Letecké muzeum Kbely je největším leteckým muzeem v Česku a patří k nejvýznamnějším muzeím toho druhu v Evropě. Nachází se v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Muzeum má ve svých sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno v šesti krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Celkem má 2251 sbírkových předmětů, které se váží k letectví, kosmonautice, parašutismu a meteorologii. Expozice muzea se vztahuje především k historii československého a českého letectví, zejména vojenského. Řada vystavených letounů patří ke světovým unikátům.
Potřebu zřízení specializovaného leteckého muzea, které by mapovalo a poskytlo přehled o vývoji československého letectví, odhalila v polovině 60. let 20. století diskuse mezi odbornou leteckou veřejností. Dosavadní letecké sbírky soustřeďovalo pouze Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brně. V časopisu Letectví a kosmonautika vyšla roce 1965 řada úvah a výzev, mimo jiné i k záchraně letadel-veteránů, která se tehdy nacházela na různých místech, vesměs ve špatném technickém stavu.
Následně vznikla při Národním technickém muzeu „Letecká historická společnost“, která si dala za cíl systematický sbírat letecké památky, zpracovávat je a renovovat trojrozměrné exponáty. Postupně uzrála myšlenka zřídit leteckou expozici při Vojenském muzeu Vojenského historického ústavu pod vedením tehdy majora Ing. Jaroslava Janečky, který se o uvedenou problematiku již delší dobu intenzivně zajímal. Problém prostoru k soustřeďování sbírek vyřešilo přidělení části hangáru č. 40 na letišti ve Kbelích. Tam je dnes instalována největší část expozice. Právě tam se začaly shromažďovat trojrozměrné exponáty pocházející od vojenského letectva, z různých muzeí a aeroklubů a již v září 1967 byla otevřena první improvizovaná výstava letadel.
K oslavě kulatého výročí vzniku československého státu v roce 1968 měla přispět důstojná letecká výstava, na níž se měly podílet letecké výrobní podniky, ČSA, ČSLA, aerokluby a rovněž vojenské opravárenské závody. Vznikl koordinační výstavní výbor, který měl zároveň uspořádat na letišti ve Kbelích velký letecký den. Mezitím byl již pro výstavu k dispozici celý hangár č. 40. Do úspěšně se rozvíjejícího se projektu však vpadly události po 21. srpnu 1968, kdy republiku obsadila vojska států Varšavské smlouvy. Samo letiště ve Kbelích cizím letectvem obsazeno nebylo, neboť právě v té době probíhaly stavební práce na vzletové a přistávací dráze. Okupační vojska jej však obsadila po zemi a expoziční hangár byl několik dní střežen tanky.
To vše narušilo budování letecké výstavy, byl zcela zrušen letecký den. Přesto však byla výstava slavnostně otevřena 11. října 1968 a zaznamenala obrovský úspěch. Vystavovalo se 62 letadel, z nichž dvě třetiny již patřily do sbírek Vojenského muzea. Uzavření expozice si vynutila 15. prosince 1968 blížící se zima. Od následujícího roku byla výstava však již otevřena jako stálá sezonní expozice Vojenského muzea Vojenského historického ústavu a dala tak základ dnešním rozsáhlým sbírkám Leteckého muzea.
V 70. letech se situace v muzeu uklidnila, přibývaly sbírky, opravovaly se získané exponáty, rostl počet pracovníků. Na konci 70. let byl vypracován odvážný projekt rozšíření Leteckého muzea, který by z něj udělal multifunkční středisko letectví v Československu. Vypracovány byly rozsáhlé studie a plány, které byly schváleny, ale k jejich realizaci nikdy nedošlo. Tento projekt se však projednával až do počátku 80. let. Na jeho základě prosadil plk. Ing. Janečka velkorysou reinstalaci pro rok 1988.
V tomto jubilejním roce nakonec došlo k rozšíření stávajících prostor Leteckého muzea o tři starší hangáry vesměs velké historické hodnoty, ale ve velice špatném stavu. Následně se podařilo opravit hangár č. 18 z 1. světové války a hangár č. 17 z první republiky a umožnit v nich zbudování expozic. Upraveny byly i venkovní prostory pro rozměrnější exponáty. V té době Letecké muzeum vystavovalo kromě letadel také těžkou bojovou techniku a prostředky protivzdušné obrany státu. Nová podoba expozice byla veřejnosti představena 8. září 1988 zároveň s velkým leteckým dnem na letišti ve Kbelích.
