Ve školním roce 1890/1891 učil v kbelské exponované stanici třídní učitel Karel Přibyl a vinořský kaplan Čeněk Němeček byl katechetou. Stanici navštěvovalo 38 chlapců a 40 děvčat. Novým c. k. okresním školním inspektorem byl jmenován Antonín Söhnler. Ten si prohlédl 5. června 1891 kbelskou exponovanou stanici. Ve školním roce 1891/1892 byl třídním učitelem v exponované stanici vinořský zatímní podučitel František Holas, vyučování náboženství obstarával stále Čeněk Němeček a kbelskou exponovanou stanici navštěvovalo 29 chlapců a 27 děvčat.
Dne 31. ledna 1892 obdržela místní Školní rada ve Vinoři zprávu od Okresní školní rady v Karlíně, že c. k. zemská školní rada povolila vyškolení Kbel ze školní obce Vinoře a zřízení samostatné trojtřídní obecné školy s českou vyučovací řečí. Definitivní výnos, který povolil otevření trojtřídní Obecné školy ve Kbelích od školního roku 1892/1893, přišel 10. července 1892.
Svou vlastní trojtřídní obecnou školu získaly tedy Kbely v roce 1892. Školní budovu »slavně« posvětil 28. srpna 1892 vinořský farář Páter Šimon Bejvl a od září, tedy od školního roku 1892/1893, se v ní začalo učit. Pro kbelskou školu byli stanoveni definitivní řídící učitel, definitivní učitel a definitivní podučitel. Následně byl vypsán konkurz na místo řídícího učitele, jenž dostane 400 zlatých ročního služného, 100 zlatých funkčního přídavku, svobodný byt a osobní přídavek 100 zlatých »do pense nevpočítatelný«.
Měsíc před svěcením kbelské školy, tedy 28. července 1892, vznikla také první místní školní rada. Jejím předsedou se stal kbelský starosta Antonín Dobeš a členy vinořský farář Šimon Bejvl, dočasný správce školy František Holas, správce velkostatku a místní školní dozorce Antonín Lenc s virilním hlasem (člen rady z titulu svých jiných funkcí), statkáři Alois Nekvasil, Karel Nekvasil a Adolf Soukup, náhradníky potom tesař František Ryčl a statkář Karel Soukup. Než došlo na svěcení školy, byla budova opravena, vymalována a také vybavena nábytkem. Ke svěcení byl rovněž zvolen slavnostní výbor.
Svěcení školy bylo v Kbelích provázeno velkou slavností s průvodem za účasti celé obce, jejích spolků, kapel, pěveckých sborů, obec byla slavnostně vyzdobena. Průvod se napřed vydal do Vinoře na mši svatou v tamním chrámu Páně. Po návratu do Kbel vykonal akt svěcení vinořský farář Šimon Bejvl z kazatelny postavené před školou. Uvítací řeč pronesl kbelský starosta Antonín Dobeš a promluvil i zatímní správce školy František Holas. Ten připomněl, mimo jiné, že počtem malé národy jako je český, »jen pilnou prací na poli ducha uhájily svojí existenci«. Řekl doslova: »Spása národa našeho jen v souměrném vzdělání všech vrstev spočívá a to školou obecnou se udílí«. Následovalo stříleníz hmoždířů a provolávání slávy císaři Františku Josefu I.
Aby se po slávě svěcení mohlo ve škole za pár dní skutečně začít učit, ustavila okresní školní rada zatímní učitelský sbor. Správa školy byla svěřena zatímnímu podučiteli vinořské školy Františku Holasovi, který se nyní stal kbelským zatímním podučitelem, a dalšími dvěma zatímními podučiteli byli jmenováni učitelský kandidát Václav Pekař a Václav Ringes. Katolickému náboženství vyučoval nový vinořský kaplan Josef Hodinář a ženským ručním pracím industriální učitelka Marie Matoušová(industriální učitelky vyučovaly ženským ručním pracím, zatímco literní učitelky všeobecným předmětům kromě manuálních).
Zároveň pokračoval konkurz na řídícího učitele, do kterého se přihlásilo třináct uchazečů. Okresní školní rada vybrala Josefa Gottfrieda, který byl pak na toto místo definitivně dosazen c. k. zemskou školní radou dekretem z 5. března 1893. Prvním místním školním dozorcem byl jmenován Antonín Lenc. Nový řídící učitel nahradil v místní školní radě dosavadního správce školy Františka Holase.
V prvním školním roce své existence měla tedy kbelská škola posvěcenou budovu, vyučující a v jeho průběhu získala i definitivního řídícího učitele, který se stal samozřejmě i správcem školy. Co však neměla, byla zahrada, ač ji nařizoval zákon ze 3. února 1892. Na schůzi 14. srpna 1893 se tedy místní školní rada usnesla, aby »zřízena byla z pole na jižní straně školy školní zahrada«. O její vznik se postarali řídící učitel, předseda místní školní rady a starosta Antonín Dobeš a člen místní školní rady Adolf Soukup. Tak vznikla z pole o výměře 824 m2 jeho rozdělením na jednotlivé díly první školní zahrada.
