● Na začátku školního roku 1924/1925 si učitelský sbor obecné školy rozdělil třídy následovně. V 1. třídě byla třídní učitelkou Marie Vaňková, ve 2. třídě Jaroslav Kunstovný, ve 3. třídě Karel Kupka, ve 4. A třídě Věra Půlpánová, ve 4. B Antonie Černá a v 5. třídě Růžena Wagnerová. Počátkem tohoto školního roku také vešly v platnost od 13. září nové osnovy tělesné výchovy. Zaváděly jako novinku každých 14 dní vycházky, v nižších třídách z počátku jen za příznivého počasí, později i za méně příznivého počasí, ve vyšších třídách za každého počasí s vytrvalým pochodem až na 10 kilometrů. Na přelomu ledna a února 1926 byly prvně v historii obecných škol pololetní prázdniny.
● V říjnu 1924 místní školní rada pojistila na celý rok všech téměř dvě stě školních dětí proti následkům tělesných úrazů u „Pražské městské pojišťovny“ za roční prémii 1,20 Kč, a to na 15 000 Kč pro případ trvalé invalidity následkem úrazu, nebo 600 Kč pro případ smrti následkem úrazu, nebo 200 Kč pro případ dočasné invalidity na náhradu léčebných výloh.
● Na školní rok 1924/1925 připadly rovněž oslavy jubileí dvou významných osobností. Ve dnech 10. a 11. října 1924 si kbelská obecná škola připomněla 500 let od smrti husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova a 9. března 1925 oslavila 75. narozeniny prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V lednu roku 1925 rozbili sice dva žáci náhodou sádrovou bustu prezidenta Masaryka, jejich rodiče nahradili škodu a při jubileu TGM stála už ve třídě, kde oslavy narozenin probíhaly, busta od českého secesního sochaře Ladislava Šalouna.
● Žákyně 7. a 8. třídy vyráběly a pekly 10. prosince 1924 v hodinách nauky o domácím hospodářství vánoční pečivo a cukrovinky. »Dosud nikdy nic takového ve škole nedělaly,« uvedl kronikář. Rovněž v prosinci rozhodovala komise o zavedení elektrického osvětlení ve škole a zadání prací firmám, přičemž měly být osvětleny obě velké třídy v přístavku (každá dvěma světly), chodby, sborovna a také byt školnice (jedním světlem). K poslednímu dni roku 1924 byl zpracován statistický výkaz. Školu podle výkazu navštěvovalo 188 dětí.To byl vůbec nejnižší počet. Kronika to vysvětluje: »…již všechny děti ve válečných letech narozené jsou ve škole, klesla tedy populace (v dětech) téměř na polovinu.«
● Ve školním roce 1925/1926 vznikla v září žákovská spořitelna. Místní spořitelní a záložní spolek daroval všem žákům vkladní listy s počátečním vkladem 5 Kč. V každé třídě byl zaveden pokladní deník a vkladní kniha. Vedli je pokladníci a účetní zvolení dětmi a učiteli doporučení. Od 23. září do 21. prosince 1925 uložily děti 8855 Kč a vyzdvihly jen 332 Kč. V lednu 1926 byl školní spořitelně připsán úrok 87,17 Kč. Půl procenta z pětiprocentního úroku šlo do rezervního fondu ke krytí možných ztrát při manipulaci s penězi dětmi.
● Ještě v září 1925 tragicky zahynul žák I. třídy kbelské školy při střetu s automobilem. »Děti z cihelny svezly se na odpolední cestě do školy na prázdném voze. Protože dělaly na voze neplechu, poslal je kočí dolů. Poslední skočil žák I. třídy Bohouš Skalník a chtěl přeběhnouti silnici. Nevšiml si přitom osobního automobilu, patřícího vinořskému cukrovaru. Byl blatníkem předního kola udeřen do hlavy a okamžitě mrtev,« popsala nešťastnou nehodu kronika.
