● Ve školním roce 1935/1936 prožila obecná škola spolu s celým československým národem dva důležité okamžiky, a to 14. prosince 1935, kdy se vzdal úřadu první prezident ČSR T. G. Masaryk, a 18. prosince 1935, kdy byl zvolen prezidentem dosavadní ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.K odchodu TGM do soukromí promluvil řídící učitel Jan Šolc. Třídní učitele vyzval, aby vysvětlili žákům význam těch událostí a seznámili je podrobně s životopisnými daty a záslužnou činností nového prezidenta.
● Pro kritický stav finančních poměrů místní školní rady i obce se muselo zastavit vyučování na dva týdny kvůli nedostatku otopu, a to od 16. do 21. prosince 1935 a pak od 7. do 11. ledna 1936. Navíc byl i zdravotní stav žactva na přelomu let 1935/1936 neuspokojivý. V nižších třídách vypukla epidemie planých neštovic, řádila angína a kašel.
● S učitelem Jaroslavem Kunstovným, který působil v kbelské obecné škole 19 let, se řídící učitel Jan Šolc i celý učitelský sbor rozloučili 27. ledna 1936 a poděkoval mu za práci, jež ve škole i Kbelích vykonal. Jaroslav Kunstovný nastoupil do školy v Praze – Vysočanech a do kbelské obecné školy přišla místo něj zatímní učitelka Růžena Šmídová. Vedení školního dorostu Masarykovy letecké ligy, ve které bylo organizováno 78 chlapců a 83 dívek, převzal po J. Kunstovném učitel Jaromír Benedikt a organizaci dorostu ve vztahu k ústředí Masarykovy letecké ligy učitel Jan Hojka ze školy v Odolene Vodě.
● K problematice nové úpravy psaní, která vedle globálního čtení nejvíc hýbala tehdejší obecnou školou, se vyjádřil řídící učitel Jan Šolc: »Nová úprava písma klade největší důraz na plynulost a úhlednost, ne však na krasopis. S tím souvisí i změna methody a vyučování psaní: 1. a 2. ročník má tvarům naučit, 3. ročník utvrdit tuto práci, ve 4. a 5. ročníku následuje individuální výcvik, jehož hlavním požadavkem je plynulost, rychlost a úhlednost písma.« Třídní učitelka 1. B Růžena Šmídová předvedla 29. února 1936 s několika žákyněmi 35 zástupcům rodičů dětí ukázku postupu globálního čtení.
● Filmy pro školní mládež „Ráno v kasárnách“ a „Ze života pana presidenta T. G. Masaryka“, zapůjčené ministerstvem, se promítaly 14. března 1936 dopoledne v pojízdném kině pana Pišvejce a čistý výtěžek z představení 112 Kč šel na stravovací akci žáků školy. Od 16. března 1936 začalo rozdávání mléka a žemlí 60 chudým dětem, které neměly doma v poledne teplé jídlo. Na školní potřeby nemajetným žákům dala Živnostensko-obchodnická strana ve Kbelích 100 Kč a Sdružení vojínů ze světové války ve Kbelích 50 Kč.
● Třídní učitelé na začátku školního roku 1936/1937: 1. A Karel Kupka, 1. B Josefa Pavikovská, 1. C Růžena Šmídová, 2. A Ladislav Fraj, 2. B Kateřina Fohlová, 3. A Marie Lupoměská, 3. B Marie Tomášková, 4. A Marie Konopásková, 4. B František Žalud, 5. A Jaromír Benedikt, 5. B Marie Vlasáková, ženské ruční práce a domácí hospodářství učila Marie Sternová, katolické náboženství učila Anna Hačecká, československé náboženství učil farář Karel Vít, evangelické českobratrské náboženství učila Marta Šárová.
● Učitel Karel Kupka byl ustanoven zastupujícím řídícím učitelem za nemocného Jana Šolce od 15. října 1936. Den svobody (28. říjen) byl uctěn ve třídách proslovy třídních učitelů a recitacemi žáků. Den před tím vyslechli žáci školy na chodbě v prvním patře ze zapůjčeného rádia slavnostní relaci z rozhlasu s přednáškou ministra školství a národní osvěty Emila Frankeho. Večer se zúčastnili v doprovodu rodičů slavnostní akademie pořádané Osvětovou komisí obce v sokolovně. V den svátku se pak konal průvod obcí k lípě Svobody a k desce padlých bojovníků za svobodu. I toho se zúčastnili žáci obecné školy v průvodu za dozoru učitelů.
