Lokality, kde byly podniknuty výzkumy:
Objekt bývalé Nekvasilovy cihelny, prostor mezi Toužimskou, Semilskou, Jilemnickou a Sovenickou. V roce 1920 zde byl objeven kostrový hrob s četnými keramickými nálezy – láhev s límcem, džbány, amfora a broušené nástroje. Archeologové hrob datují do doby kultury nálevkovitých pohárů.
Silnice vedoucí do Letňan. Výzkum silnice probíhal v letech německé okupace. Nalezeno bylo osm sídlištních jam, nordické sídliště (jedna z variant kultury nálevkovitých pohárů), střepy, zvířecí kosti.
Roh Pelnářovy a Toužimské ulice. V roce 1954 zde byla objevena sídlištní jáma s keramickými nálezy a kamenná sekera.
Křižovatka ulic Toužimská a Žacléřská, č. p. 8 a 158/4. V roce 1955 při kopání kanalizace byly objeveny zlomky keramiky nordického typu kultury nálevkovitých pohárů.
Albrechtická ulice. V roce 1959 byly při stavbě školy objeveny tři sídlištní objekty s nálezy keramiky, zvířecích kostí a štípané industrie (pazourky). Při výkopu sklepa byl objeven hrob skrčence bez milodarů. Části dochované kostry se nacházely v hloubce 50 cm, tělo bylo uloženo na pravém boku a s velmi skrčenými nohami. Kostra dosahovala délky 90 cm.
Pelnářova ulice (dříve Klicperova). V roce 1967 zde při stavbě mateřské školky byla objevena mělká sídlištní jáma, ve které archeologové nalezli kromě úlomků keramiky i různé nástroje jako například brousky, drtidla a kostěné nástroje.
Staveniště Toužimská 930/71. V roce 1988 zde při stavebních pracích na vodovodu došlo k četným nálezům z eneolitu, doby bronzové a železné. K eneolitickým nálezům patří kamenná sekerka, velké zahloubené ohniště o průměru 165 cm, které bylo obloženo plochými kameny, a zlomky keramiky se zdobením v podobě vpichů.
Ulice Martinická, Pelnářova (dříve Klicperova) a Toužimská. V roce 1994 zde probíhal výkop pro teplovod, přičemž bylo objeveno celkem devět objektů, pravděpodobně z kultury nálevkovitých pohárů.
Toužimská ulice při nároží s Žacléřskou, č. p. 1070. V září 2000 zde byly v pasech novostavby objeveny dva zahloubené objekty, pravděpodobně se jedná o zahloubenou chatu.
Jihozápadní část areálu ZŠ Albrechtická. Při stavbě tělocvičny v roce 2005 bylo objeveno sedm zahloubených objektů a v nich střepy, zvířecí kosti, zlomek sekery, šídlo a drtidlo. Za zvláště pozoruhodný je považován nález části trojuché amfory. Přesné zasazení nálezů do kulturního rámce pozdní doby kamenné je jordanovská kultura – baalberská fáze kultury s nálevkovitými poháry.
Prostor mezi ulicemi Mladoboleslavská, Žacléřská, Železnobrodská a Vrchlabská. Při plánované výstavbě bytových domů a Obytného parku centrum Kbely provedli archeologové v roce 2007 průzkum bývalého hospodářského dvora a pivovaru, kde objevili polykulturní sídliště. Archeologové prozkoumali na ploše 900 metrů čtverečních sídlištní jámy a pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, doby laténské a římské. K nejzajímavějším nálezům patří mimo jiné sídlištní jáma s lidskou lebkou, připsaná štítarské kultuře (z doby asi 1050-800 př. n. l.). Výrazná byla kulturní vrstva z doby římské, která dosahovala mocnosti až 1,6 metru. V této vrstvě bylo objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií a pozůstatky několika pecí. Významné je i objevení laténských polozemnic, které dokresluje představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné. Nálezy z období pravěku byly v těchto místech známy již dříve, ale rozsáhlost a rozmanitost naleziště archeology překvapila a vypovídá o významném postavení Kbel na mapě historického osídlení.