● Pro ilustraci současných poměrů učinil kronikář k 20. únoru 1926 následující zápis: »Ve II. oddělení náboženství, do něhož docházejí děti z V. třídy, došlo k tomuto výstupu: Učitelka náboženství vyučuje o tom, že kdo pozbyl víry, pozbyl i mravnosti, dal se na obžerství. Žák Palas doplnil hlasitě: „…a znásilňoval děvčata.“ Učitelka vyložila, které obřady koná kněz na popeleční středu. Chce opakovati a táže se: „Co dělá kněz na popeleční středu?“ Palas odpoví: „Namlouvá si.“ Na dotaz, kde to sebral, odpoví, že ve Večerníku; (aféra katechety z Brna, jehož milenka zahynula sebevraždou, katecheta se pokusil o sebevraždu a sešílel).« Věc byla oznámena otci žáka, který odpověděl dopisem.
● Od školního roku 1926/1927 získala kbelská obecná škola konečně definitivního řídícího učitele, jímž byl ustanoven Jan Šolc, definitivní učitel a zatímní řídící učitel ve Vinoři. Na místo však chtěl nastoupit, až bude ustanoven definitivní řídící učitel ve Vinoři. Jan Šolc nastoupil do funkce 1. prosince 1926 po vybídnutí okresním školním výborem. Kbelská obecná škola se dočkala řídícího učitele po čtyřech a půl letech. Kbelská místní školní rada se v souvislosti s tím usnesla znovu zřídit pro řídícího učitele byt ze třídy, která byla dříve adaptována právě z bytu řídícího učitele. Třídu na byt upravil stavitel František Strnad z Přezletic a dokončil adaptaci 10. ledna 1927.
● Hned první den nového školního roku 1926/1927 se při zahajovací poradě učitelského sboru nedohodli učitelé K. Kupka a J. Pevná na přidělených třídách, oba si činili nárok na II. třídu. »J. Pevná prohlásila, že si chce odpočinouti a míti úlevu. Jelikož k dohodě nedošlo, přerušil zatímní řídící učitel poradu a upozornil, že nedojde-li k osobní dohodě ve sboru do druhého dne, přidělí třídy sám. Protože k dohodě nedošlo, přidělil 2. září třídy takto: I. třída – A. Bártlová, II. třída – K. Pohlová, III. třída – J. Kunstovný, IV. třída – J. Pevná, V. třída – K. Kupka. Po ukončení porady oznámili K. Kupka a K. Pohlová, že si třídy vyměňují,« popsal konflikt a jeho nakonec „šalamounské“ řešení ve prospěch Karla Kupky kronikář.
● Jako „vzpurné, drzé a šaškovité“ označila listopadová klasifikační porada chování žáka Karla Hamtáka, kterému už dříve místní školní rada před rodiči pohrozila vyloučením ze školy, když své chování nezmění. Praky, tehdy neobvyklou „zábavu“, přinesly do Kbel rovněž v listopadu děti, jež chodily do měšťanské školy v Čakovicích. »Střílejí po ptácích, po sobě a výrostkové večer i po dospělých lidech,« napsal kronikář. Škola to oznámila četnictvu a školním dětem praky přísně zakázala. Dalším negativním jevem se staly hrací automaty na dvacetihaléře, které byly nedávno zavedeny v místních hostincích. Brzy na nich začaly hrát i školní děti. Škola proto požádala obecní úřad i četnickou stanici, aby hostinské upozornily na nepřípustnost hry školní mládeže o peníze a dětem hru přísně zakázaly.
