● Historie1. ZDŠ Kbely se datuje od školního roku 1963/1964, kdy se organizačně rozdělila dosud jediná kbelská devítiletka na 1. ZDŠ a 2. ZDŠ. Zatímco 2. ZDŠ sídlila v původních budovách školy, 1. ZDŠ v nově školní budově v Tylově ulici (dnes Albrechtická). V této škole se začalo učit ve školním roce 1961/1962 a od začátku tam probíhal experiment Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, s nímž vedení a učitelský sbor spolupracovaly. Experiment spočíval v testování vývojového vybavení školy – individuálního nábytku a vývojových pomůcek, odlišných nátěrů tabulí, maleb tříd a osvětlení. Úkolem školy bylo vývojová zařízení a prvky ovlivňující výuku po psychické stránce testovat a zkušenosti s nimi předávat dalším výzkumným školským pracovištím.
● Ve školním roce 1963/1964 měla 1. ZDŠ 18 tříd, 578 žáků a učitelský sbor tvořilo 25 učitelů. Ředitelem byl Josef Soukup, jeho zástupcem Antonín Pluhař. Hranice obvodu 1. ZDŠ v Tylově ulici (dnes Albrechtická) byly asi tyto: Čapkova a Smetanova ulice (dnes Železnobrodská). Ve školním roce 1965/1966 se stal zástupcem ředitele Jaroslav Novotný. V následujících školních letech stoupl počet tříd na 20 a nejvíce žáků – 628 – měla škola ve školním roce 1966/1967, nejvíce učitelů – 30 – pak ve školním roce 1968/1969. Od školního roku 1970/1971, kdy škola v jeho závěru oslavila 10. výročí založení 1. ZDŠ, počet žáků, tříd i pedagogů postupně klesal, když každoroční úbytek žáků se projevoval i v celostátním měřítku. V tomto školním roce se stala zástupkyní ředitele 1. ZDŠ Slávka Riedlová. Ve školním roce 1978/1979 měla škola už jen 11 tříd a naposledy 9. třídu. Koncem školního roku 1978/1979 odešli ředitel školy Josef Soukup a jeho zástupkyně Slávka Riedlová do důchodu. Ředitelkou se stala Eva Šimková, zástupkyní Alena Strnadová.
● Ve školním roce 1979/1980 bylo ve škole zapsáno 282 žáků, což bylo historicky nejméně, a škola měla devět tříd (dvě první třídy), ve škole ale byla umístěna jedna 9. třída ZDŠ v Litvínovské ulici, Praha 9 – Prosek. Ve školním roce 1980/1981 hostila 1. ZDŠ vedle kbelských dětí i čtyři 4. třídy a dvě 9. třídy tří proseckých základních škol. Třídy z proseckých škol byly do kbelské 1. ZŠ umisťovány až do školního roku 1983/1984 a počet žáků i kmenových tříd poněkud vzrostl. Ve školním roce 1982/1983 nastaly změny v organizaci školy, když děti 1. až 4. ročníku chodily do šesti tříd ve 2. ZŠ a děti 5. až 8. ročníku navštěvovaly osm tříd v 1. ZŠ, jednu třídu 9. ročníku navštěvovali žáci z Proseka, Vinoře a Kbel. Ve školním roce 1983/1984 ředitelka školy Eva Šimková odešla na jednoroční stáž, zastupující ředitelkou se stala Alena Strnadová a novou zástupkyní ředitelky Jana Hlaváčková. Ve školním roce 1984/1985 byla ve škole zřízena dyslektická třída 2. B, ta byla pak ve škole v některém ročníku pravidelně. Od školního roku 1986/1987 měla škola 17 tříd, odešla zástupkyně ředitelky Jana Hlaváčková na roční stáž na OV KSČ a zástupkyní se stala Jana Kocmanová. Pedagogický sbor doznal změn v důsledku sloučení obou kbelských škol a odchodem stávajících učitelů.