● Rumunského krále Carola i následníka trůnu Michala pozdravili žáci obecné školy i měšťanky 30. října 1936 dlouhým špalírem po obou stranách státní silnice (dnes Mladoboleslavská) od křižovatky k sokolovně, když tudy se svou suitou a s prezidentem E. Benešem projížděl k prohlídce vojenského tábora v Milovicích.
● V závěru roku 1936 se v obci množily stížnosti na chování mládeže mimo školu. Také vztah řady rodičů ke škole byl problematický. To přimělo zastupujícího řídícího učitele Karla Kupku, aby na poradě učitelského sboru 11. prosince 1936 promluvil o kázni a potřebě součinnosti školy a rodiny a učitelům připomněl zásady, jak mají potlačovat nekázeň žáků a bránit nemravnostem a jak jednat s rodiči ke škole vstřícnými i negativně naladěnými. Zdůraznil také, že učitelé nemají žáky trestat pro maličkosti, ukvapeně a v rozčílení.
● Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) vydalo 5. února 1937 směrnice k účasti školní mládeže na tělovýchovných akcích mimo školu. Žákům nestátních obecných a měšťanských škol povolil okresní školní výbor od školního roku 1937/1938 účast v tělovýchovných spolcích. MŠANO pak vydalo 8. února 1937 i vycházkový a výletní řád pro obecné a měšťanské školy s platností od 1. dubna 1937. MŠANO vydalo 23. února 1937 také seznam povinných písní pro obecné i měšťanské školy s vyučovacím jazykem českým a slovenským. Pro obecné školy, 3. třída: „Dobrú noc“, „Což ten panský mostek“, „Žalo děvče“, „A já su synek z Polanky“; 4. třída: „Pod Prešpurkom“, „Čtyry koně ve dvoře“, „Okolo Frýdku cestička“, „Ten chlumecký zámek“; 5. třída: „Zelení hájové“, „Pod našima okny teče vodička“, „Beskyde, Beskyde“, „Pridi, ty šuhajko“.
● S příchodem jara připomněli učitelé dětem cenu ptačího hnízda i nařízení okresního úřadu, jež školním dětem zakazuje užívání praku. Podle výměru okresního úřadu byly také v tomto období děti očkovány proti záškrtu a 20. dubna1937 školní i předškolní děti v 1. B očkovány proti neštovicím. Propagační film „Jáchymov ve službách lidstva“ byl na základě doporučení Zemské školní rady v Praze promítán 9. dubna 1937 v kbelské sokolovně. Film hovořil o těžbě uranu v dolech v Jáchymově a jeho využití ve prospěch lidstva.
● Ve školním roce 1937/1938 byl k 1. září dán stále nemocný řídící učitel Jan Šolc do penze a Karel Kupka byl jmenován zatímním řídícím učitelem. Škola měla 11 tříd, tři první a po dvou druhých až pátých, byly rozděleny na chlapecké a dívčí, jen 1. C byla smíšená. Školu navštěvovalo 220 chlapců a 225 dívek, tedy 445 žáků. Třídní učitelé: 1. A Karel Kupka, 1. B Josefa Pavikovská, 1. C Růžena Šmídová, 2. A František Žalud, 2. B Jiřina Pochylá, 3. A Josef Jelínek, 3. B Kateřina Fohlová, 4. A Jaromír Benedikt, 4. B Emanuela Babková, 5. A Marie Konopásková, 5. B Marie Vlasáková; ženským ručním pracím a nauce o domácím hospodářství učily Luisa Kellnerová a Marie Sternová. Vzniklo také Rodičovské sdružení, společné pro obecnou školu i měšťanku.
● Hned ráno 14. září 1937, kdy zemřel president Osvoboditel T. G. Masaryk, promluvili třídní učitelé ve svých třídách o jeho významu pro náš stát a národ a na školu byl vyvěšen smuteční prapor. Pietní akt ve škole se uskutečnil 17. září 1937 na chodbě I. patra, kde se shromáždilo veškeré žactvo a řídící učitel Karel Kupka k němu pronesl pohnutou smuteční řeč, v níž označil TGM za svědomí národa.