● Vládní nařízení o úpravě školské správy v hlavním městě Praze sloučilo od 1. ledna 1927 s Prahou sousední obce a osady do jediného Školního okresu hlavního města Prahy a zároveň zrušilo okresní školní výbory v Karlíně, na Smíchově, Královských Vinohradech a na Žižkově, stejně jako dosavadní Městský školní výbor v Praze. Zbylé části školních okresů Smíchov a Karlín, kam patřila i kbelská obecná škola, sloučila pak Zemská školní rada v Praze do Školního okresu Praha – venkov od 1. června 1927. Ten měl úřadovnu v Praze na Vinohradech. Na členské schůzi Budče Podládevské (spolek, který sdružoval učitele karlínského a dalších školních okresů) se zástupci učitelstva karlínského školního okresu 4. května 1927 rozloučili s okresním školním inspektorem Františkem Lohrem, jenž odešel na odpočinek. Od 1. června 1927 převzal úřad předsedy nově zřízeného Okresního školního výboru Praha – venkov vládní rada Aleš Komrs a úřad okresního školního inspektora Ferdinand Černý, dosavadní školní inspektor na Smíchově.
● Koncem ledna 1927 byla také zahájena autobusová doprava do hlavního města Prahy na trati Kbely – Vysočany, v ranních a večerních hodinách v půlhodinových intervalech, přes den v hodinových intervalech, autobusy na této lince byly označeny písmenem F. »Tím získala zdejší obec jedné z velkých výhod velkoměsta,« hodnotila pochvalně tento krok školní kronika.
● Ve školním roce 1927/1928 nastoupilo do první třídy 74 žáků (36 chlapců a 38 děvčat). Místní školní rada proto požádala hned po zápisu o zřízení pobočky pro první třídu a o rozpojení druhé a třetí třídy, které byly v roce 1926 pro malý počet žactva spojeny. Zemská školní rada zřízení pobočky první třídě a rozpojení druhé a třetí třídy povolila, tak se v kbelské škole opět vyučovalo v pěti postupných ročnících. V první třídě bylo ale zavedeno střídavé vyučování chlapců a dívek odděleně, neboť pro pobočku nebyla učebna. Hned na začátku školního roku 3. září 1927 byla také slavnostně otevřena nová sokolovna, kterou si vybudovala nákladem 600 tisíc korun Tělocvičná jednota Sokol Kbely. V roce 1928 byl ve Kbelích na rohu dnešních ulic Toužimská a Bakovská otevřen Lidový dům.
● Leteckého dne mládeže všech pražských obvodů, který se konal na kbelském letišti 20. června 1928, se zúčastnili též žáci 3. a 5. třídy kbelské obecné školy.
● Těsně před letními prázdninami byla 24. června 1928 odpoledne uspořádána v sokolovně na oslavu deseti let trvání Československé republiky Dětská slavnost za spoluúčasti Hudebního a Pěveckého kroužku ve Kbelích.Školu zdobila šest metrů dlouhá státní vlajka, kterou ušily dívky z 5. třídy. Ve 14 hodin vyšel ze školy pestrý průvod dětí, k němuž se na silnici připojily zástupy kbelských občanů. Program oslavy zahájil slavnostní smíšený sbor řízený učitelem Karlem Kupkou. Ten přednesl i projev na téma „Deset let naší samostatnosti“. Následovaly recitace, hry, scény a zpěvy, při nichž účinkovali žáci všech tříd. Vrcholným bodem programu byla scéna „Hold státní vlajce“ a národními hymnami byla slavnost v 18 hodin zakončena.
● Ve školním roce 1928/1929 oslavila kbelská škola 28. říjen – Den svobody – ve třídách 27. října, aby se žáci mohli v neděli 28. října účastnit veřejných slavností. Začaly dopoledne ve škole pietním aktem odhalení pamětní desky obětem světové války. Do desky z černého mramoru bylo vryto 45 jmen padlých a zemřelých příslušníků zdejší obce, pořízena byla péčí Osvětové komise a zasazena ve zdi přízemní chodby. Promluvil zde starosta Kbel Eduard Chlost, zazpíval Pěvecký kroužek a zpěv národních hymen slavnost ukončil.(Dnes je deska umístěna na kbelském hřbitově.)