● Ve školním roce 1989/1990 měla škola 448 žáků v 17 třídách. Škola začala reagovat na politické změny vyvolané sametovou revolucí a získanou poltickou svobodou. Na jaře 1990 byla odvolána ředitelka školy Alena Strnadová, která byla zastáncem komunistické ideologie. Po konkurzním řízení, v němž poprvé rozhodovali i učitelé školy, se stala ředitelkou školy Jana Kocmanová, a učitelský sbor jí vyslovil pro její morální zásady plnou důvěru. Blanka Baštová pak byla jmenována zástupkyní ředitelky. V tomto školním roce došlo k hlubokým společenským změnám, které se promítly i do školství. Byla zrušena vedoucí úloha KSČ, demokraticky byl zvolen prezident Václav Havel. Další velkou změnou byly svobodné volby v červnu 1990. Učitelé mohli opět pravdivě učit naši historii, a také žáky seznamovat s díly dříve zakázaných autorů, mohli svobodně vyjadřovat své názory a připomínky k dění ve společnosti. K zásadním změnám došlo také ve vedení různých písemností, zbytečné byly zrušeny. Skončilo hodnocení škol, které neodpovídalo realitě. Ve škole se mohla projevit osobnost učitele neomezovaná nesmyslnými nařízeními. K významné změně došlo ve výuce cizím jazykům. Od druhého pololetí se začala vyučovat angličtina a němčina, o ruštinu nebyl zájem. Ve škole začaly pracovat nezávislé odbory, ostatní společensko-politické organizace ukončily svou činnost.
● Na experimentu Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP) se škola podílela i ve školním roce 1963/1964, kdy výzkumníci pracovali na lepší organizaci probíraného učiva a na odkrytí časových rezerv v elementárních třídách, v přírodopisu, fyzice, chemii matematice. Vedoucím výzkumu byl Josef Ondráček. Do jedné třídy dodala místní školská komise nový nábytek, který měl vyhovovat zdravotním i pedagogickým požadavkům. Ve školním roce 1964/1965 se stal vedoucím výzkumu Jan Pospíšil a výzkumníci se pokoušeli vytvořit způsob, jak v 1. a 2. třídách zvládnout za osm měsíců učivo rozvržené původně do deseti měsíců. Ve 4. a 5. třídách bylo zavedeno poloodborné vyučování, v 9. třídách se zkoušela vnitřní diferenciace. Probíhalo dále i pokusné vyučování ve fyzice, chemii, matematice a přírodopisu. Hlavní byla vnitřní diferenciace v 9. třídách, proto byla zřízena i pracovna se sluchátkovým zařízením. Ve školním roce 1965/1966 pokračoval výzkum v 1. až 3. třídách, v 6. třídách se vyučoval dějepis podle nové učebnice, v 7. B se matematika učila podle nových osnov, společné čtyři hodiny týdně a dvě hodiny týdně v zájmových a doučovacích skupinách, v 7. B probíhal výzkum i ve fyzice. V 6. třídách se týkal zeměpisu, v 8. třídách běželo programové vyučování zeměpisu, 9. třídy se dělily na studijní a praktickou. Ve školním roce 1966/1967 se stal vedoucí výzkumu Ing. Jan Pospíšil patronem školy. Výzkum začínal ve 2. třídách, ve 3. třídách se testovaly nové osnovy a ve 4. a 5. třídách poloodborné vyučování. Na II. stupni se výzkum týkal výuky zeměpisu, dějepisu, chemie a fyziky. Výsledky výzkumu měly být na ostatních školách uplatněny po roce 1970. Ve školním roce 1967/1968 VÚP v Praze ověřoval progresivní metody a formy práce, aby se po roce 1970 mohly zavést do dalších škol. Sedm metodiků zkoušelo nové formy práce v matematice na obou stupních, v zeměpisu na druhém stupni, ve vlastivědě ve 3. až 5. třídách, ve fyzice na II. stupni, a v celé výuce v 1. a 2. třídách. Všechny experimenty vedly k jednomu cíli – dostat děti co nejdříve ze školy do výrobního procesu.
