Pavel Švec byl dlouholetým Kbelákem, válečným pilotem, který získal hodnost plukovníka ve výslužbě. Pavel Švec je jedním z těch, kteří mohli válku přečkat v zázemí. Odešel ale dobrovolně bojovat s opravdovými vlasteneckými ideály, čímž navázal na tradice Československé republiky, republiky Masaryka, Beneše a Štefánika.
Narodil se roku 1924 v Pružině v okrese Považská Bystrica. Jako osmnáctiletý žák pilotní školy byl roku 1944 odvelen do nejprudších bojů Slovenského národního povstání. Působil v lokalitách Č. Skala, Telgárt, Kunešov, Skalka a jiných. Následně byl odvelen na známé povstalecké letiště „Tri Duby“ (dnes Sliač u Zvolena), kudy proudila leteckým mostem pomoc ze SSSR.
Při překládání materiálu byl omylem „unesen“ na území tehdejšího SSSR. Dopravní letoun Li-2 musel při náletu německých letadel urychleně odstartovat i s Pavlem Švecem na palubě, a přistál na polním letišti Kurowice na Ukrajině. Odtud ho sovětská pilotka v podvěsu malého letadla dobrodružně přepravila do Lvova, následně pak do Przemyślu, kde se vytvořila výcviková skupina čs. letců, z té pak k 25. ledna 1945 1. čs. smíšená letecké divize.
Poté byl bleskově vyškolen na palubního střelce bitevníku IL-2 Šturmovik a zařazen do 3. bitevního pluku nově vzniklé jednotky. S touto jednotkou prošel s posunem fronty částí Polska, její základny (polní letiště) byly postupně Katowice, Poremba a další. V bojích na tomto území ničili pozemní cíle zoufale a tvrdě se bránících německých jednotek.
Nejtěžší boje však zažila jednotka vstupem do „Moravské brány“, přibližně v oblasti Ostrava – Opava. Zde se Němci bránili nejhouževnatěji, využívajíc bohužel bývalé čs. opevnění, budované v 30. letech, v době nebezpečí napadení hitlerovským Německem. Fanatické německé jednotky byly poslušny rozkazů Hitlera, který velmi dobře věděl, že ztráta Ostravska bude pro Třetí říši osudná.
Po podepsání kapitulace Německa byla 10. května 1945 jednotka přesunuta na polní letiště Albrechtičky (dnes známé jako Letiště Leoše Janáčka Ostrava-Mošnov) a vzápětí na letiště Letňany a Kbely. Velmi působivé vždy byly snímky letounů IL-2 a Lavočkinů, srovnané v dlouhých řadách. Na těchto letištích jednotka zabezpečovala ochranu hlavního města, byť už v míru.
Po válce Pavel Švec absolvoval pilotní výcvik, působil na mnoha leteckých základnách v Československu a létal na řadě typů letounů, včetně tryskových. V roce 1959 byl převelen na letiště Kbely k leteckému oddílu velitelství PVOS, kde létal na dopravních letounech AVIA Av-14.
V roce 1964 odvelelo ministerstvo národní obrany Pavla Švece na rok do západoafrického státu Guinea, kde v rámci technické pomoci vykonával funkci instruktora místních pilotů a pomáhal zajišťovat provoz guinejských aerolinií.
V roce 1967 byl jako jeden z prvních pilotů přeškolen na sovětské dopravní letouny AN-24. Starší kbelští občané si velmi dobře pamatují éru „andul“ na kbelském letišti. Po roce 1968 byl v rámci normalizace propuštěn z armády a pracoval jako řidič sanitky u ÚNZ Vysočany až do odchodu do důchodu. V roce 1989 byl rehabilitován a aktivně pracoval ve Sdružení čs. zahraničních letců – východ.
Za své působení ve II. světové válce obdržel plk. v. v. Pavel Švec mnohá čs. i zahraniční válečná vyznamenání, mezi jiným i čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem (1945) a sovětskou Za pobedu nad Germanijej v Velikoj otečestvennoj vojne 1941-1945 g. g. (1946). Pavel Švarc zemřel ve věku 93 let v roce 2017.