● Výnosem Zemské školní rady v Praze ze 14. listopadu 1928 byla ve kbelské škole zřízena druhá zatímní pobočka, takže škola měla už sedm tříd, ale jen pět učeben. Škola proto musela zavést v prvních a druhých třídách střídavé vyučování. Ve školním roce 1929/1930 se čekal další růst počtu žáků, proto kbelská místní školní rada doporučila obecnímu zastupitelstvu přístavbu potřebných učeben nebo stavbu nové školy.
● Zima v roce 1929 byla neobyčejně tuhá. Trvala hned od 1. ledna až do 15. března 1929. Kronika kbelské
školy zaznamenala následovně. Po celý leden a únor byly kruté mrazy, které neměly v Čechách obdobu od roku 1756. Vyvrcholily 4., 5. a 6. února, kdy rtuť teploměru klesla na -38 oC a v Českých Budějovicích na
-41oC. Polní a lesní zvěř z větší části vyhynula, hladovějící a zimou umírající zajíci hledali potravu po dvorech a na zahradách. V pražských sadech lidé denně sbírali koše uhynulých ptáků. Pomrzly veškeré vlašské ořechy, z ovocných stromů asi polovina třešní, dvě pětiny jabloní a třetina hrušní. Ve Kbelích zmrzly všechny stromy třešňovky mezi dvorem a železniční tratí. Sníh začal padat 31. prosince 1928, sypal se celou noc, takže na Nový rok 1929 bylo na 30 cm sněhu. Vrstva sněhu dosáhla ve Kbelích až 72 centimetrů a sníh ležel do konce března. Únorové mrazy postihly i vyučování ve všech školách. Vytápělo se úporně, ale teplota v učebnách nepřekročila 6 až 8oC. Vyučování na všech školách bylo zastaveno výnosem Ministerstva školství a národní osvěty v Praze od 18. do 28. února 1929.
● Komisionální šetření pro schválení pozemku v sousedství školní zahrady pro novou školní budovu se konalo 19. dubna 1929. Komisi tvořili zástupci okresní politické správy Praha – venkov, okresní školní inspektor Ferdinand Černý, zdravotní a technický znalec a po třech zástupcích místní školní rady a obecního zastupitelstva. Pozemek byl uznán jako vhodný a zcela vyhovující pro stavbu školy.
● Ve školním roce 1929/1930 nastoupilo do kbelské obecné školy 372 žáků. Třída – učitel – počet žáků: I. A – Anna Čížková – 47 žáků (26 chlapců a 21 dívek), I. B – řídící učitel Jan Šolc – 47 žáků (26 a 21), II. třída chlapecká – Kateřina Fohlová – 40 žáků, II. třída dívčí – Jaroslav Kunstovný – 41 žákyň, III. třída chlapecká – Marie Lupoměská – 43 žáků, III. třída dívčí – Karel Kupka – 40 žákyň, IV. A – Jaroslav Petrbok – 52 žáků (28 a 24), IV. B – Karel Adamec – 37 žáků (21 a 16), V. třída – Amálie Jakoubková – 25 žáků (8 a 17). Ručním ženským pracím a nauce o domácím hospodářství vyučovala Aloisie Kellnerová. Katolickému náboženství, které v pěti odděleních navštěvovalo 160 žáků, vyučovala Marie Šubrtová, náboženství československému v jednom oddělení s 22 žáky Karel Vyskočil a náboženství evangelickému českobratrskému v jednom oddělení s 15 žáky Marta Šárová. Dětí bez náboženského vyznání bylo 151. Pro nedostatek učeben zavedla škola v I. až IV. třídách střídavé vyučování a škola zahájila jednání se správní radou Družstevního pivovaru ve Kbelích o pronájmu a úpravě prázdného sládkova bytu na učebnu. Kvůli novým volbám do obecního zastupitelstva a ustavení nové školní rady byla však tato záležitost odsunuta.
● Žactvo kbelské školy zhlédlo 5. října 1929 v chrámu sv. Víta na Hradčanech české korunovační klenoty, které tam byly vystaveny v rámci oslav Svatováclavského milénia, jež proběhly od 26. září do 6. října 1929.
