Kbelské území je pokryto velmi úrodnou půdou, jako celá oblast mezi Vltavou a Labem, která odedávna lákala zemědělce k polnímu hospodaření. Vystřídaly se tu téměř všechny lidské kultury a krajina oplývá nesčetnými předhistorickými nálezy.Neexistují však doklady a není ani pravděpodobné, že by sem v době, kdy byla nehostinnou pouští, vkročil dávný člověk, jak tomu bylo v některých místech Čech a Moravy. Kraj byl od dob ledových a meziledových dlouho pokryt tundrou, později lesostepí a místy také hlubokými lesy. Touto stepí si asi před pěti tisíci roky neolitický lid přicházející do Evropy z Malé Asie a obsazující Čechy prošlapával úzké karavanní stezky z pražského území na Boleslavsko, které mezi jinými krajinami osídloval. Jedna důležitá stezka vedla, podle kulturních nálezů z neolitu, od starodávného vltavského brodu v Podbabě přes Troju, Horní Libeň, Prosek a Kbely. Dále pak podle potoka Chobot přes Vinoř, Jenštejn, Dřevčice, Vrábí, Brandýs, kde byl patrně vhodný brod do Staré a Mladé Boleslavi. Existenci stezky dokládají četné nálezy po pozdně neolitickém lidu s vypíchanou keramikou. Ve Kbelích však z této doby nejsou žádné nálezy. Patrně tudy vedla pouze stezka.
