● Ve školním roce 1931/1932 byla zřízena šestá zatímní pobočka, takže spolu s pěti definitivními třídami postupnými měla obecná škola celkem jedenáct tříd se 473 žáky, chlapců bylo 238 a děvčat 235. Dvě první třídy byly smíšené, neboť se do nich zapsalo podstatně více chlapců (62) než děvčat (38). Také 5. C umístěná v pivovaře byla smíšená. Všechny ostatní třídy byly chlapecké nebo dívčí. Učitelský sbor tvořili Jaroslav Kunstovný (třídní v 1. A), Jan Šolc (1. B), František Matějovský (2. chlapecká), Marta Pavlištová (2. dívčí), Josef Hlavsa (3. chlapecká), Běla Velvarská (3. dívčí), Rudolf Hlava (4. chlapecká), Kateřina Fohlová (4. dívčí), Marie Lupoměská (5. chlapecká), Karel Kupka (5. dívčí), Václav Siegl (5. C). Aloisie Kellnerová učila v sedmi odděleních ženské ruční práce a domácí nauky, Marie Šubrtová vyučovala v pěti odděleních náboženství římsko-katolickému, Karel Vyskočil v jednom oddělení náboženství československému a Marta Šárová v jednom oddělení náboženství evangelickému českobratrskému.
● Výkop základů pro novou školní budovu ve Kbelích zahájilo šestnáct místních občanů 7. září 1931. Vzhledem k příznivému počasí zvládli práce do týdne. Kbelský majitel autodopravy Josef Suk svážel stavební materiál – prosecký tvrdý kámen do základů a cihly ze Zárubovy kruhové cihelny v Brandýse nad Labem. Práce postupovaly rychle, již od 15. září vyzdívalo 12 zedníků základy a v několika dnech byly postaveny zdi suterénu. Dohled nad stavbou vykonávali stavitel Josef Blodek z Vysočan a obecní radní Rudolf David. Zhotovitelé řemeslných prací byli vybráni ofertním (nabídkovým) řízením z místních živnostníků. Truhlářské práce vykonal A. Strnad za 12 300 Kč, zámečnické M. Olmr za 9007 Kč, instalatérské K. Havelka za 14 198 Kč, klempířské A. Štefanik za 216 Kč, kovářské J. Jindra za 1580 Kč, natěračské H. Martinec za 6137 Kč, sklenářské K. Chroust za 4441 Kč, elektrotechnické B. Šebek za 1500 Kč, malířské J. Blažek za 1500 Kč. Práce zednické, tesařské, betonářské a nádenické dodal stavitel A. Brát za celkovou odměnu 318 000 Kč. Koncem listopadu 1931 byla dokončena vyzdívka přízemí nové školy, přistaveno provizorní schodiště a položen krov. Do Vánoc byla novostavba přikryta lepenkovou střechou.
● Ačkoli se v tomto školním roce hlavní pozornost školy soustředila na stavbu nové budovy a na přípravu zřízení měšťanské školy, v jeho průběhu se odehrály i jiné události, proběhly i další činnosti ke zvelebení školy a jejích zařízení. Například 28. října 1931 se v Letňanech konala slavnost otevření tamní nové školy, jíž se zúčastnilo šest členů kbelského učitelského sboru. – Na zánět mozkových blan zemřel 15. listopadu 1931 Miloslav Antoš, který patřil k dobrým žákům IV. třídy. – V západní části školní zahrady vznikl ovocný sad s 21 ovocnými krsky, 18 stromky velkoplodého angreštu a s 36 keři rybízu. Na zřízení sadu přispěl Spořitelní spolek ve Kbelích 125 korunami a Jednota československých legionářů ve Kbelích 300 korunami. – Nádrž na zalévání o obsahu 30 hektolitrů, kterou za sto korun vybudoval místní zedník František Plavec ve školní zahradě, odstranila velkou potíž s jejím udržováním. Do té doby totiž museli žáci i učitelé nosit vodu ze školní studny vzdálené šedesát metrů. Cihly, písek a cement daroval stavitel Alois Brát a ze školní studny do ní přiváděla vodu stará hasičská hadice věnovaná Sborem dobrovolných hasičů ve Kbelích.
● Kvůli stávce v uhelných dolech a nezaměstnanosti v severních Čechách poskytly Kbely od konce dubna do 28. května 1932 ubytování 48 dětem z Mostu, Kopist, Dolního a Horního Litvínova, Lomu a Oseka. V Praze a blízkém okolí bylo pak ubytováno několik set školáků. Všechny děti chodily do školy ve Kbelích celou dobu, než se mohly vrátit domů. »Dlužno podotknouti, že někteří neodpovědní lidé z řad komunistů zneužili těchto dětí k provokativním projevům v Libni«, dodal kronikář kbelské školy. – Dětský den uspořádal učitelský sbor ve dvoraně sokolovny 22. května 1932. Jeho program byl sestaven z národních písní, lidových tanců, komických výstupů a her v podání žáků všech tříd. Z výtěžku 643 korun se nakoupily učební pomůcky a obrazy k výzdobě učeben a chodeb v nové školní budově.
