Začátkem roku 1991 doznívala činnost kbelského Občanského fóra a bylo zřejmé, že bude třeba jeho transformace na politickou stranu. V polovině března 1991 vznikl tedy ve Kbelích Přípravný výbor Občanské demokratické strany, kam hodlala vstoupit pravicová část členů fóra. Ustavující sněm ODS Kbely proběhl 4. dubna 1991. Poslední akcí, kterou pořádalo Občanské fórum Kbely, byl dětský karneval v březnu 1991 a další iniciativa pak již přešla na samosprávné a politické orgány, které se v následující době zabývaly především místními problémy.
Rozhodlo se o dokončení kanalizace a plynofikace a začala se připravovat výstavba v centrální části Kbel. Současně také pokračovaly práce na již rozestavěné čističce odpadních vod. V roce 1991 byl na kbelský hřbitov přemístěn zrenovovaný kříž na kamenném podstavci, který nechal zhotovit Václav Soukup roku 1867.
Proběhl rovněž průzkum a zajištění podzemních prostor pod kbelským letištěm. Provedl jej Hasičský sbor hlavního města Prahy a odborníci–jeskyňáři. Kbelské štoly měří asi dva a půl kilometru a nacházejí se v hloubce asi 25 metrů pod povrchem. Ačkoli se v pověstech traduje, že podzemní chodby pocházejí z dob sedmileté války a měly spojovat dům č.p. 45 v Toužimské ulici s vinořským zámkem, pravda je zřejmě jiná. Podzemní sídlo patrně vybudovala německá armáda za druhé světové války a skrývalo jakési zázemí leteckého střediska. Štoly jsou vybudovány tak, aby navazovaly na jeskynní systém pod proseckým sídlištěm. Po srpnové okupaci v roce 1968 využívala štoly také sovětskou armádou. Dnes jsou podzemní prostory vyčištěny od munice a zajištěny tak, aby do nich nemohl nikdo nepovolaný vstoupit.
Ke dni 3. března 1991 proběhlo sčítání lidu, domů a bytů, z něhož vyplynulo, že Kbely mají 4642 obyvatel, celkem 929 domů, z nichž je trvale obydleno 874. Pokud srovnáme údaje z uplynulých let, pak je zřejmé, že počet občanů Kbel měl klesající tendenci. Roku 1980 zde žilo 5636 osob, o deset let později 4776 a za další rok ubylo 134 osob.
Roku 1991 započala také takzvaná „malá privatizace“. Jedním z prvních kbelských živnostníků se stal knihař Josef Horák ve Vrchlabské ulici a první vydraženou prodejnou byly Potraviny v Mladoboleslavské ulici. Patrně první soukromý obchod byl otevřen v srpnu, a to Drogerie Dvořák a syn.
Významnou událost zaznamenaly Kbely, respektive kbelské letiště krátce po poledni dne 27. června 1991, tehdy zde na palubě sovětského letadla AN-26 opustil území Československa poslední voják sovětských okupačních vojsk generál Eduard Vorobjov, čímž skončila dlouhá smutná etapa naší historie zvaná dočasný pobyt sovětských vojsk na území Československa.
V neděli 17. listopadu 1991 se konala poutní slavnost v kapli sv. Alžběty Durynské za přítomnosti pražského arcibiskupa Miroslava Vlka. Ten při slavnostní mši ocenil snahu zástupců církve a farníků o výstavbu nového svatostánku v obci.
Následující rok 1992 se začala připravovat privatizace bytového fondu, která se týkala hlavně obyvatel sídliště. Kbelské orgány se zabývaly situací lokality zvané Nouzov, kde v některých domcích stále chyběla kanalizace a vodovod, uvažovalo se i o rozvodech kabelové televize.
Rok 1992 přinesl už v lednu zajímavou akci, kdy místní ODS pozvala na besedu se začínajícími podnikateli ministra hospodářství Karla Dybu. Kvůli zaměstnání mimo republiku opustil vedení ODS Kbely Pavel Žďárský a zastupovala jej E. Bartoňová. Místní sdružení ODS se i jinak velmi angažovalo v dění v obci. Například 2. dubna 1992 uspořádalo mítink s Václavem Klausem a Janem Rumlem, který měl veliký ohlas.
Začátkem roku 1994 působilo podle obecní kronika ve Kbelích 485 živnostníků podnikajících coby fyzické osoby a 59 bylo právnických osob. Mimořádný sněm Občanské demokratické strany ve Kbelích, který se konal 15. března 1994, zvolil za svého předsedu Pavla Žďárského. V této době vznikla ve Kbelích také nová pravicová strana – Demokratická unie.
