Dílem věhlasného architekta Josefa Gočára, stavitele českého kubismu, funkcionalismu a také konstruktivismu, bylo původně pět dřevěných domků – dřevěnic, které vznikly v letech 1920 až 1921 jako soubor provizorních staveb pro kbelské letiště, kde také dlouhé roky stály. Dnes už existují poslední dva z těchto domů. Jsou umístěny v pražské zoologické zahradě a patří mezi kulturní památky coby doklady unikátní architektury českého národního dekorativismu (české art deco), respektive rondo-kubismu.
Gočárovy domy měly však podlehnout času, když přestaly sloužit svému účelu. V 60. letech 20. století neunikl žádný demontáži, ale dva z nich se podařilo zachránit a přestěhovat právě do pražské zoologické zahrady. Tam byly v roce 1978 opět postaveny, i když v poněkud pozměněné podobě. Jeden se začal využívat jako zázemí pro práci s dětmi a později jako ubytovací zařízení pro návštěvy, druhý plnil funkci služebního bytu.
Původních pět domů, a to úřední budovu s pobočkou československého celního úřadu, hostinec, domek pro sluhu, garáž, skladiště pohonných hmot, postavil jejich tvůrce ve zcela výjimečném stylu národního kubismu. Typické kubistické prvky uplatněné v tvarosloví těchto staveb získaly však dekorativnější charakter než obvykle, neboť se Gočár inspiroval lidovou architekturou (jaká se objevuje třeba u jihočeských barokních statků). Zvláštností domků byla jejich veselá barevnost, když architekt užil barev české trikolóry, jelikož vznikaly dva roky po vyhlášení Československé republiky.
Dva zachráněné domy, původní hostinec a domek pro sluhu, postihla v ZOO Praha roku 2002 ničivá povodeň a velmi vážně je poškodila, takže už se nedaly dále využívat. Poničené objekty se provizorně zakonzervovaly a čekaly na rekonstrukci. V roce 2005 projevila zájem o Gočárovy domy městská část Praha 19, která iniciovala jednání o přemístění těchto staveb zpět do areálu kbelského letiště. Dohodu s Ministerstvem obrany ČR, vlastníkem letiště, se však nepodařilo uzavřít, a tak chátrající domky zůstaly v ZOO Praha. V roce 2007 zařadilo vedení zoologické zahrady Gočárovy domy ke svým prioritám s tím, že zůstanou tam, ale budou přemístěny mimo záplavové území v severní části areálu. Nakonec se poštěstilo získat i prostředky na celkovou rekonstrukci, která začala v dubnu 2010.
Rekonstrukce probíhala za přísného dohledu odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a místně příslušného pracoviště Národního památkového ústavu. Exteriérem se oba domky vrátily k původnímu návrhu architekta Gočára i s řešením fasády v barvách trikolory. Podle původního projektu jsou ztvárněny také interiéry, včetně nábytku, kopie kachlových kamen či stylových lustrů.
Do užívání návštěvníkům ZOO byly oba zrekonstruované Gočárovy domy předány se zahájením hlavní návštěvnické sezony 2011. V jednom je nyní restaurace, jak tomu bylo i původně na letišti, a ve druhém prodejní galerie a prostory pro činnost zoologických kroužků.
A tak dva Gočárovy domy původně z kbelského letiště, zapsané už 23. října 1974 do seznamu kulturních památek, nakonec „přežily veškeré úklady lidí i živlů“ a zůstaly zachovány pro nás a snad také budoucí jako artefakty a doklady originální české architektury. Znamenají spojnici mezi Kbelami a největší osobností české architektury 20. století, za kterou byl Josef Gočár roku 2000 v anketě zvolen.