S nezměněným plánem pokračoval výzkum pod vedením Jana Pospíšila až do školního roku 1971/1972. Ve školním roce 1972/1973 se navíc nově zkoušel v 1. třídě čtyřletý cyklus národní školy. V dalších školních letech pokračoval výzkum projektu čtyřleté národní školy a ve vyšších třídách se zavádělo poloodborné a odborné vyučování. Ve školním roce 1975/1976, kdy se nová školská koncepce zkoušela již čtvrtým rokem, konaly se i školící kurzy pro učitele I. stupně, od 1. třídy se učilo odborně. Zkoušelo se nové pojetí českého jazyka, zeměpisu a fyziky od 1. až do 7. třídy. Ve školním roce 1976/1977 byla 1. ZDŠ nadále experimentální školou VÚP v Praze a jako krajská experimentální škola. Tou byla kbelská 1. ZDŠ i ve školním roce 1977/1978, nová koncepce postoupila do 7. třídy. Škola pořádala i školení učitelů o nové koncepci a spolupracovala s VÚP Praha a nově i s Pedagogicko-psychologickým ústavem v Praze. Od školního roku 1978/1979 v krajské experimentální ZDŠ ve Kbelích působila řada učitelů jako lektoři nové školské koncepce pro obvod i Prahu.
Ve školním roce 1979/1980 škola i nadále plnila funkci experimentální školy a ověřovala novou koncepci československé výchovně vzdělávací soustavy. To pokračovalo až do školního roku 1982/1983, kdy se druhá kbelská škola změnila na čtyřletou pro 1. až 4. ročníky, žáci vyšších tříd přešli do školy v Albrechtické ulici, kde byly umístěny i některé třídy z proseckých škol. Ve školním roce 1983/1984 se v 1. až 8. ročníku učilo podle osnov základní školy, v jedné 9. třídě podle osnov ZDŠ a o experimentu a koncepci nové výchovně vzdělávací koncepci se přestalo mluvit, čímž éra experimentální školy skončila.
● V souvislosti s experimentem ještě ve školním roce 1963/1964 si 1. ZDŠ prohlédla řada návštěv, mezi nimi deset ze zahraničí, ale jejich počet musel být snížen, aby se tolik nenarušovalo vyučování. Navíc neměly návštěvy celých kolektivů škol valný význam, neboť se zájmy jednotlivých učitelů rozcházely. Nejvhodnější byly návštěvy do pěti osob s jasným tématem. Od školního roku 1966/1967 návštěvy výrazně ubývaly, neboť se moderní prvky v řešení školní výstavby aplikovaly již v řadě nových škol. Ve školním roce 1980/1981 v září školu navštívili studenti pedagogického institutu ze Švédska a vyměnili si zde zkušeností o školském systému obou zemí, o organizaci mimoškolní činnosti i spolupráci s rodiči a veřejností. Švédští studenti se seznámili s projektem nové koncepce výchovy a vzdělávání.
● 1. ZDŠ Kbely oslavovala stejné události a výročí jako 2. ZDŠ a také motivovala celé školní roky výročími, která se tehdy považovala za významná a zásadní pro politicko-ideovou výchovu dětí. Zejména se jednalo o kulatá a půlkulatá výročí VŘSR, osvobození Československa sovětskou armádou, 25. února a založení KSČ. Jednotlivé oslavy škola spojovala s besídkami, akademiemi, tanečními a recitačními vystoupeními žáků školy na různých schůzích a akcích. K výročí VŘSR se pravidelně konal lampiónový průvod, na ukončení měsíce československo-sovětského přátelství štafeta přátelství. Žáci školy nacvičovali vystoupení na celostátní spartakiády, vybraní cvičili na Strahově. Na Den Československé lidové armády 6. října navštěvovali vojenské letiště. Na organizaci programů k oslavám se podílela školní pionýrská skupina, tak jak to bylo v souladu s ideologií a vedoucí úlohou KSČ.
● Škola měla ve školním roce 1963/1964 tři oddělení družiny mládeže, která byla organizačně přičleněna ke 2. ZDŠ. Ve školním roce 1968/1969 navštěvovalo družinu 78 žáků z 1. – 4. tříd. Ve školním roce 1981/1982 se od ledna 1982 zredukoval počet oddělení družiny na dvě. Od školního roku 1984/1985 měla škola opět tři oddělení, ale vedoucí vychovatelka Věra Majzlánová dlouhodobě onemocněla, což činnost družiny narušilo. Od školního roku 1988/1989 školní družina pracovala ve čtyřech odděleních.