V polovině roku 1994 se zahájily přípravné práce na stavbě horkovodu, který měl být přiveden do domů na sídlištích I. a II. nejpozději do roku 1996. Celkové finanční náklady této akce byly spočítány na 32,6 milionu korun.
V listopadu 1994 se konalo poslední veřejné zasedání zastupitelstva městské části, které zhodnotilo jeho činnost za uplynulé volební období. V následujících komunálních volbách přišlo k volebním urnám 2604 voličů z oprávněného počtu 3664 a kandidující subjekty si mandáty rozdělily takto: pět mandátů ODS, čtyři mandáty si rozdělili nezávislí a Důchodci za životní jistoty, KSČM získala tři mandáty, KDU-ČSL, ČSSD a Demokratická unie pak po jednom mandátu. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva byl starostou zvolen Ing. Petr Kučera (nezávislý) a místostarostou Josef Krejčík (ČSSD).
Začátkem roku 1995 byl na zasedání obecního zastupitelstva projednáván rozpočet pro tento rok a také zhodnocení hospodaření roku minulého. Oba materiály nebyly schváleny a odložily se k dalšímu projednání a doplnění. Následující auditorský výrok byl vůči provedenému vyúčtování hospodaření negativní. Situace nakonec vedla k odstoupení starosty Ing. Petra Kučery a následně i celé místní rady. Novým starostou se roku 1996 stal Ing. Vladimír Matěna (KDU-ČSL).
Roku 1996 měly Kbely 4573 obyvatel a v témže roce bylo do majetku obce převedeno zdravotní středisko. Rozpočet pro tok 1997 byl schválen jako vyrovnaný a zastupitelstvo z něj určilo značnou část finančních prostředků na opravu komunikací v obci. V roce 1997 se začalo uvažovat i o tom, že by Kbely mohly mít vlastní symboly – znak a prapor. Byl osloven heraldik, který měl zpracovat návrhy kbelských symbolů.
V druhé polovině roku 1997 došlo v místním zastupitelstvu k dalším změnám. Z funkce starosty byl jednomyslným rozhodnutím odvolán Ing. Vladimír Matěna a na jeho místo zvolen Pavel Žďárský (ODS). Stal třetím starostou Kbel v jediném volebním období a funkci zastával i v dalších volebních obdobích. Zatím naposledy se stal starostou po komunálních volbách v roce 2018.
V roce 1997 byl odsouhlasen prodej obecních pozemků v lokalitě Nouzov a začal prodej bytů v I. a II. sídlišti. Ve stejném roce byla zahájena plynofikace a plyn byl zaveden postupně do všech čtvrtí. V roce 1998 se přešlo na novou koncepci komunikací. Někde se rušily chodníky a vznikaly klidové zóny, pokládala se zámková dlažba a tvořila se zelená pásma. Zámkovou dlažbou byly pokryty chodníky i silnice. Pouze hlavní frekventované silnice jsou asfaltové.
V listopadu 1998 se konaly volby do místních orgánů. Na kandidátkách politických subjektů se objevilo devadesát jmen, ze kterých mělo být zvoleno patnáctičlenné zastupitelstvo. Nejvyšší počet mandátů získala ODS před KSČM a Unii svobody. Na ustavujícím zasedání pak starosta Pavel Žďárský obhájil své „křeslo“.
První významnou událostí pro nové místní zastupitelstvo, starostu i pro všechny občany Kbel, bylo slavnostní udělení znaku a praporu městské části. To se stalo 12. února 1999 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, kde Pavel Žďárský převzal tyto symboly z rukou předsedy Sněmovny Václava Klause. Kbelskými heraldickými symboly jsou obecní znak a prapor. Jejich symbolika vychází ze dvou linii. Jednou je historická, na jedné polovině znaku a praporu je zachována barevnost původních majitelů Kbel, rodu Černínů z Chudenic. To dokládají modrobílé pruhy. Ve druhé části znaku je stylizovaná podoba největší kbelské dominanty – původního světelného majáku a zároveň vodárenské věže stojící na zdejším letišti. Prapor pak ve své žerďové polovině kopíruje barevnost znaku bez věže.
Do posledního roku před symbolickým rokem 2000 vstupovala městská část Praha Kbely s počtem 4489 obyvatel s průměrným statistickým stářím 43,5 roku. Rok 1999 byl poznamenán velkým stavebním úsilím, kdy byly dokončeny moderní domy v Toužimské a Semilské ulici, pokračovalo se v opravách povrchů komunikací a chodníků, novou tvář získávají i sportovní hřiště. V roce 1999 byla dokončena kanalizace ve čtvrti v Uličkách.