● Kvůli odkrytí střechy při nástavbě nového patra nové školní budovy se promočily stropy učeben dolního patra, takže se staly nezpůsobilé pro vyučování. Obecná škola uvolnila dvě učebny v přízemí této budovy pro třídy měšťanky a sama zavedla ve čtvrtých a pátých třídách od 13. září 1937 střídavé vyučování, takže se ve všech třídách obecné školy mimo třídu 1. A učilo na směny.
● Na začátku října 1937 postihla devět dětí obecné školy epidemie záškrtu. Žačka 2. B Marie Nováková na tuto nemoc zemřela. Ve staré budově pak bylo od 11. do 20. října zastaveno vyučování a celá budova byla vydesinfikována. K 25. říjnu 1937 bylo opět připraveno první patro nové budovy k vyučování, takže se ve 4. a 5. třídách obecné školy mohlo znovu začít s celodenním vyučováním.
● Nová volba do místní školní rady vzhledem k tomu, že čtyřleté funkční období současné rady končilo 7. ledna 1938, proběhla v prosinci 1937. Do nové místní školní rady byli zvoleni za obecnou školu Karel Kupka a Marie Konopásková, za měšťanskou školu Karel Kuchař a Jaroslav Korynta a společnou zástupkyní obou škol se stala Aloisie Kellnerová.
● Epidemie záškrtu v posledních dvou měsících roku 1937 polevila, ale neustala. Vyskytly se nové případy onemocnění ve 2. třídě a opět bylo nutno školu uzavřít (potřetí) od 18. do 29. listopadu 1937. Desinfekční opatření nepomáhala, tak se přikročilo k hromadnému očkování dětí. Obec zakoupila očkovací látku a státní obvodní lékař MUDr. Holeček z Vinoře naočkoval 120 dětí obecné školy, 25 žáků měšťanské školy a osm předškolních dětí. Polovinu učitelského sboru postihla také chřipka a na srdeční angínu zemřela 14. prosince 1937 žačka 3. B Alena Vaníčková. Z daru 357 Kč od výboru zaměstnanců firmy Vaníček a Malec Satalice bylo k uctění památky zemřelé žačky 13 jejích spolužaček obdarováno celokoženou obuví.
● Na konci listopadu 1937 se uskutečnila společná akademie obecné a měšťanské školy. Žáci 4. a 5. tříd obecné školy nacvičili sbor z Prodané nevěsty „Proč bychom se netěšili“ a „Chodské písničky“, které hrou na dudy doprovázel řídící učitel. Měšťanská škola doplnila program sborovými recitacemi a sbory a o zpestření programu se postaral hudební odbor Sokola. Čistý zisk 1939 Kč si rozdělily obě školy napolovic.
● Žačka 1. B Marie Hrdličková byla 19. prosince 1937 zabita osobním autem poblíž cihelny při přecházení státní silnice. Měsíc na to 19. ledna 1938 byla před školou zraněna autem žačka 1. B třídy Libuše Nováková a týmž autem odvezena do nemocnice Na Bulovce. Řídící učitel vyzval učitele, aby na základě těchto případů vybídli děti k větší opatrnosti při přecházení státní silnice a žáky nižších ročníků vodili po vyučování až ke vratům před školou a připomněli jim, čeho mají dbáti při přechodu silnice. Žák 3. A Antonín Janeček byl na návrh policejního ředitelství dán do cizí rodinné péče pro „řemeslnou žebrotu“ z návodu matky, ale nemohl tam být hned převezen kvůli záškrtu a spále v obci.
● Zdařilá schůze učitelů s rodiči dětí všech prvních tříd obecné školy se konala 29. března 1938. Přítomno bylo 48 rodičů a funkcionářů Rodičovského sdružení. Referáty měli řídící učitel Kupka a učitelky Pavikovská a Šmídová. Učitelka Šmídová porovnala vyučování čtení podle čítanek Poupata a Cestička. Učitelka Pavikovská osvětlila zásady čistoty a kázně dětí v době předškolní a na začátku školní docházky. Schůze skončila ukázkou písemných prací všech dětí prvních tříd a doporučením členství v Rodičovském sdružení.