● Ve školním roce 1963/1964 se ve školní vývařovně vařilo asi šest set obědů denně, zhruba dvě stovky obědů převážel do staré školy školník. Ve školním roce 1964/1965 si rodiče stěžovali na způsob stravování ve 2. ZDŠ, kam se jídlo dováželo. V následujícím školním roce byla otevřena nová školní kuchyně při 2. ZDŠ a ve školní kuchyni se od té doby vařilo asi čtyři sta obědů denně. Ve školním roce 1966/1967 se škola potýkala s nedostatky v organizaci práce v kuchyni, oběd se často zpozdil, což narušovalo kázeň a pořádek při stolování. Ve školním roce 1967/1968 školní vývařovna podléhala přímo inspektorátu pro školní stravování, kam přešla i odpovědnost za provoz kuchyně a jídelny. Finanční záležitosti vývařovny spadaly pod finanční odbor MNV Praha 9 – Kbely. Ve školním roce 1968/1969 se vařilo asi pro 350 strávníků. Ve školním roce 1971/1972 se v jídelně podávalo denně na 320 obědů a ke svačinám dostávalo na 150 žáků, jejichž rodiče projevili zájem, mléko. Ve školních letech 1972/1973 až 1989/1990 se ve školní jídelně vařilo denně tři sta až 350 obědů.
● V SRPŠ se školních letech 1963/1964 až 1989/1990 vystřídalo sedm předsedů. Po celé období pomáhal výbor SRPŠ škole materiálně i s výchovnými úkoly, spolu s dalšími rodiči rovněž brigádnickou činností při úpravě a budování zařízení školy. SRPŠ organizovalo třídní schůzky. Od začátku období pomáhal výbor SRPŠ škole i v pedagogické poradně a rovněž pionýrské organizaci. V některých letech výbor SRPŠ na ukončení školního roku pořádal pro všechny žáky výlety, například parníkem na Slapy. Ve školním roce 1966/1967 se od rodičů vybíral příspěvek 10 Kčs na rodinu. Výbor SRPŠ přispíval i na exkurze žáků a na lyžařské zájezdy osmých, později sedmých tříd. Ve školním roce 1968/1969 SRPŠ zrušilo formální komise. Třídní schůzky byly svolány na obou stupních šestkrát ve školním roce. Plenární schůze rodičů byla jedna. V 70. letech připravovalo SRPŠ turnaje ve stolním tenise a vybíjené a pro mladé rodiče přednášky o výchově v době dospívání. Ve školním roce 1972/1973 pracovaly při SRPŠ výchovná, sportovní a brigádnická komise. Ve školním roce 1975/1976 platil výbor SRPŠ vstupenky do divadel žákům pátých až devátých tříd. Ve školním roce 1980/1981 pomáhal výbor SRPŠ škole s nátěry tabulí ve všech třídách, při obstarávání nového nábytku do tříd a školní družiny, při vybavování kabinetů a zároveň i při řešení výchovných problémů se žáky. Ve školním roce 1987/1988 SRPŠ pomáhalo škole s výchovou a zájmovou činnosti dětí. SRPŠ se i ve školním roce 1989/1990 snažilo škole pomáhat při organizování akcí na zlepšení prostředí školy, materiálně a při výjezdech do školy v přírodě a na lyžařský výcvik.
