Lehká atletika (přívlastek lehká se nyní už neužívá) začala v Sokole Kbely jako doplňkový sport už někdy ve třicátých letech 20. století. Tehdy byla doplňkem sokolské všestrannosti a nejvíce se pěstoval sprint, vrh nebo hod a skok.
Začátky atletiky jako samostatného sportovního odvětví se datují do let druhé světové války. Tehdy, zřejmě v roce 1943, utvořila parta kluků ve věku čtrnácti až šestnácti let sportovní oddíl s názvem LAC Kbely. Za německé okupace však nesměly vznikat české spolky a kluby, a tak byl LAC Kbely založen protiprávně. Když chtěli členové oddílu vystoupit na veřejných soutěžích, startovali jako členové SO Maraňon Praha, což byla sportovní osada. Domek rodiny Šedivých byl vlastně nejdůležitějším místem pro tehdejší lehkou atletiku. Tady se mladíci scházeli, vydávali svoje noviny, volili funkcionáře klubu, vlastně se tady dělo všechno podstatné kromě trénování.
Po válce byli členové lehkoatletického oddílu mezi prvními, kteří obnovovali Sokol, kde našli sice skromné, ale přece jen dostačující podmínky ke sportu. Výkony atletů, jejichž oddíl musel přijmout název Spartak Kbely, nebyly zpočátku nijak výrazné, ale postupně, jak získávali nové zkušenosti, začaly se výsledky zlepšovat. V roce 1957 se družstvo mužů zařadilo trvale do soutěží krajského přeboru, kde na různých úrovních vystupuje do současnosti.
Dlouholetým předsedou atletického oddílu byl Zdeněk Šedivý. Oddíl se zúčastňuje soutěží na úrovni pražských přeborů. V oddíle vyrostli i velmi úspěšní atleti. Vždyť třeba Štěpán Škorpil, pozdější známý sportovní komentátor, dosáhl v roce 1963 československého dorosteneckého rekordu v desetiboji výkonem 4773 bodů. V roce 2018 oslavila kbelská atletika 75 let existence.