● Na konci prvního měsíce školního roku 1938/1939 zdrtila i žáky a učitele kbelské obecné školy zpráva o mnichovské dohodě, kterou byla ČSR okleštěna o území Sudet a další pohraniční oblasti. Řídící učitel Karel Kupka popsal tragickou událost jako výsledek zrady spřátelených velmocía jako poučení menším zemím, »aby se nespoléhaly na cizí, a tím méně aby věřily svým přátelům«. Varoval ale před malomyslnostía vyzval do nové práce! »Poctivá práce – toť vítězné dílo!« napsal s optimismem. Jenže události se vyvíjely jinak, což brzy poznala i kbelská obecná škola.Učitelský sbor zůstal předcházející mobilizací nedotčen. Na 20 školních dětí se načas přestěhovalo s matkami do svých rodišť v domnění, že budou uchráněni hrozících válečných útrap. Ve sborovně byla umístěna ošetřovna Československého červeného kříže. Oslava 28. října se konala ve třídách a v 10 hodin se žáci obou škol zúčastnili poučného představení v sále sokolovny.
● V závěru roku 1938 řídící učitel přivítal ve sboru nové kolegy z pohraničí Josefa Petrtýla a Bohumila Bajera a rozloučil se s literními učitelkami Marií Konopáskovou-Liškovou, Marií Lupoměskou-Ferlíkovou a učitelkami domácích nauk Marií Vlasákovou-Kupkovou a Marií Sternovou-Šťastnou, které se vzdaly dalšího učitelského působení v důsledku zákona o propuštění vdaných učitelek. Ve skutečnosti byly propuštěny pro svůj židovský původ. Při inspekci 24. ledna 1939 se s nimi rozloučil i okresní školní inspektor Antonín Uhlík.
● Zatímní řídící učitel Karel Kupka byl 1. března 1939 zproštěn vedení správy školy, ale vzhledem k tomu, že nově jmenovaný zatímní řídící učitel Václav Frous měl jít do penze, oba se dohodli, že správu školy povede nadále Karel Kupka, aby se v krátkém čase nemusela škola dvakrát předávat a přejímat.
● Německá nacistická vojska obsadila 15. března 1939 zbytek českých zemí, Slovensko se prohlásilo 14. března 1939 s Hitlerovým požehnáním samostatným státem a nad zemí Českou a Moravskoslezskou se zřídil Protektorát Čechy a Morava.Kbely byly však na rozdíl od jiných obcí uchráněny zabrání školy pro ubytování německého vojska vzhledem k blízkosti leteckých kasáren, takže vyučování mohlo pokračovat.
● Okresní školní inspektor Antonín Uhlík odešel 31. března 1939 do výslužby, vedením severního obvodu Okresního školního výboru Praha – venkov byl jmenovaný inspektor Josef Šimon.
● Škola získala dvě pětilampová rádia s anténami a reproduktory od ministerstva školství pro obecnou i měšťanskou školu. »Jakmile finanční poměry tomu dovolí, bude započato se zamontování vedení na chodbě prvního patra a připraviti tak stroj k společným poslechům školním,« uvedl Karel Kupka.
● Na pokyn nadřízených úřadů byly z učeben odstraněny státní znaky. Učitelstvo, pokud bydlelo v obci, zúčastnilo se prací spojených s náborem do Národního souručenství. K psychotechnickým zkouškám správa školy přihlásila deset žáků a žákyň pátého postupného ročníku, kteří půjdou k přijímacím zkouškám na střední školy v červnu 1939.
● Ve škole bylo 16. května 1939 provedeno očkování proti neštovicím a současně byly vybrány děti pro „zdravotní osadu“ ministerstva školství. Úraz žačky 3. B Elišky Kučerové 6. května 1939 byl hlášen pojišťovně. Byla zraněna autem firmy František Ulrych z Mladé Boleslavi. Dívka se z těžkého úrazu poměrně brzy zotavila a před koncem května byla propuštěna do domácího léčení.
● Podle přípisu okresního školního výboru rezervovala Lidová scéna oběma kbelským školám šedesát vstupenek za cenu od 1 do 5 Kč na divadelní představení pro chudé školní děti. Na „Prodanou nevěstu“ se přihlásilo 87 dětí z obecné školy a 56 dětí z měšťanské školy, k dispozici bylo ale jen 20 vstupenek, dalších 20 na hru „Naši furianti“ a 20 na představení „Poslední muž“. Obecná škola se představení „Prodané nevěsty“ zřekla a přenechala vstupenky měšťanské škole. Za to se však uvolili učitelé čtvrtých a pátých tříd jít se svými dětmi do Národního divadla na některou operu Smetanovu nebo Dvořákovu a včas si obstarali vstupenky.