● Ve školním roce 1963/1964 byly patronem 1. ZDŠ Letecké opravny Kbely. Pomáhal materiálně a také s mimoškolní činností žáků v zájmových kroužcích PO. V dalších dvou školních letech se patron omezoval jen na sliby a pomoc byla formální. Spolupráce se zlepšila ve školním roce 1966/1967, kdy Letecké opravny škole pomáhaly materiálně a škola jim půjčovala na oplátku tělocvičnu a připravovala pro ně kulturní vystoupení k různým oslavám. Patronem zůstaly Letecké opravny Kbely i v dalších letech. Ve školním roce 1970/1971 k nim přibyl druhý patron Výzkumný ústav elektroniky Tesla v Praze-Hloubětíně. Ve školním roce 1973/1974 měla škola patronátní závody Letecké opravny Kbely a Dopravní podnik Klíčov. Spolupráce s těmito patrony trvala do školního roku 1976/1977. V dalších letech byly patronem opět jen Letecké opravny Kbely. Ve školním roce 1981/1982 Letecké opravny Kbely pomohly zabezpečit pobyt dětí na horách a lyžařský výcvik 7. třídy. Ve školním roce 1982/1983 patron pomohl škole s řadou svízelných oprav v budově a při doplňování materiálu pro dílny. Patron zorganizoval na škole besedy pro žáky se členy Lidových milicí a zabezpečil branné cvičení. Lidové milice byly dělnické ozbrojené jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa 21. února 1948 při přípravě komunistického puče Československu. Vznik Lidových milicí byl protizákonný, nebyl právně upraven. Jednalo se vlastně o „stranickou armádu“ KSČ. Jediná právní norma zmiňující se o činnosti Lidových milicí byl zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, podle něhož mohly být milice povolány k plnění úkolů SNB při udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti uvnitř státu. V praxi to znamenalo, že milice byly pravidelně nasazovány v dobách výročí či na akcích, kde se mohli objevit protesty či shromáždění osob s nesprávnými názory.
● Ve školním roce 1983/1984 LOK Kbely půjčily škole svůj objekt v Krkonoších pro školu v přírodě. Ve školním roce 1984/1985 zajistil patron výrobu panelů, věšáků, opravy v kotelně a poskytl svůj objekt na horách k lyžařskému výcviku. Navíc se podařilo uzavřít smlouvu s vojenským útvarem v Miškovicích a se Svazarmem Kbely. Ve školním roce 1985/1986 měla spolupráce s LOK Kbely různé formy. Děti u patrona vystupovaly, proběhla výtvarná soutěž k výročí LOK, výstava učňovských prací, LOK Kbely pomáhal při údržbě okolí školy a poskytl objekt pro školy v přírodě. Ve školním roce 1986/1987 uzavřela škola patronátní smlouvu s PAL a s LOK Kbely. Škola také obdržela finanční dotaci a snažila se o navázání spolupráce s vojenským útvarem Kbely. V rámci patronátní spolupráce s MNV Kbely převzala škola do péče veřejnou zeleň v obci, park u zdravotního střediska a přilehlé prostory. Ve školním roce 1987/1988 získala škola od patronů PAL a LOK Kbely finanční dotace, které využila na modernizaci zlepšení vzhledu a školní družiny. Zástupci vojenského útvaru Kbely zahájili činnost ve škole vytvořením kroužků Mladý obránce vlasti a programování.
● Pionýrská organizace působila ve škole po celé období školních let 1963/1964 až 1989/1990 a potýkala se stále s nedostatkem vedoucích oddílů. Jako vedoucí se nejlépe osvědčovali rodiče dětí. Z počátku měla PO čtyři oddíly Jisker a 15 oddílů pionýrů. Pionýři kromě zájmové činnosti odváděli brigádnickou práci, plnili sběr odpadových surovin. Školní skupiny Československého svazu mládeže (ČSM) byly v 9. třídách a řízeny OV ČSM Praha-východ. Pionýři také přijímali závazky k různým výročím. Už od počátku si škola však stěžovala, že členové ČSM po opuštění školy ve svazácké činnosti nepokračovali. Ve školním roce 1966/1967 pionýři také sbírali léčivé byliny. Od školního roku 1967/1968 směrnice ČSM stanovily, že PO bude zájmovou. Vznikl oddíl PO Bagherovci, který obstarával mléko pro žáky celé školy a za získané peníze o prázdninách zorganizoval putovní tábor po Slovenském ráji. Ve školním roce 1970/1971 Bagherovci