K oslavám památky knížete svatého Václava (Václav I.) v souvislosti s tisícím výročím jeho smrti byl otevřen chrám sv. Víta, v jehož nové části byly vystaveny české korunovační klenoty. Chtěly je vidět tisíce lidí, na Hrad jich proudily zástupy po celý čas oslav Svatováclavského milénia.
● Komisionální šetření ke schválení navržené učebny ve starém pivovaře se konalo 12. listopadu 1929 a stanovilo podmínky pro adaptaci. Následné komisionální šetření ke schválení adaptace učeben v pivovaře se uskutečnilo 28. února 1930. Komise ale neuznala adaptaci za dostatečnou a nařídila provést všechny práce tak, jak byly předepsané.
● Ještě koncem listopadu 1929 nařídil Okresní školní výbor Praha – venkov výnosem místní Školní radě ve Kbelích postavit novou školní budovu. »Tím byl učiněn první krok v tak významné a důležité akci pro obec, neboť stará škola vzhledem k neobyčejnému vzrůstu počtu obyvatelstva v posledních letech nedostačovala. O této otázce rozvířilo se brzy v obecním zastupitelstvu i v místní školní radě vážné jednání a zástupci obou korporací uspořádali zájezdy k zhlédnutí nových školních budov v Radotíně, Ruzyni a také v Pečkách,« líčila začátek cesty k nové školní budově kronika kbelské obecné školy.
● Školní oslava 80. narozenin presidenta T. G. Masaryka byla naplánována do sálu sokolovny. Avšak kvůli infekci spály a záškrtu škola od společné akce upustila a oslavy se konaly po třídách. Místní osvětová komise se všemi spolky a korporacemi oslavila 80. narozeniny TGM v sobotu 15. března 1930 večer Slavnostní akademií v sokolovně, kde promluvil o životě a díle TGM řídící učitel Jan Šolc. Učitelé oslavili osmdesátiny prezidenta ještě 29. března 1930 při slavnostní schůzi Budče Podládevské a Podbělohorské v přednáškové síni Měšťanské školy ve Smetanově ulici na Smíchově, kde přednášel univerzitní profesor J. B. Kozák.
● Úprava učebny a školní kuchyně v pivovaře byla dokončena 26. dubna 1930 a dva dny nato tam zahájila učitelka Amálie Jakoubková pravidelné vyučování žáků 5. třídy. V menší místnosti se pak vyučovalo v pátek dopoledne evangelickému českobratrskému náboženství.
● V květnu 1930 byla vytvořena komise pro stavbu nové školní budovy ve Kbelích. Tvořila ji místní školní rada a zástupci obecního zastupitelstva – starosta Chlost, předseda, jeho náměstek Ondrák, místopředseda, učitel Kunstovný, učitel a zastupitel Franc, zapisovatelem se stal řídící učitel Šolc. Učitelský sbor navrhl komisi počet potřebných učeben a místností pro školu obecnou i měšťanskou, z něhož měl vyjít projekt nové školní budovy. Pětice stavitelů z Prahy a ze Kbel vytvořila zdarma sedm náčrtků na stavbu školy. Odborně je posoudili architekti Jaroslav Kvasnička a Jaroslav Starý z Prahy a za nejlepší vybrali návrh stavitele Vojtěcha Šaška z Prahy – Dejvic, neboť řešil výstavbu obecné, měšťanské školy a tělocvičny ve třech etapách, zaprvé celá obecná škola o dvanácti učebnách, zadruhé celá měšťanská škola, zatřetí tělocvična. Ing. Šašek potom zpracoval definitivní náčrtek. Okresní školní výbor ho schválil a Ing. Šaškovi pak byly zadány i plány stavby školy. Plány a rozpočty na novou školní budovu předložil Ing. Šašek místní školní radě až v dalším školním roce 23. ledna 1931. Ta je zaslala ke schválení Okresnímu školnímu výboru Praha – venkov a požádala Obecní zastupitelstvo ve Kbelích o povolení stavby. Komise pro stavbu školy připravila zase vypsání veřejné soutěže.
