Původ názvu Kbely
Označení „Kbel“ se poprvé objevilo v písemných pramenech v latinských textech v první třetině 12. století, přesněji v roce 1130. Tehdy se obec nacházela v držení kanovníka Vyšehradského. Další zmínka pochází z poloviny 14. století, přičemž název obce je polatinštěn a zní „Quell“. Z konce 14. století pochází název obce v podobě „Gbele“. Tento název se pravděpodobně ustálil a používal se po několik dalších staletí. Z první poloviny 15. století se nám zachovaly již v česky psaných textech hned dvě zmínky o obci „Kbele“ a z druhé poloviny 18. století známe označení „Gbell, Kbele“. V roce 1854 se v úřednické dokumentaci objevuje poprvé dnes užívaný termín „Kbely“.
Ve dvanáctém až čtrnáctém století se tedy název obce vyskytuje v jednotném čísle (Kbel, Quell), který se od století patnáctého mění na množné číslo (Gbele, Kbele).
Pražské Kbely nejsou v Čechách a na Moravě jedinou obci nesoucí tento název. U Benátek nad Jizerou existuje obec s názvem Kbel, u Kolína se nacházejí hned dvě obce – Kbel a Kbílek. Další Kbel je Přeštic. Na Slovensku u moravských hranic nedaleko obce Senica se nachází město Gbely, jež se poprvé připomíná ve 14. století.
Všechny tyto obce mají společný původ, a to v jednotném čísle slova „kbel“. Původní význam tohoto slova je vykotlaný pařez, kterému bylo odřezáno kořání a který se vkládal do studánky proti sesouvání břehů. Tuto domněnku potvrzují i sběratelé místních jmen.
Přeneseně slovo „kbel“ nebo také „bel“ označovalo a dodnes označuje studánku, či rybník. Později se začal výraz používat (snad pro určitou významovou a tvarovou podobnost) pro škopek a obecněji pro dřevěnou nádobu, která je dole širší než nahoře. Také se tímto slovem označovalo i zařízení na vypouštění rybníků – (silný dutý sloup uvnitř rybníka, v němž je stavidlo).
