Knihovna ve Kbelích má poměrně dlouhou historii. Slavnostně byla otevřena 26. října 1920. Před tímto datem bylo ve Kbelích jen několik malých knihoven patřících různým spolkům. Svoji knihovnu měl například Sokol, Dělnická Tělocvičná Jednota, Dělnická vzdělávací jednota a Odborová organizace tesařů, ale odtud se knihy půjčovaly jen vlastním členům spolků.
V roce 1919 byl vydán zákon o veřejných knihovnách a hned vzápětí se ve Kbelích ustavila knihovní rada, jejímž předsedou byl řídící učitel Karel Kaše. V následujícím roce uspořádala rada sbírku knih po obci, která však vynesla pouhou desítku svazků. To bylo na zahájení výpůjční služby málo. Učitelský sbor zdejší školy se proto rozhodl, že situaci pomůže. Uspořádal ve Kbelích koncert a kabaretní večer pěveckého sboru Typografia a z výnosu 1500 korun věnoval třetinu peněz knihovní radě na zakoupení dalších knih.
Další finanční prostředky, asi osm set korun, věnoval místní pěvecký kroužek a tím získal právo být členem knihovní rady s hlasem poradním. Následovaly ještě dary od okresní správní komise (400 Kčs), od Střelecké jednoty „Sup“ a Dělnické tělocvičné jednoty (100 Kč) a po padesáti korunách od Odborové organizace kovopracovníků, Sboru dobrovolných hasičů, Sokola, Dobročinného spolku Havlíček, Československé strany socialistické a místní organizace sociálně-demokratických zemědělců. Přispěla také sama obec, a to částkou 1700 korun. To už byly peníze, za něž se mohl nakoupit knihovní fond.
Knihovníkem se stal učitel Augustin Korejs, který se ve prospěch knihovny zřekl své odměny za práci v knihovně, která činila ročně 200 korun. Protože v obci nebyly vhodné místnosti, opět pomohla škola a zapůjčila obci místnost ve své budově. Tak mohla být 26. října 1920 otevřena knihovna pro všechny obyvatele obce.
V této době spadala obec Kbely do okresu Karlín, a proto od Okresní správní komise v Karlíně obdržela další finanční prostředky ve výši 600 korun za každý rok provozu zařízení. Dokonce tehdy panoval zvyk, že místní organizace vždy při úmrtí některého svého člena místo věnce darovaly knihovně peníze na nějakou publikaci jako památku na zesnulého.
V roce 1923 se stal knihovníkem učitel Karel Kupka, po něm Josef Müller a pak se kbelští knihovníci střídali v relativně krátkých časových úsecích. Knihovna se často stěhovala, a také knihovníci se měnili. Prostory, ve kterých pracovali, byly mnohdy velmi stísněné a nevyhovující a ani s vybavením na tom nebyla knihovna dobře.
V roce 1932 měla knihovna 1318 knih. Roku 1937 byla obecní knihovna oceněna na 60 tisíc korun. V roce 1938 se přestěhovala ze staré obecné školy do obecního domku čp. 43 (na jehož místě stojí dnes nová budova Úřadu MČ Praha 19). Od 1. ledna 1945 byla upravena odměna obecnímu knihovníku Josefu Müllerovi na 900 Kč měsíčně. Koncem roku 1947 měla knihovna 4652 knih, knihovnu navštívilo 5922 osob. Od roku 1946 do roku 1948 byla obecní knihovna přestěhována do sálu Hostince u Trantů, kde knihy trpěly vlhkem.
Když v září 1948 byly uvolněny staré prostory obecní úřadovny ve dvoře č. 5, dostalo se knihovně důstojnějšího místa v těchto místnostech. Nejvíce čtenářů bylo z řad dělnictva. Knihovna se vydržovala obecní dotací asi 10 tisíc korun ročně a dary. V roce 1949 měla knihovna 5438 svazků, zapsáno bylo 380 čtenářů. Knihovníkem byl pan Borovička.
Dalším místem, kam byla knihovna přestěhována, byly prostory v domě U Sládků v dnešní Mladoboleslavské ulici. Dlouholetou knihovnicí v 60. a 70. letech byla Marie Krejčíková, která v knihovně pořádala pro děti zajímavé besedy se spisovateli a estrády. Několik let vykonával funkci knihovníka pan Votava, který byl i kronikářem Kbel a knihovnicí byla i Milada Váchová. Knihovna měla v té době 9353 svazků.
Počínaje 2. únorem 2005 se datuje již novodobá historie kbelské knihovny, která od této chvíle našla skutečně důstojné umístění v přízemí nově rekonstruované budovy radnice MČ Praha 19. Knihovnicí se stala Iveta Novotná. Za 1,2 milionu korun se vybudovala výpůjční místnost, čítárna, zakoupeno bylo i počítačové vybavení s možností připojení na internet a děti získaly dětský koutek s videotechnikou.
V knihovně pracují dvě oddělení, pro děti a pro dospělé a knihovní fond obnáší kolem dvanácti tisíc svazků. V evidenci kbelské knihovny je přibližně 250 čtenářů a z nich více než čtvrtina jsou děti do 14 let věku. Práce knihovny se však neredukuje pouze na knihovnické služby, ale v jejich moderních prostorách se pořádají také besedy, přednášky a další vzdělávací akce.