sdružovali na čtyřicet dětí a oddíl byl zařazen do PS Maják. Ve školním roce 1971/1972 ve škole působily tři oddíly PO. Bagherovci pořádali o prázdninách putovní tábor po Vysokých Tatrách. Od 1. září 1972 měla PO placeného skupinového vedoucího a vznikla 71. PS s působností pro obě školy, sdružovala 120 pionýrů. Nejaktivnější byli Bagherovci. Ve školním roce 1974/1975 byl otevřen nový Pionýrský dům, kde se konaly pionýrské schůzky, Jiskry se scházely ve škole. Pionýři školy měli vyhrazeny hodiny i v tělocvičně. O prázdninách podnikli řadu putovních táborů po Čechách i po Slovensku. Ve školním roce 1975/1976 spolupracovala PO se Socialistickým svazem mládeže (SSM). Ve školním roce 1976/1977 pionýři uspořádali putovní a vodácký tábor. Ve školním roce 1980/1981 se procento organizovanosti v PO zvedlo ze 49 na 69 %. Ve školním roce 1982/1983 se soustředila činnost oddílů do Pionýrského domu, jen práce oddílů nejmladších dětí byla organizována ve škole. Pionýrský dům byla komunisty vyvlastněná vilka rodiny Vaníčků s židovskými kořeny, živnostníků podnikajícími za první republiky. Ve školním roce 1984/1985 se do PO zapojilo 77 procent žáků, kteří pracovali v 15 oddílech. Pionýrská skupina se účastnila celostátní hry „Paměť“, pionýři spolupracovali i se Svazarmem v branném oddíle. Ve školním roce 1985/1986 byly v pionýrské skupině nejaktivnější Stanice mladých techniků a přírodovědný oddíl, nově byl ustanovený oddíl dopisovatelů a v PO pracovalo tudíž 16 oddílů a družin Jisker. Ve školním roce 1986/1987 byl uzavřen pro havarijní stav Pionýrský dům (dnes hotel Marie Luisa v Krnské ulici). V letech 1987–1989 probíhala v Pionýrském domě rekonstrukce a děti se zatím scházely ve škole. Zpátky se již nevrátily, protože Pionýr byl v roce 1990 ve Kbelích zrušen. Vedení školy oceňovalo hlavně práci Stanice mladých techniků. Ve školním roce 1988/1989 bylo do PO SSM zapojeno 64 procent žáků a podařilo se zvýšit počet oddílů jisker. Avšak ve školním roce 1989/1990 pionýrská organizace ve škole skončila. Nahradily je různé spolky a neziskové organizace nebo sama městská část a škola pořádaly zájmové volnočasové kroužky a aktivity.
● Od února 1967 byla zavedena každá druhá sobota jako volný den. Ve školním roce 1967/1968 byly místo pololetních prázdnin zavedeny jarní prázdniny. Od 1. ledna 1968 byla obec Kbely začleněna do svazku hlavního města Prahy a připojena k Praze 9. V obci zůstal místní národní výbor a jeho nadřízeným orgánem byl Obvodní národní výbor v Praze 9. Školství v obci podléhalo Školské a kulturní správě v ONV Prahy 9. Všechny soboty volné měla škola poprvé ve školním roce 1968/1969, neboť byl v celé ČSSR uzákoněn pětidenní pracovní týden. Škola se účastnila všech nácviků celostátních spartakiád a někteří žáci vystupovali vždy i v Praze na Strahově. Ve školním roce 1974/1975 našlo v kbelské 1. ZDŠ ubytování a stravování na 360 cvičenců z Východočeského kraje. Ve školním roce 1979/1980 po dobu spartakiády škola fungovala také jako ubytovna pro 405 mužských cvičenců z Jihočeského kraje. Ve školním roce 1981/1982 se v dubnu 1982 ve škole uskutečnila beseda s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem. V témže školním roce mohli žáci 1. – 4. postupového ročníku poprvé jet do školy v přírodě, která se uskutečnila v Krkonoších v chatě Vítkovice, a prožit části školního roku na zdravém horském vzduchu.
● Koncem června roku 1969 postihla školu tragická událost. Žák 7. třídy František Hrbáček manipuloval s neznámou hořlavinou, kterou dostal údajně od starších chlapců. Hořlavina explodovala, žák utrpěl velmi těžké zranění, na jehož následky za několik hodin zemřel. Ve školním roce 1972/1973 po velmi těžké nemoci zemřel v květnu 1973 žák 9. třídy Petr Rost. Na návrh ředitele školy byl na jeho památku založen „Memoriál Petra Rosta“ ve fotbale. Památku zesnulého kamaráda žáci školy každoročně uctili v květnu fotbalovým utkáním ve fotbale o putovní pohár.