● Předpoklady o zvýšení počtu žáků se naplnily, takže ve školním roce 1930/1931 navštěvovalo školu 393 žáků ve dvou prvních, druhých a třetích třídách, ve třech čtvrtých třídách a v jedné páté třídě. Obecní zastupitelstvo se proto na popud místní školní rady usneslo zřídit novou třídu z kanceláře obecního úřadu v čp. 53 a přikročilo ihned k její adaptaci. Pro zařízení školní kuchyně v pivovaře zapůjčil kbelský restauratér Suldovský tři stoly, lavici a osm židlí a místní školní rada koupila nádobí a náčiní za 520 Kč, takže hned od začátku školního roku začalo spolu s vyučováním i vaření, a to vždy ve čtvrtek od 9 do 12 hodin dopoledne.
● Divadelní hru „Hastrman“ od autorů Berana a Róbla předvedla školní mládež v sokolovně v neděli 8. února 1931, jako tradičně odpoledne pro děti a večer pro dospělé. Z čistého výtěžku 1083,70 Kč koupila škola dvě mapy Československé republiky, metrová pravítka, obrazy, knihy a jiné pomůcky. »Hlavní zásluha na provedení hry patří panu Josefu Sukovi, majiteli autodopravy, který hru netoliko nacvičil a režíroval, ale s velikým úspěchem sehrál hlavní roli a postaral se o výpravu hry.« dodal kronikář školy.
● Na konci školního roku 1930/1931 podnikli žáci školy celodenní výlety. Žákyně II. a III. třídy zamířily do Prokopského údolí u Prahy, žákyně IV. B třídy na Karlštejn a žáci IV. A, IV. C třídy navštívili Kokořín. Na tento výlet mohli jet všichni žáci obou tříd, neboť za nemajetné hradila náklady škola z čistého výtěžku Dětské akademie. Tu pod vedením učitele Václava Siegla uspořádali žáci II. dívčí, III. chlapecké a IV. A a C třídy 14. června 1931 v sokolovně. Akademii navštívilo žactvo celé školy, množství místního obecenstva a také hosté z Prahy. Program tvořily národní písně, moravské i rytmické tance v provedení čtyř žákyň z Prahy VII., dětské scénky i sólové výstupy. Z výtěžku 1200 Kč se použilo 787 Kč na výlohy žákovského výletu na Kokořín, zbylé peníze byly rozděleny všem třídám na zakoupení potřeb k ručním pracím výchovným.
● Tragická dopravní nehoda se stala poslední vyučovací den 26. června 1931. Na hlavní silnici k Vinoři za železniční tratí srazilo dva žáky III. chlapecké třídy Václava Horu a Jiřího Lukeše na jejich poslední cestě ze školy domů osobní auto jedoucí od Vinoře. Václav Hora byl na místě usmrcen, Jiří Lukeš byl v bezvědomí odvezen na dětskou kliniku v Praze, utrpěl těžká zranění na hlavě a na nohou a vrátil se domů po čtyřměsíční léčbě v nemocnici. Pohřbu školáka, který se konal v neděli 28. června odpoledne, se zúčastnilo mnoho žáků i rodičů. Nad hrobem na hřbitově ve Vinoři dojemně promluvil pan učitel Siegl.
● Na základě doporučení učitelského sboru a vzhledem k velkému zájmu občanů zažádala místní Školní rada a Obecní zastupitelstvo ve Kbelích 15. srpna 1931 o zřízení smíšené trojtřídní měšťanské školy a rozhodla o brzkém dobudování suterénu a přízemí nové školy. Zřízení měšťanky vyžadoval nárůst počtu školou povinných dětí. Zájem o měšťanku ještě zvýšil fakt, že kbelské děti odmítali v měšťanských školách v Čakovicích a v Praze. Stavba byla zadána staviteli Aloisi Brátovi ze Satalic.
