Kbelský selský rod Nekvasilů výrazně překročil místní význam a zapsal se do historie zejména zásluhou Václava Nekvasila, který se stal rakouským a českým stavebním podnikatelem a politikem a na sklonku 19. století poslancem Českého zemského sněmu.
Václav Nekvasil se narodil ve Kbelích 14. února 1840. Vystudoval reálnou školu a následně absolvoval s vyznamenáním pražskou techniku. Již v 60. letech 19. století se snažil o podnikání. Jeho prvním podnikatelským počinem bylo založení cihelny na okraji Kbel. V roce 1868 se výhodně oženil a věno investoval do nákupu pozemků v Karlíně, díky čemuž dále zbohatl.
V Praze se setkal s podnikatelem Čeňkem Daňkem a roku 1871 se stal jedním ze zakladatelů První Českomoravské továrny na stroje v Praze. Jeho hlavní podnikatelskou činností zůstalo ale stavebnictví. Založil si stavební firmu v Karlíně a zpočátku se zaměřoval na stavbu průmyslových objektů (celkem 18 cukrovarů a čtyři pivovary a sladovny), později i na veřejné stavby jako školy (například areál v Praze Na Slupi), postavil i pankráckou věznici. Firma vyvíjela aktivity nejen v Čechách ale i v dalších zemích Rakouska-Uherska i na Balkáně.
Václav Nekvasil, již jako úspěšný stavitel, přesídlil do pražského Karlína, kde si ve Vítkově ulici postavil dům a v Pernerově ulici stále můžeme číst na domě nápis „V. Nekvasil stavitelství“, který dokládá, že odtud řídil chod firmy, která se postupně stala jedním z největších stavebních podniků v Čechách. Od roku 1881 byl Václav Nekvasil členem pražské obchodní komory. Z malé stavební firmy se postupně vyvinul věhlasný podnik s několika filiálkami ve velkých městech. Firma byla úspěšná a její zásluhou vzniklo mnoho významných staveb, například Husitský sbor ve Vršovicích, Záložní a úvěrový spolek v Hradci Králové, řadu budov škol a jiné.
Václav Nekvasil se věnoval i veřejnému životu, byl náměstkem starosty v Karlíně a koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu. Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1889. Politicky patřil k staročeské straně.
Patřil mezi iniciátory konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Byl mu udělen Řád Františka Josefa a titul císařského rady. Značné částky poskytoval na dobročinné účely nebo neziskové stavby. Dokladem toho může být třeba pseudobarokní kaplička v Davli z roku 1897, kterou postavil vlastním nákladem.
Když 9. března 1906 Václav Nekvasil zemřel, přebíraly jeho děti, tři synové a dcera, bohatou a prosperující firmu. Vedení firmy se ujal nejstarší syn Ing. Otakar Nekvasil, druzí dva však v otcově oboru pracovali také. Jan byl majitelem cihelen a František stavitelem, jehož služeb využívali v celé Evropě.
