a v okolí mandelinku bramborovou, která se však naštěstí neobjevila. Komunistická propaganda totiž tvrdila, že škůdce brambor, mandelinku bramborovou, nazývanou americký brouk, sypali na naše pole Američani, čímž poukazovala na špatnost Američanů, a zároveň se snažila zakrýt hlavní důvod rozšíření mandelinky, tedy nezvládnuté výrobní procesy v zemědělství novými JZD. V roce 1950 se učitelé zavázali, že pomohou JZD, což splnili. Zorganizována byla i brigáda matek žáků, jež ve dvou půldnech obdělaly tři hektary cukrovky a žáci 1. D s učitelkou zase vytrhávali na poli trávu ohnici. Ve školním roce 1951/1952 zorganizovali učitelé opět brigádu matek žáků a spolu s nimi pomáhali místnímu JZD při jednocení řepy a odplevelení hrachu.
● I v národní škole se musela uctít památka J. V. Stalina a K. Gottwalda, kteří zemřeli 5. respektive 14. března 1953.
● Ve školním spoření od 1. října 1952 do 31. května 1953 naspořili žáci národní školy 61 158 Kčs, které jim byly následkem měnové reformy z 1. června 1953 vyměněny v poměru pět korun za jednu novou korunu, čímž přišli o podstatnou část úspor.