● Čtrnáct dní po začátku školního roku 1939/1940 se vyučování v celé zemi do 15. října 1939 zastavilo kvůli dětské obrně. V tom období byly třídy znovu vydesinfikovány a řádně vyčištěny. Učitelé v době volna pomáhali obecnímu úřadu při soupisu potravinových lístků. Od 1. září do 18. října 1939 bylo v obecné škole zaznamenáno deset případů onemocnění záškrtem. Postižení byli odvezeni do infekční nemocnice v Praze. Jedna žákyně 1. B třídy záškrtu podlehla 14. října 1939.
● Nadřízené úřady nevyhověly žádosti místní školní rady o rozdělení 4. A obecné školy s 49 žáky, protože od 1. září 1939 byla rozdělena 4. B s 54 žákyněmi na 4. B a 4. C po 27 žákyních. Na další rozdělení by musela škola mít celkem 136 dětí ve čtvrtých třídách, ale bylo jich jen 103. Na základě oběžníku Okresního školního výboru Praha – venkov musela škola vyjmout z rámů a zničit obrazy, které byly označeny jako závadné.
● Pro vánoční stravovací a ošacovací akci byl pořízen seznam potřebných žáků. Správa školy požádala o odběrný list na mléko, aby mohla škola začít rozdělovat mléko a žemle nemajetným dětem. Rodičovské sdružení mělo více finančních prostředků, ale nevědělo, zda za ně bude moci potřebné věci pořídit. Nadílka, jíž se ujalo jako v minulých letech Rodičovské sdružení, se konala společně pro obě školy, aby byl podarován každý potřebný. Firma Baťa a další obchody v obci byly požádány o obstarání nutných částí oděvů. Děti byly ošaceny také z Péče o mládež v Čakovicích. Učitelský sbor se zúčastnil dvěma delegáty slavnostního zahájení Vánočního stromu. Tento rok byla vánoční nadílka rozdána slavnostněji ve větším sále za účasti učitelských sborů. Nakonec se sešlo z různých darů a příspěvků 6300 korun, a navíc darovala prádlo Ludmila Vaníčková, choť továrníka. Dárky dostalo 87 chudých žáků obecné školy a 33 žáků měšťanské školy za 4320 korun.
● Zákeřná nemoc záškrt nacházela i nadále mezi školními děti své oběti. Počet onemocnělých od 1. září 1939 do konce ledna 1940 dosáhl v obecné škole 22 případů v nižších třídách, v měšťance čtyři případy a u předškolních dětí pět případů, celkem onemocnělo 31 dětí, Helena Havlová z 1. B na záškrt zemřela. Místní školní rada požádala obecní úřad o zakoupení desinfekčního přístroje kvůli šíření se záškrtu mezi školními dětmi, ale navzdory desinfekčním opatřením až do ledna 1940 přibývaly stále nové případy. Teprve kruté mrazy učinily šíření zhoubné nemoci konec.
● V prosinci 1939 prohlédl lékař MUDr. František Husa všechny školní děti a určil z nich osmdesát dílem podvyživených, dílem nemocných pro stravovací mléčnou akci. Seznam neduživých dětí s potřebou zvýšené péče o výživu byl odeslán Péči o dítě v Čakovicích a ta vyžádala u Okresu Praha – venkov odběrní listy na příslušné množství mléka. V obci se však nesehnal dodavatel, a tak se od mléčné akce upustilo.
● Okresní výbor Národní pomoci daroval škole na stravování 100 kg umělého sádla, obec ze sbírky 80 kg mouky a 12 kg margarínu, škola opatřila místnost, a tak bylo možno již 22. ledna 1940 začít s vyvařováním polévek pro 120 dětí. Skladiště a výdeje věcí se ujala paní Jindrová a ve vaření se střídaly ochotně vždy dvě ženy. Místní řezníci darovali vždy tři kila kostí, takže se vařily polévky relativně chutné a vydatné. Nepodařilo se ale uspokojit všechny děti pro omezený příděl surovin pro vaření. Stravovací akce se nezastavila ani v čase přerušení vyučování kvůli nedostatku uhlí. Polévka byla jediným teplým jídlem potřebných dětí v kruté zimě.
