Hlavní město Praha je územně samosprávným celkem, tedy nejen hlavním městem České republiky, ale také samostatným krajem a v neposlední řadě ucelenou obcí. Praha je tudíž jedna obec členící se na městské části, které jsou také územními samosprávnými celky, což znamená, že mají starostu a zastupitelstvo a hospodaří podle vlastního rozpočtu na svém „historickém“ svěřeném území – katastru. Samostatných městských částí je v Praze úctyhodných 57.
Samostatně spravovat svou městskou část a hospodařit v ní – je smyslem samosprávy. Do samostatné působnosti patří zejména: hospodaření s majetkem (například pronájmy bytových a nebytových objektů či pozemků a jejich prodej), péče o tento majetek, péče o místní komunikace a sítě, péče o zeleň, ochrana životního prostředí, zřizování školských zařízení včetně předškolních a poskytování prostředků na jejich existenci, činnosti v oblasti kultury, sportu, péče o seniory, spolupráce s městskou policií, zřizování dobrovolných hasičů, vazba na některé sociální a zdravotní programy financované prostřednictvím rozpočtu městské části včetně pečovatelské služby, výběr místních poplatků (ty, které si mohou obce – Praha – upravit vlastní vyhláškou, například poplatek ze psů, z ubytovací kapacity, z veřejného prostranství, školkovné…), a nakonec specifická služba – péče o hřbitov a výběr poplatku za umístění hrobu, urny, rozptyl…
Ke všem těmto činnostem jsou obce zřízeny ze zákona. Některé ze samosprávných činností si v rámci jednoho celku ponechalo Hlavní město Praha. Jsou to zejména veřejné osvětlení, péče o komunikace a sítě, městská hromadná doprava, sběr komunálního a nebezpečného odpadu, městská policie, Hasičský záchranný sbor Praha, Záchranná služba hlavního města Prahy, některé kulturní scény, historické objekty, zoologická zahrada atd.
Co je ale Městská část Praha 19. V roce 2000 došlo v rámci vládního programu k přenosu kompetencí ve veřejné správě, respektive k přesunu některých pracovních povinností na takzvané nižší složky státu. To je druhá část veřejné správy. První částí je již dříve charakterizovaná samospráva a druhou takzvaná přenesená působnost státní správy.
Kbelský úřad do roku 2000 vykonával pouze část kompetencí státní správy, tedy to, co stát deleguje ze svých pravomocí na místně příslušné úřady. Byla to zejména stavební povolení, agenda živnostenských úřadů, vybrané úkony finančního a sociálního odboru, matrika či evidence obyvatelstva. Ostatní úkony vykonávaly buď úřady ostatních městských částí s pořadovým číslem Praha 1 až 15, nebo přímo úřady zřízené státem – občanské průkazy spolu s pasy vydávala Policie ČR, evidence automobilů, financování školních pomůcek a platů učitelů poskytovaly školské úřady a podobně.
Po 1. červenci 2001 byly pak tyto další úkony přeneseny na Hlavní město Prahu, a ta rozhodla, že rozšíří počet městských částí, které budou pro svou lokalitu „správního obvodu“ vykonávat tuto přenesenou působnost – úřady s rozšířenou působností. A tak kromě stávajících městských částí Praha 1 až 15 byly vytvořeny další správní obvody Praha 16 až 22. Kbely dostaly pořadové číslo 19, takže od 1. července 2001 zanikl název Městská část Praha – Kbely a vzniklo pojmenování Městská část Praha 19. Důvodem je i to, že přidělený díl výkonu státní správy vykonává Městská část Praha 19 nejen pro katastrální území Kbel, ale i Městské části Praha – Vinoř a Satalice. Do 31. října 2007 též pro MČ Praha – Čakovice.
Některé nově vzniklé správní obvody (městské části) mají tedy tu zvláštnost, že v jejich rámci byly ponechány původní samosprávné celky s vlastními radnicemi i zastupitelstvy, ačkoli vykonávají stejný rozsah státní správy jako správní obvody Praha 1–15.
■ Do obvodu výkonu státní správy Městské části Praha 19 patří ještě další dvě obce. Městská část Praha 19 vykonává přidělený díl státní správy nejen pro katastrální území Kbel, ale i pro Městskou část Praha – Vinoř a Městskou část Praha – Satalice. Proto nyní následuje stručná charakteristika obcí Vinoř a Satalice.
