V roce 1655 se jezuitský řád trvale usídlil ve Staré Boleslavi. V letech 1674–1680 dali jezuité s podporou šlechtických mecenášů postavit podél klikaté obchodní cesty, která už nevedla přes Jenštejn, nýbrž přes Podolanku a Dřevčice, 44 barokových výklenkových kapliček vyzdobených mariánskými a svatováclavskými motivy. Kapličky byly jednotného provedení – mezi dvojicí pilastrů se nacházela nika nesoucí freskovou výzdobu a kapličku zastřešoval tympanon. Kapličky byly od sebe vzdálené přibližně čtyři sta metrů, to je na délku Karlova mostu.
Tuto cestu, kudy podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi přes Kbely do Prahy, pojmenovali „Via Sancta“ (Svatá cesta) na památku zavražděného českého knížete, národního světce sv. Václava. Kapličky dobře vyznačovaly někdejší žitavskou stezku.
Z Prahy do Staré Boleslavi vedly však historicky dvě poutní cesty. Starší vznikla již počátkem 10. století k uctění památky sv. Václava (asi 907–28. září 935, příp. 929), kterého podle legend zavraždil ve Staré Boleslavi jeho mladší bratr Boleslav I. K činu došlo před dveřmi tehdejšího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho místě dnes stojí bazilika sv. Václava.
V roce 938 nechal Boleslav I. přenést do Prahy tělo svého bratra Václava, prohlášeného už tenkrát za svatého, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta. Cesta, kterou tělo ze Staré Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv. Václava z hrobu ve Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.
Cesta vedla ze St. Boleslavi přes Popovice, Přezletice a jižně od Letňan (přes současný areál Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a přes nynější prosecký park Přátelství) až k proseckému kostelu. Odtud dále k Libni na rozcestí u Kříže, podél Vltavy Karlínem přes dnešní Poříčí na náměstí Republiky – odtud pak Královskou cestou na Pražský hrad. Cesta je starší než obydlená místa, která tu později vznikala. O tom, že některé úseky této cesty byly využívány i v pozdější době, svědčí kříže, postavené na místě dřívějších orientačních značek, a ještě později zbudované zájezdní hospody Na Kocandě a Stará hospoda v Letňanech.
Po zániku původní využívali poutníci jiné cesty, od druhé pol. 17. století nazývané Svatá cesta – Via Sancta. Cesta z Prahy začínala za Špitálskou branou na Špitálském poli. První kaplička pravděpodobně stála na křižovatce dnešních ulic Sokolovská a Šaldova. Dále se pokračovalo přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí a Brandýs nad Labem do Boleslavi.
Před čtyřmi sty lety, na sklonku panování císaře Rudolfa II., v době náboženských sporů protestantů s katolíky a krátce poté, co císař vydal 9. července 1609 Majestát, zajišťující třem protestantským stavům a jejich poddaným (hlásícím se k Jednotě bratrské, luterství a kalvínství) v Čechách náboženskou svobodu, zorganizovali dva horliví jezuité P. Colens a P. Cristecius velkolepé procesí do Staré Boleslavi k reliéfu Bohorodičky s Ježíšem na záchranu katolické víry a vlasti před protestantismem (katolíci tehdy tvořili zhruba 10 % obyvatelstva) a poněmčením, a dne 18. srpna 1609 byl tento reliéf jako symbol katolických Čech prohlášen Palladiem země České – to znamená záštitou, ochranným obrazem vlasti.
Palladiem nazývali ve starém Řecku dřevěnou sošku bohyně Pallas Athény, přenesenou podle báje z Troje, která symbolicky zajišťovala ochranu města. Tento výraz se začal později používat k označení obrazů, reliéfů nebo soch, které měly ochrannou funkci. Počet poutníků k Palladiu rok od roku stoupal, také zprávy o zázračných vyslyšení proseb se rychle množily.