● Výměrem okresního školního výboru bylo povoleno zřízení mateřské školy v obci a její správou byl pověřen řídící učitel Karel Kupka. Následně pro mateřskou školu objednala místní školní rada nábytek. Pak se rozhodovalo o výběru dětí, neboť nebylo možné všechny hlásící se děti přijmout. Mateřská škola byla slavnostně otevřena 3. května 1940. V obecné škole byla upravena učebna z pokojů bytu řídícího učitele, z kuchyně se stala šatna školky. Zahájení byli přítomni starosta Kbel Roman Bystřický, členové místní školní rady, učitelský sbor obecné školy a ředitel měšťanské školy. O významu mateřské školy v této dělnické obci promluvil řídící učitel Karel Kupka. Vyučování zahájila nově dosazená učitelka Jaromíra Petrášková.
● Na žádost okresního školního výboru byl zaslán výkaz žáků zaměstnaných při žňových a hospodářských pracích. Od školního nakladatelství dostala obecná škola 86 knih pro chudé žáky. Z přípisů škole byl zvlášť zdůrazněn ten o stížnostech na nepřístojné chování mládeže a o povinné úctě k symbolům Německé říše. Na výzvu okresního školního výboru byly odvedeny obrazy Edvarda Beneše podatelně Okresního úřadu v Praze na Smíchově. Provedla se revize žákovské a učitelské knihovny podle seznamu vyřazených knih. Vyřazené knihy byly zapečetěny i s jejich seznamem a protokolem o jejich vyřazení. Škola obdržela jedenáct znaků protektorátu k zarámování a zavěšení v učebnách. Škola opatřila během vánočních prázdnin 250 q hnědého uhlí. To ale za silných mrazů rychle ubývalo. Kvůli mrazům, nedostatku mýdla a mycích potřeb se nemohly o vánočních prázdninách vymýt učebny a došlo k tomu až o pololetních. Škola zakoupila gramofonovou desku říšských hymen, aby se s nimi děti lépe seznámily. Následkem nedostatku otopu se nevyučovalo od 1. února do 12. března 1940. V té době dávali učitelé dětem domácí úkoly z počátku třikrát týdně, později denně, aby tak nahradili pravidelné vyučování.
● Tři roky úspěšně fungující Rodičovské sdružení muselo být reformováno a doplněn jeho výbor z jedné třetiny zástupci učitelstva podle zákonných ustanovení. Podle směrnic budou členové vybráni a do výboru delegováni s povinností navštěvovat schůze.
● Na základě výnosu MŠANO se stali všichni členové učitelského sboru členy a důvěrníky Péče o mládež. Vnitřní výzdoba učeben byla upravena podle předpisů. Školské úřady doporučily učitelstvu účast v obci na hasičské práci. Od 1. března 1940 byla pro školy zřízena Česká zemská školní rada. První výročí Protektorátu Čechy a Morava vzpomněli v obecné škole proslovy třídních učitelů a výzdobou školní budovy říšskou i protektorátní vlajkou. Trestné přestupky žactva vůči příslušníkům branné moci a jejím odznakům byly dány do osobní odpovědnosti učitelů. Užívání symbolů Protektorátu Čechy a Morava a chování k říšské vlajce bylo upraveno přesnými předpisy. Materiál k ženským ručním pracím šlo obstarávat jen na odběrný list. V obci byla utvořena komise pro sběr ušlechtilých kovů, jejím členem se stal učitel Ladislav Fraj a akce se aktivně účastnila také škola.
● Podle pokynů Okresního školního výboru Praha – venkov měla být zřízena pomocná škola pro Kbely a Vinoř. Místní školní rada projevila souhlas a o přijetí dětí měla pak rozhodnout zvláštní komise.
● Školní rok skončil na venkovských školách 28. června 1940. Při rozdávání vysvědčení připomněli učitelé důtklivě dětem slušné a důstojné chování o prázdninách, neboť nadále podléhaly škole a jejímu kázeňskému řádu. Zvlášť v letošním roce se děti měly vyvarovat všeho, co by mohlo vrhnout, byť jen stín nevraživosti k druhým dětem (míněno německým).
