Termínem „sametová revoluce“ se označuje období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, jež vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii. V jejím průběhu byla zrušena vedoucí úloha KSČ a po více než 41 letech byl zvolen první nekomunistický prezident Václav Havel. Jeho zvolení také vyznačuje konec sametové revoluce.
Nazývá se takto pro svůj nenásilný charakter, když název „sametová revoluce“ použili poprvé zřejmě zahraniční novináři. Předcházel jí v letech 1988 a 1989 společenský kvas, kdy se dění v řadě zemí sovětského bloku v Evropě přeneslo do československé společnosti, do té doby uzavřené vůči okolnímu světu. Charakteristické pro něj byly velké protivládní demonstrace, pořádané většinou u příležitosti různých výročí a událostí.
Tento ruch pociťovali i občané Kbel, i když se zde dlouho udržel klid. První akce, která se na území Kbel v listopadu 1989 konala, bylo shromáždění pracujících v Leteckých opravnách 23. listopadu 1989. Zde vzniklo také prohlášení, k němuž se připojilo více než dvě stě zaměstnanců.
Následující den bylo ve Kbelích založeno Občanské fórum. V něm byli hybnou pákou dění pozdější starosta Pavel Žďárský a Josef Perlinger, který také založil časopis Kbelák, původně jako nepravidelný list Občanského fóra. Na prvním veřejném shromáždění 30. listopadu 1989 v hotelu Erko se k Občanskému fóru svým podpisem přihlásilo 69 občanů Kbel. Ještě před uvedeným mítinkem byla 27. listopadu 1989 vyhlášena celostátní generální stávka, k níž se připojily i kbelské podniky, kde se konaly schůze a byly spuštěny sirény.
Zvláštní situace nastala v podniku Letecké opravny. Vedení závodu nechtělo stávku povolit a nakonec prosadilo, že shromáždění pracujících musí proběhnout pouze mimo závod, který byl považován za „vojenský objekt“. Zaměstnanci tedy stávkovali v Hrušovické ulici. V době listopadových událostí byly objekty Leteckých opraven a kbelské letiště střeženy jednotkami Lidových milicí a zaměstnanci byli zastrašování, ale jejich aktivita tím příliš neutrpěla.
Koordinační výbor Občanského fóra byl vytvořen 1. prosince 1989. Ustavil své orgány a stanovil hlavní úkoly a již 6. prosince 1989 oslovil místní národní výbor. V kbelské kronice se zachoval dokument, kterým se Koordinační výbor Občanského fóra v Praze 9 – Kbelích obrací na Místní národní výborv Praze 9 – Kbelích s následujícími požadavky.
„Obracíme se na Vás v souvislosti se zahájením činnosti Občanského fóra ve Kbelích, které chce přispět k vyvedení společnosti z letargie a pasivity a tím i ze všeobecné krize.
Občanské fórum v naší obci považuje za své hlavní úkoly:
1) přípravu demokratických voleb (podíl na organizaci, propagace kandidátů, předvolební shromáždění občanů, besedy s poslanci a kandidáty, kontrola průběhu a výsledků voleb),
2) dohled nad zachováváním občanských práv v obci, aby nikomu nemohly být působeny těžkosti za jeho názory a politickou činnost.
Aby v těchto oblastech mohly být využity schopnosti skutečně všech občanů, žádáme Vás o spolupráci a pomoc v těchto věcech:
1) žádáme, aby byly pro potřeby Občanského fóra uvolněny vývěsky ve všech nejfrekventovanějších místech obce,
2) žádáme, aby zástupcům Občanského fóra byl umožněn přístup k místnímu rozhlasu podle potřeby,
3) žádáme, aby bylo umožněno využívat prostorů Lidového domu ke shromážděním občanů z iniciativy Občanského fóra,
4) pro styk s veřejností požaduje Koordinační výbor OF přidělení místností na území obce jako sídla místního ústředí.
Těšíme se na plodnou spolupráci
Za OF Kbely Pavel Žďárský
Občanské fórum pracovalo velmi intenzivně a k informování občanů používalo veškeré dostupné formy. Tak také vznikl nepravidelný list OF „Kbelák“, jehož „otcem“ a šéfredaktorem se stal Josef Perlinger. První číslo Kbeláku přineslo mimo jiné Programové prohlášení OF v Praze 9 – Kbely.
První měsíce roku 1990 byly pro KV OF Kbely především dobou mnoha jednání, která se ve velké míře týkala změn ve složení obecních orgánů. V březnu 1990 rezignoval na svou funkci dosavadní předseda Jaroslav Kratochvíl a další poslanci MNV. Novým předsedou MNV se stal Ing. Petr Kučera jako bezpartijní. V červnu 1990 proběhly v celém Československu a rovněž ve Kbelích volby do Federálního shromáždění a České národní rady a připravovaly se komunální volby.
Pro komunální volby byl stanoven počet členů kbelského zastupitelstva stanoven na 16. Do obecních orgánů kandidovalo celkem 37 kandidátů, nejvíce za Občanské fórum (16), za KSČS (15), koalice ČSL-NSS měla pět kandidátů a jeden byl nezávislý. Výsledkem voleb bylo jedenáct mandátů pro OF, čtyři pro komunistickou stranu a jeden pro koalici ČSL-NSS. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva byl potom zvolen starostou Ing. Petr Kučera.
Společenské změny z konce roku 1989 a první poloviny roku 1990 se promítly i do kbelského školství. Charakterizovalo je odvolání Aleny Strnadové z funkce ředitelky školy a jmenování nové ředitelky na základě konkurzního řízení, ve kterém poprvé rozhodovali i učitelé školy. Novou ředitelkou se stala Jana Kocmanová, dlouholetá učitelka zdejší základní školy.
Učitelé mohli opět pravdivě učit naši historii, seznamovat žáky s díly dříve zakázaných autorů a mohli svobodně vyjadřovat své názory i připomínky k dění ve společnosti. K výrazným změnám došlo i ve vedení různých písemností, zbytečné byly zrušeny. Skončilo hodnocení škol, které neodpovídalo realitě a vedlo ke stresovým situacím. Ve škole byla klidnější atmosféra, v níž se mohla projevit osobnost učitele neomezovaná nesmyslnými nařízeními. Ke změně došlo i ve výuce cizím jazykům. Od druhého pololetí školního roku 1989/1990 se začala vyučovat angličtina a němčina, o ruštinu nebyl zájem. Ve škole začaly pracovat nové nezávislé odbory, ostatní společenské organizace ukončily svou činnost.
