Ačkoli je Sokol tělocvičná jednota, její činnost se zaměřuje rovněž na kulturu a osvětu, takže ji lze zařadil spíš ke společenským organizacím než jen čistě sportovním.
Tělocvičná jednota Sokol Kbely byla založena v roce 1912 na valné hromadě v hostinci U Suldovských, které se zúčastnilo jedenadvacet zakládajících členů. Valné hromadě však předcházely tři přípravné schůze ve dnech 2., 11. a 21. července 1912. Listinu stvrzující ustavení spolku Tělocvičná jednota Sokol ve Kbelích na jméno Antonína Svobody, tamního sládka, vystavilo C. a K. místodržitelství pro království České se sídlem v Karlíně 3. srpna 1912.Valná hromada zvolila prvním starostou Sokola právě Antonína Svobodu. Jeho zástupcem se stal František Suchý, náčelníkem Jan Zeithamer a výbor tvořilo ještě dalších osm členů.
Na valné hromadě byly ustanoveny i výše členských příspěvků a jednalo se na tu dobu o nemalé částky. Zakládající členové platili sto korun ročně, přispívající členové sedm set korun za rok, činní sokolové 30 korun měsíčně stejně jako ženy a žactvo o deset korun méně.Rozhodlo se také, že kbelská tělocvičná jednota bude zařazena do Sokolské župy Barákovy, která ji přijala oznámením z 11. září 1912, stále uchovávaným nynějšími členy spolku. Je v něm napsáno: „Bratři! Ohledně Vaší žádosti stran přijetí do župního svazku usneseno ve schůzi předsednictva dne 5. září t. r. toto doporučiti župnímu výboru ke kladnému vyřízení …“
Začátky působení sokolů ve Kbelích nebyly však lehké. V obci totiž chybělo místo, kde by mohli svoji činnost provozovat. Jako útočiště cvičencům musely posloužit sály zdejších hostinců. A tak například do září roku 1922 se cvičilo v hostinci U Suldovských, potom přibližně tři roky U Mornsteinů a rovněž v hostinci U Krausů.
O sokolské hnutí a činnost spolku byl mezi občany velmi značný zájem, což dokládá i založení ženského Odboru, a tak se poměrně brzy muselo začít uvažovat o stavbě nové sokolovny. Stavební odbor Sokola pod vedením Aloise Millera začal pracovat už v roce 1922. Pět let poté byl slavnostně položen základní kámen nové kbelské sokolovny. Slavnost se konala 17. dubna 1927 za účasti bratrských jednot a jiných spolků a korporací. Obcí tehdy prošel početný průvod, zazněly projevy a den zakončila veselice U Karbidů, kde vyhrávala kapela TJ Sokol Hloubětín.
Sokolovna se stavěla na pozemku, kde se dříve nacházelo pole a který jeden z kbelských sedláků sokolům věnoval a stavělo se rychle. Už na podzim roku 1927 byla sokolovna otevřena.
Sokol však nepěstoval pouze kulturu těla, jeho posláním byla také výchova k vlastenectví a vzdělávání členů. Však také kbelští sokolové hráli divadlo, pořádali přednášky, a dokonce měli vlastní spolkovou knihovnu.Ve 30. letech 20. století se obec rozrůstala, čímž také přibývali noví členové. Nacvičovalo se na sokolské akademie a slety. Právě v tomto období se objevují první snahy o diferenciaci sportů a malé skupinky členů se začaly více věnovat třeba atletice, odbíjené nebo basketbalu.
Sokolovna však nesloužila pouze pro členy. Ve druhé polovině třicátých let 20. století tam bylo zřízeno veřejné kino. Promítalo se vždy v pátek, sobotu a neděli a vybrané vstupné se používalo pro potřeby spolku. Kino promítalo i během 2. světové války a rovněž i po ní.
Totéž se nedá říct o Sokolu jako takovém.V osudovém roce 1939, v němž byla republika okupována nacistickým Německem, vznikl protektorát Čechy a Morava a nedlouho poté byla zakázána spolková činnost, tedy rovněž i Sokol. Zajímavé je, že právě v době protektorátu byla ke kbelské sokolovně přistavěna další část budovy a tím se značně zvětšila její kapacita.
Sotva druhá světová válka skončila, původní členové sokola okamžitě začali pracovat, aby obnovili svou jednotu. Začalo se opět cvičit a nejdůležitějším úkolem byla příprava sokolského sletu v roce 1948. Nikdo v té době netušil, že to na dlouhé desítky let bude slet poslední.Po únorovém převratu již Tělocvičná jednota Sokol neměla dlouhého trvání a její činnost byla znovu zakázána, tentokrát nikoli nacisty, ale novým komunistickým režimem, který se rozhodl, že tělovýchova bude jednotná.
Fungující sportovní oddíly Sokola převzala továrna PAL a sportovalo se pod názvem TJ Spartak PAL Kbely, později jenom TJ Spartak Kbely, to v době, kdy se jednotlivé oddíly staly součástí Československého svazu tělesné výchovy.
V té době ve Kbelích byly v činnosti oddíly košíkové, volejbalu, lehké atletiky, ale také se tady hrály šachy pod vedením Oldřicha Votického, šachový oddíl ukončil svoji činnost v roce 1992. Pracoval zde i velmi početný oddíl turistiky a orientačního běhu, jehož zakladateli byli Miroslav Škorpil a Václav Šedivý.
Po roce 1989 se tedy vlastně TJ Sokol Kbely zakládala znovu úplně od začátku, protože skoro padesátiletá přestávka znamenala velké obtíže a také podmínky pro sokolské hnutí byly v nové době zcela jiné.
Pod Tělocvičnou jednotou Sokol Kbely sportuje několik stovek členů. V současnosti jsou v Sokole sdruženy oddíly atletiky, basketbalu, pozemního hokeje a stolního tenisu. Od roku 2004 je ve Kbelích fotbalové hřiště s umělým povrchem. Ve třicátých letech 20. století fungoval kromě oddílů sdružených v Sokole ještě fotbalový tým hrající pod značkou AFK Kbely. Dnes je tento fotbalový oddíl samostatný a hraje pod názvem Spartak Kbely na stadionu Sokola Kbely, který má v dlouhodobém pronájmu a spravuje jej Sportovní klub Kbely. V Sokole vznikl po roce 1989 také hokejový tým SHK Kbely, jenž měl po určitou dobu velmi dobré výsledky a který kupodivu zastřešoval i činnost boxerského družstva. Tento oddíl v současné době však ve Kbelích již neexistuje.