● Na konci školního roku 1931/1932 pokročily práce v nové škole už natolik, že obec začala pořizovat vnitřní vybavení. U firmy Faigl ze Zlonic u Slaného bylo objednáno 108 lavic železné konstrukce po 315 Kč s patentními sklápěcími sedadly od firmy Bratři Rubešové z Litole u Lysé nad Labem po 280 Kč. Osm školních tabulí (čtyři listové a čtyři rotační průtahovačky) bylo objednáno u firmy Josef Martínek z Horky nad Jizerou po 1100 Kč za kus. Ostatní nábytek, jako byly stoly, skříně, stupínky a jiné, dodal místní truhlář Alois Strnad. Tucet kamen značky „Fenom“ do všech tříd i na chodby pořídila škola po 1000 Kč za kus od firmy J. Pelikán z Prahy. O prázdninách 1932 se dokončily natěračské i malířské práce, učebny i chodby byly umyty a na konci srpna dodaly firmy školní nábytek. V nových zařízených učebnách mohlo tak být 1. září zahájeno vyučování.
● Jubilejní školní rok 1932/1933, kdy celé Kbely slavily 40 let od otevření první školy v obci roku 1892, byl
zahájen ve čtvrtek 1. září v osm hodin ráno.Skončilo tak pětileté svízelné střídavé vyučování. Druhá až pátá chlapecká třída byly umístěny v přízemí, dívky z druhé až páté třídy pak ve čtyřech učebnách v suterénu nové školní budovy. Obě první a páté třídy C a D zůstaly ve staré budově. Třídním učitelem 5. C, kam chodily děti šestého školního roku, se stal Josef Novák, dosud zatímní odborný učitel na menšinových školách, který zde vyučoval podle učebních osnov I. ročníku měšťanské školy.
● Kolaudační řízení, jež uznalo novostavbu školy za způsobilou pro vyučování, se konalo 19. září 1932 za přítomnosti úředních znalců, okresního školního inspektora profesora Ferdinanda Černého, zdravotního referenta okresního úřadu MUDr. Havlína, stavitele Aloise Bráta, členů místní školní rady a zástupců obce. Následně 20. září 1932 schválil Okresní školní výbor Praha – venkov používání nové školní budovy.
Tři dny nato, 23. září 1932, obdržela správa školy opis výnosu Okresního školního výboru Praha – venkov, v němž sdělila, že »za souhlasu Zemského úřadu v Praze zřizuje zemská školní rada k žádosti místní školní rady ve Kbelech novou veřejnou měšťanskou školu smíšenou s českým jazykem vyučovacím se sídlem ve Kbelech«. Ve výnosu bylo rovněž uvedeno, že se politická obec Kbely zavázala nést veškeré náklady spojené se zřízením a vydržováním školy. Nová měšťanská škola bude přitom povinnou pro všechno příslušné žactvo z obvodu kbelské školní obce. Zemská školní rada zároveň povolila, aby měšťanská škola s I. a II. třídou byla otevřena již od 1. října 1932. Systemizovala pro ni definitivní ředitelské místo a dvě definitivní odborná učitelská místa. Třetí třída měšťanky měla být otevřena od školního roku 1933/1934.
Ve dnech 25. a 28. září 1932 byl proveden zápis žáků do školy měšťanské. Ze Kbel bylo zapsáno 76 dětí, ze školních obcí Vinoř, Satalice a Chvaly 68 dětí, takže byla hned zřízena pobočka při I. třídě. Třídy měšťanské školy byly umístěny ve třech učebnách přízemí nové školy, takže žáci 2., 4. a 5. třídy školy obecné museli být umístěni opět do budovy staré školy.
● Slavnost otevření měšťanské školy začala 1. října 1932 v osm hodin ráno na chodbě přízemí nové školy. Zúčastnili se jí okresní školní inspektor profesor Ferdinand Černý, členové Obecního zastupitelstva a místní Školní rady ve Kbelích, učitelský sbor měšťanské školy – zatímní ředitel Jan Veska a odborní učitelé Josef Novák, František Drbohlav a Věra Matějková, dále žáci měšťanské školy a pátých tříd obecné školy s třídními učiteli, rodiče žáků a mnoho kbelských občanů a hostí. Slavnostní projev měl okresní školní inspektor, který poděkoval za obětavou činnost při budování nové školy starostovi obce Eduardu Chlostovi, předsedovi místní školní rady Rudolfu Ježkovi, členům a zmocněncům místní školní rady, kteří se přičinili o zřízení školy měšťanské ve Kbelích. Slavnost ukončil zpěv státní hymny.
● Obecná škola, která zůstala školou se samostatnou správou, měla po vzniku měšťanky pět definitivních postupných tříd a rovněž pět zatímních poboček celkem se 455 žáky. Hned ale musela být od 18. do 26. října z nařízení obvodního lékaře MUDr. Holečka zavřena, neboť předchozí den onemocněla žákyně 3. třídy Věra Doležalová dětskou obrnou. V té době byly učebny suterénu nové školy odborně desinfikovány.
● Takzvaný „Týden čistoty“ byl uložen všem žákům od 3. do 9. dubna 1933. V duchu hesla „Čistota všude a ve všem“, vydaného k Slavnosti míru Československého červeného kříže, se konaly v hodinách občanské nauky ve všech třídách přednášky, které zdůraznily význam čistoty těla, školních místností, příbytků, obce, čistoty povahy a pohnutek jednání.