V březnu roku 1990 nahradil plk. Jaroslava Janečku, který odešel do důchodu, plk. Vladimír Remek, známý jako první a dosud jediný československý, respektive český kosmonaut. Shodou okolností došlo krátce potom k prudkému nárůstu sbírkových předmětů, hlavně těžké bojové techniky. Tento stav zcela paralyzoval činnost muzea, protože více než pět set kusů techniky z rušených útvarů byla umístěna v prostorách Leteckého muzea. Roku 1992 se ale podařilo získat nové depozitáře v rušeném vojenském výcvikovém prostoru Lešany. Tam se těžká bojová technika pomalu odvážela.
Problémy s chodem muzea vyvrcholily na podzim roku 1994 propuštěním nebo přemístěním většiny z 12 stálých zaměstnanců Leteckého muzea. Dokonce se uvažovalo o stálém uzavření muzea a o nastolení v podstatě depozitního režimu. Nastalou krizi pomohl vyřešit Ing. Janečka, který se dočasně ujal vedení muzea a vypracoval novou koncepci pro další sezony. Letecké muzeum bylo v roce 1995 zcela oproštěno od těžké bojové techniky a většiny protiletadlových prostředků, tyto exponáty byly přesunuty do nového Vojenského technického muzea v Lešanech. Letecké muzeum vzniklé prostory využilo pro prezentaci československého letectví.
V létě 1995 byla dokonce otevřena nová expoziční hala H-220, která byla věnována historii ČSA. Nicméně personální a prostorové problémy přetrvávaly. Přibývalo rozměrných exponátů a ubývalo pracovníků k jejich údržbě.
Zásadní zlom v situaci Leteckého muzea znamenal nástup nového ředitele VHÚ pplk. Aleše Knížka v září 2002. Na všechna muzea VHÚ začala být chápána jako základní kámen smyslu činnosti této instituce, což přineslo i finance do nových projektů muzeí a zvýšil se důraz na kvalitu sbírek a jejich evidenci. Tak mohla být ve Kbelích již v říjnu 2003 otevřena zcela nová expozice v bývalém kinosále H-88. Tento hangár je vůbec jedním z prvních, který byl do Kbel přenesen z Chebu již v roce 1919. V roce 2003 se však nacházel v dezolátním stavu, takže jen nákladná rekonstrukce jej zachránila před demolicí. Nyní lze v tomto historickém hangáru spatřit letouny, které v něm stály již ve dvacátých letech dvacátého století, ve zcela nově pojaté expozici.
Hned na jaře příštího roku byl obdobným způsobem zrekonstruován historický hangár H-18. V něm expozice navazuje na počátky československého letectví a pokračuje v obdobném duchu až po rok 1938. V roce 2009 byl renovován historický hangár H-87, kde je v současné době umístěna expozice 2. světové války.
Expozice Leteckého muzea se z jediného hangáru v roce 1968 rozrostla na stávajících pět hangárů se stálými expozicemi, sál pro příležitostné výstavy a na rozsáhlé venkovní výstavní prostory. V současnosti je v jednotlivých hangárech a na venkovních plochách vystaveno celkem 128 letadel, téměř 50 motorů a desítky dalších částí letadel, jako jsou vrtule, přístrojové vybavení, letecká výzbroj a další komponenty. Kryté expozice jsou doplněny figurínami v dobové výstroji pro létající i pozemní personál, automobily a dalším vybavením nezbytným pro zabezpečení letového provozu.
Další expozice Leteckého muzea je umístěna v nedalekém areálu Staré Aerovky. Stará Aerovka byla druhou nejstarší leteckou továrnou u nás, kterou založil v lednu roku 1919 Vladimír Kabeš. Původně stály hangáry továrny v Bubnech, pak se ze stísněných prostor přestěhovaly do Holešovic. Po požáru v roce 1921 byly některé provozovny dislokovány do různých částí Prahy, i do Kbel. Hangáry stály na kbelském letišti do konce třicátých let. V hangárech probíhala závěrečná kompletace letounů. S blížící se válkou bylo nutné prodloužit vzletovou a přistávací dráhu na letišti, a proto vznikl projekt na přemístění obou hangárů na jižní stranu letňanského letiště. Prvovýrobní montáž letadel skončila v hangárech Staré Aerovky zprovozněním Aero Vodochody v roce 1953.
V současné době je objekt Stará Aerovka součástí Leteckého muzea Kbely. Postupně se v areálu opravují hangáry. Některé z nich jsou unikátní (hangár č. 5 a 6)a jsou v nich umístěna letadla (například historické letadlo Aero 18), ale i auta. V hangáru č. 4 jsou ještě z dob války původní nápisy v němčině. Areál zhlédla i vnučka pana Kabeše, která přiletěla z Ameriky. Od roku 2011 je celý areál Staré Aerovky nemovitou kulturní památkou.
