Představitelé Kbel
Ačkoli patřily Kbely do majetku Černínů z Chudenic až do roku 1918, tedy do vzniku Československa, s příchodem 20. století už vlastnictví obce šlechtických rodem ztrácelo na významu. Na důležitosti naopak nabývaly samosprávné funkce obce, a tudíž i její představitelé. Než tedy přejdeme k dalším etapám historie Kbel, vkládáme kapitolu o jejich představitelích od prvních známých až po současnost.
Představitelé obcí se původně nazývali rychtáři. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 stáli v čele obcí starostové. V letech 1943-1945 vedli obce předsedové správní komise a po druhé světové válce opět starostové. Po skončení druhé světové války až do roku 1990, tedy v období národních výborů, vystřídali starosty předsedové těchto národních výborů. V případě Kbel se jednalo o místní národní výbor. S návratem demokratických poměrů po sametové revoluci se představitelé městských částí nazývají znovu starostové.
Prvním známým rychtářem Kbel byl v roce 1799 Johan Pancz, ale není známo, do kdy v této pozici působil. Jedním ze známých rychtářů byl i jistý pan Dobeš.
Po skončení první světové války byl v nové Československé republice v letech 1918-1919 prvním kbelským starostou Adolf Soukup. V roce 1919 se konaly první volby starostů podle všeobecného hlasovacího práva. Volba starosty ve Kbelích proběhla 3. srpna 1919. Kandidovali Václav Franc a Antonín Suldovský, ale žádný nezískal nadpoloviční většinu hlasů, takže rozhodl los pro Antonína Suldovského, který se stal starostou na roky 1919-1923.
Další volby se konaly v celé republice v roce 1923, ve Kbelích se uskutečnily 21. listopadu 1923. Starostou pro roky 1923–1924 se stal František Koudela, který nezanechal své práce v pojišťovně, a proto úřadoval denně od 18.30 do 20 hodin a v sobotu a neděli celý den. V jeho nepřítomnosti úřadoval jeho druhý náměstek Antonín Bendl. V roce 1924 se František Koudela stal starostou karlínského okresu a vzdal se funkce ve Kbelích.
V letech 1924–1927 byl kbelským starostou Karel Málek, v letech 1927–1929 Karel Franc. Mezi roky 1929 a 1936 vykonával funkci starosty Eduard Chlost, který ale v roce 1936 v pouhých 40 letech zemřel. Také Rudolf David, starosta Kbel v letech 1936–1939, v průběhu výkonu funkce v roce 1939 zemřel. Roman Bystřický úřadoval coby starosta od roku 1939 v prvních letech Protektorátu Čechy a Morava do roku 1941, kdy na funkci rezignoval.
Václav Jíša byl ve funkci starosty od roku 1941 do nových voleb v roce 1942. V září 1942 se konaly nové volby. Zvolený kandidát pan Svoboda však neovládal němčinu, proto se musely volby opakovat. Ve druhé volbě nedosáhl nikdo nadpoloviční většinu, a tak byl v užší volbě zvolen za starostu Josef Týč, který působil jako starosta do roku 1943.
Od listopadu 1943 spravovala kbelskou obec správní komise. Jejím předsedou byl až do roku 1945 Němec Stanislav Laad. Od května do července roku 1945 řídil obecní samosprávu Rudolf David.
V letech 1945–1990 byly orgány československé státní správy na úrovni obce, města, okresu a kraje národní výbory, v jejichž čele stáli předsedové. V červenci 1945 byl předsedou Místního národního výboru ve Kbelích zvolen Emanuel Petržílka, ale v říjnu téhož roku byl ze své funkce odvolán.
Antonín Čermák byl do funkce předsedy MNV Kbely zvolen 30. října 1945 a působil v ní do roku 1946. Předsedové MNV Kbely v dalších funkčních obdobích: 1946–1950 Antonín Erban, 1950–1954 Vladimír Šlechta, 1954–1957 František Kysel, 1957–1961 Karel Souček. V roce 1961 se konalo sčítání lidu. Obec měla v té době 6742 obyvatel, z toho 1792 dětí do 14 let.
Pro roky 1961–1964 byl předsedou MNV Kbely podruhé zvolen Vladimír Šlechta. V letech 1964–1971, tedy dvě volební období byl předsedou MNV Kbely Karel Havelka, v letech 1971–1976 pak Josef Rada, v letech 1976–1981 PhDr. Karel Štěpka a v letech 1981–1990 Jaroslav Kratochvíl.
Ing. Petr Kučera byl v roce 1990 zvolen dalším předsedou MNV Kbely a tuto funkci zastával osm měsíců, než byly národní výbory zrušeny a v čele obecní samosprávy působili opět starostové. Petr Kučera jím byl až do roku 1996. V letech 1996–1997 byl starostou Ing. Vladimír Matěna. Po komunálních volbách v roce 1997 se stal starostou Pavel Žďárský, který funkci starosty Kbel, respektive Městské části Praha 19 vykonává dosud. Pavel Žďárský je tak nejdéle působícím starostou ve Kbelích v historii. V roce 2001 proběhlo sčítání lidu, kdy obec měla 6627 obyvatel, z toho 1107 dětí do 14 let.
První objekt obecního úřadu, kamenný dům, se nacházel v nynější ulici Krnské, hned za neotevřeným obchodem na křižovatce s ulicí Mladoboleslavskou. Druhý obecní úřad byl v takzvaném dvoře v prostranství za bývalým pivovarem nad rybníkem. Dnes tam stojí obytné domy a obchod BILLA. Nový dům pro úřad byl postaven roku 1947 na místě, kde se úřad nachází stále. Do současné podoby byl přestavěn v roce 2004.
