Rudolfa Polaneckého, který se narodil 17. října 1892, lze dnes řadit mezi nejstarší a zároveň nejlepší piloty průkopnické éry české aviatiky. Vyučil se klempířem, ale už v roce 1913 se zajímal o letectví. Nejprve s Jaroslavem Samkem a Viktorem Brunem založil Sdružení adeptů aviatiky Bohemia-Aero-Atelier, pozdější Aviatické sdružení Bohemia a roku 1914 Český aviatický klub.
Rudolf Polanecký si stavěl jednoplošníky podle francouzského vzoru. Poprvé vzlétl v srpnu 1914 na dvojplošníku Wright v Plzni. Vlastní pilotní zkoušky složil u rakouského aeroklubu v únoru 1916. V první světové válce působil jako vojenský pilot frontové průzkumové jednotky na italské frontě jako průzkumník a stíhač na strojích typu Hansa-Brandenburg.
S tímto typem letadla jako válečnou kořistí, byly pak za jeho přispění v listopadu 1918 položeny základy budoucího Československého letectva. Byl spoluzakladatel Československého leteckého sboru v roce 1918. Ještě v témže roce však sbor opustil a obnovil činnost Aviatického sdružení Bohemia spolu s Josefem Klíbrem a Viktorem Brunem. První veřejný let na letadle Bohemia B-5, které pomáhal zkonstruovat, uskutečnil 1. května 1919 v Plzni.
V roce 1919 činnost Bohemie i s letadly přesunul do Prahy a na letiště do Kbel. Věnoval se nejen montáži, ale také zalétával stroje pro firmy Ardea či Aero, nebo nabízel vyhlídkové lety. Aktivně se účastnil předváděcích letů, pilotoval přelety mezi městy, účastnil se různých soutěží, mimo jiné také I. národního leteckého meetingu v Praze v roce 1921, kde byl nejlepší ve výškové soutěži a byl i držitelem výškového rekordu.
Osudným se pro Rudolfa Polaneckého stal akrobatický let 27. srpna 1922 s letadlem Phönix při leteckém dni na letišti ve Kbelích. Letoun se zřítil a skvělý pilot zahynul v jeho troskách. Po Rudolfu Polaneckém je pojmenována kbelská ulice, která spojuje ulice Mladoboleslavskou a Toužimskou.