Svatá cesta byla s pomocí šlechtických mecenášů od roku 1674 osazena 44 kapličkami. Do dnešní doby se jich zachovala sotva polovina. Kapličky byly vyzdobeny obrazy vyjadřující výjev ze života sv. Václava (dolní větší část freskovité výzdoby) a v menší horní části byla zobrazena socha Madony nebo poutní obraz, podle kterého byla daná kaple pojmenovaná a které byla kaple zasvěcená.
V době své největší slávy stálo všech 44 kaplí Svaté cesty v plné barokní kráse i skromnosti mezi poli, loukami a lesy polabské krajiny a pak celá staletí vodila od pražských bran ke Staré Boleslavi pouti, chudé pocestné i krále, císaře a světce, učence i sedláky, a nad nimi zpívali skřivánci ve vedru srpnových dní.Do současnosti se dochovalo pouze 17 kaplí. Některé jsou zapsané jako kulturní památka a většina je ve velmi špatném stavu. Podle svatých map můžeme usoudit, kde již neexistující kapličky stály a podle umístění kapliček jim bylo přiřazeno pořadové číslo a příslušející pojmenování.
V současném katastrálním území Kbel se nacházelo osm kapliček – 15. Kájovská, 16. Kladrubská, 17. Krupecká, 18. Klumenská, 19. Kutnohorská, 20. Lauretánská, 21. Hájecká, 22. Litomyšlská. Postupem času však šest kapliček zaniklo a zůstaly jen dvě. Jednou z nich je kaplička č. 15. Kájovská, která stojí v poli mezi stavební firmou Knauf a areálem staré Aerovky. Je první kbelskou kapličkou směrem od Prahy. „V nice kaple ukazovalo vyobrazení sv. Václava přinášejícího v zimě dříví chudým lidem“. V roce 2022 byla kaplička restaurována spolkem Via Sancta Mariana, z. s. Druhou je kaplička č. 17 Krupecká stojící na parkovišti Leteckého muzea Kbely. Dochovala se ve velmi špatném stavu. Je jedinou kapličkou, kde zůstal nápis „Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynout nám ni budoucím“. Také se u ní zachovala částečně výmalba – „vyobrazen tu byl výjev jak sv. Václav vyzývá kouřimského knížete Radslava Zlického k osobnímu souboji, aby se mocenské spory řešily bojem muž proti muži a nepůsobily utrpení národu“. V roce 2020 byla restaurována Ministerstvem obrany ČR.
MČ Praha 19 se rozhodla zaniklé kapličky v kbelském katastru znovu vybudovat coby kopie původních v rámci projektu cyklostezky Via Sancta jako odpočinková místa, kde se zároveň lze dovědět základní údaje o celé Svaté cestě i o konkrétních kapličkách. Kbelská radnice při obnově poutní cesty sleduje co nejvíce zachovat historický průběh poutní cesty a vystavět kaple co nejblíže místům, kde původně stávaly.
Jako první byla slavnostně odhalena kopie kapličky č. 19 Kutnohorské na rohu ulic Vrchlabské a Železnobrodské 22. září 2018 a následující den byla vysvěcena farářem z kbelského kostela sv. Alžběty Durynské. Z dobové fotografie se mohlo určit jednak její přesné umístění a kopie kapličky se provedla podle získaných fotografií na náklady MČ Praha 19“.
Dále byla zbudována v Polaneckého ulici kopie kapličky Klumenské, 18. kapličky v pořadí na Svaté cestě. Kaplička Lauretánská má na Svaté cestě číslo 20 a je umístěna na kraj zeleně Centrálního parku. Zatím poslední postavenou kopií je kaplička č. 21 Hájecká, která se nachází poblíž železniční trati. Slavnostně byla odhalena 4. září 2022.
Na místo zbývající dvou kapliček, které čekají na postavení, umístila kbelská radnice tabule s informacemi se zajímavostmi o každé z nich. Jde o kapličku č. 16 Kladrubská, která stávala na rohu ulic Hůlkova a Košařova a o kapličku č. 22 Litomyšlská, která bývala v lesoparku za tratí.
